i

Aktuální číslo:

2021/4

Téma měsíce:

Město

Opravdu až tak zlověstná?

 |  1. 6. 2020
 |  Vesmír 99, 326, 2020/6

Ten, kdo se na severu Skandinávie a Finska někdy pohyboval v divočině, setkal se zřejmě se sojku zlověstnou (Perisoreus infaustus), která v rodinných hejnkách velmi ráda přilétá důkladně zkontrolovat tábořiště. A nechápal, proč bychom tak jednoznačně pozitivnímu a nebojácnému živočichovi měli přisuzovat něco zlého či hrozivého (chováním i vzhledem připomíná spíš hodně přerostlou sýkoru).

Celkem není divu, že když dekadentní básník potřebuje pracovat s nějakým hrozivým symbolem, použije krkavce či havrana – hodí se mu někam poblíž márnice nebo hřbitova. A nezoolog sotva najde zalíbení v netopýrech nebo v supech s olysalou hlavou hlídkujících poblíž zdechliny. Také podivné soví hlasy za temné noci nemusejí leckoho potěšit (vztah k různým zvířatům je ovšem kulturně podmíněný a třeba Japoncům sovy přinášejí štěstí). A myslivci a chovatelé drůbeže a holubů zase už z principu nemívají dobrý vztah k dravcům a další „škodné“. Ale čím si tak děsivé druhové jméno zasloužil „příjemný“ a pěkně zbarvený pták s celkem libozvučným hlasem – tedy určitě libozvučným v rámci krkavcovitých –, který nehouká ze tmy ani nekráká? Zvláštní je i to, že před touto sojkou „varuje“ už Linného druhový název latinský, z nějž zlověstnost později převzalo zřejmě jen názvosloví německé (Unglückshäher), české a slovenské. Pro Švédy a Nory je to totiž „neutrální“ sojka lišejníková a pro angličtinu a téměř všechny ostatní jazyky jde o sojku sibiřskou, případně tajgovou.

„Není známo, proč dostala [sojka zlověstná] zvláštní české druhové jméno, protože svým chováním je to příjemný pták, který už svou přítomností oživuje jinak dosti pustou a chmurnou tajgu.“

K. Šťastný, V. Bejček, P. Vašák: Svět zvířat VI, Ptáci 3. Albatros 1999

Nyní vidíte 40 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ornitologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Jiří Hrubý

Ing. Jiří Hrubý (*1957) vystudoval Vysokou školu ekonomickou. Je profesionální překladatel, amatérský ornitolog a s vysokohorskou nemocí má osobní zkušenost.

Doporučujeme

Spočítat to covidu

Spočítat to covidu

Martin Šmíd  |  5. 4. 2021
Představte si, že jste starosta středně velkého města a že ve vašem městě propukne epidemie. Musíte rozhodnout, co proti ní udělat. Na jedné...
Turbo-venkovy

Turbo-venkovy

Radan Haluzík  |  5. 4. 2021
Jak bude při současném tempu globalizace vypadat zapadlý venkov naší planety v budoucnosti, řekněme za čtvrt století? Ony vesničky ztracené vysoko...
Bublina českých dějin

Bublina českých dějin

 |  5. 4. 2021
„V otázkách tak důležitých může býti a jest zajisté stanovisko různé. Avšak domníváme se, že myšlenky právě projevené už pro svou přímosť a...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné