Koňo-kamzík, či kamzíko-kůň

Jak vznikla analytická dvojfotografie koňského žebra s pravěkými rytinami a co nám tyto sdělují o bohatosti a tvořivosti paleolitického umění.

Na spolupráci při dokumentaci paleolitického umění jsme se s profesorem Jiřím Svobodou domluvili počátkem nultých let. A tak jsem mohl dokumentovat mnoho paleolitických artefaktů, navštívit řadu lokalit a účastnit se některých expedic, výzkumů či experimentů. Domluvené fotoseance nejčastěji probíhaly v muzeích nebo přímo na pracovišti Archeologického ústavu v Dolních Věstonicích.

Při jedné z fotocest do Dolních Věstonic se mi dostalo na stůl i koňské žebro zdobené rytinou pocházející z magdalénienu (což je období konce mladého paleolitu na sklonku doby ledové). Předmět starý asi 15 tisíc let nalezl Bohuslav Klíma před jeskyní Pekárna v roce 1963 a patří k jeho možná nejvzácnějším objevům. Výzkumy u této velké tunelovité jeskyně, nazývané též Kostelík nebo Díravica, probíhaly s přestávkami od konce 19. století až donedávna. Postupně prokázaly osídlení už od středního paleolitu. Nejproslulejší jsou právě nálezy rytin na koňských žebrech.