Německé město dostalo digitální dvojče
| 1. 6. 2020Město svou složitostí a proměnlivostí připomíná živý organismus. Při plánování jeho rozvoje je proto zapotřebí brát v úvahu mnoho informací a zohledňovat zájmy mnoha aktérů. A to lze s tabulkami a grafy jen v omezené míře. Počítačové modely a nástroje ke zpracování velkých dat mohou hodně pomoci, zvláště mají-li přehledné vizuální výstupy. Tuto myšlenku sledovali autoři digitálního dvojčete německého Herrenbergu – města nedaleko Stuttgartu, domova 30 000 obyvatel.
Digitální dvojčata jsou počítačové modely reálných objektů (od jednoduchých součástek přes inženýrské sítě po komplexní struktury včetně měst), která umožňují simulovat jejich chování včetně interakcí s okolím. V kontextu průmyslu 4.0 o nich před časem v rozhovoru mluvil Eduard Palíšek (Vesmír 95, 347, 2016/6).
Tým odborníků z výpočetního centra HLRS, Fraunhoferova ústavu pro průmyslové inženýrství a Stuttgartské univerzity vytvořil virtuální reprezentaci Herrenbergu, v níž kombinují data z různých zdrojů: základní geografii, 3D modely budov a komunikací, simulaci dopravy i pohybu chodců, informace o kvalitě a proudění vzduchu, kvantitativní a kvalitativní údaje týkající se bezpečnosti, znečištění či estetické hodnoty konkrétních míst získávaná od dobrovolníků vybavených mobilní aplikací… Dvojče tak umožňuje lépe sledovat chování města a pomáhá předpovídat, jak ho ovlivní plánované zásahy.
Dembski F. et al.: Sustainability, 2020, DOI: 10.3390/su12062307
Ke stažení
- článek ve formátu pdf [336,22 kB]
O autorovi
Ondřej Vrtiška
Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.