Kde se vzal koronavirus

Současná pandemie nového koronaviru působí jako naprosto mimořádná událost. V lidské populaci ale koluje, nebo se již objevilo, sedm koronavirů. Čtyři z nich způsobují běžná respirační onemocnění, podle některých studií stojí za pětinou nachlazení. Další tři, SARS-CoV, MERS-CoV a nyní SARS-CoV-2, způsobily závažné epidemie. Všech sedm lidských koronavirů má zoonotický původ. Proč nebezpečné infekce přeskočí na člověka ze zvířat a jak se tomu vyhnout?

Nárůst počtu nově objevených infekcí v posledních desetiletích je objektivní realita. Více než sedm miliard lidí proniká do pořád odlehlejších oblastí a pak se přes přelidněné letištní uzly vracejí do přelidněných velkoměst. Pokud se dřevorubec vyfotí s cestovatelem, případná infekce nezůstane s dřevorubcem v pralese, ale má příležitost významně a rychle se rozšířit.

Nákazy ovšem přeskakovaly na člověka a šířily se v naší populaci i před érou internetu. Například lidský kmen betakoronaviru 1 HCoV-OC63 je příbuzný koronavirům izolovaným z hlodavců, sudokopytníků a zajícovců. Statistické modelování pomocí genetické variability ukazuje, že virus HCoV-OC63 přeskočil z dobytka na člověka koncem 19. století.¹⁾ V té době musela být utracena velká stáda skotu kvůli silně nakažlivému respiračnímu onemocnění s vysokou smrtností. V lidské populaci také zuřila pandemie, na níž umírali hlavně starší pacienti. Předpokládá se, že dobytek hynul na mykoplazmovou infekci a lidé na chřipku. Pokud bychom ale připustili přítomnost jiných, v té době neznámých původců infekcí, veřejné zdraví na konci 19. století mohl ovlivnit přeskok předka viru HCoV-OC63 na dobytek a následně na člověka. Nevíme jistě, co bylo příčinou této nemoci. Jednak se nám nedochovaly vzorky, ale viry mutují tak rychle, že jenom tušíme, jakými infekcemi trpěli naši dávní předkové. Většinu dnešních virů dovedeme vysledovat pomocí mutací v jejich genetické informaci jenom několik tisíc až několik desítek tisíc let do minulosti.

Covid-19

Zvýšený výskyt onemocnění covid-19 zalarmoval Čínu v posledních týdnech roku 2019. Když Světová zdravotnická organizace (WHO) počátkem roku 2020 vyhlásila pandemii, vědělo se, že covid-19 způsobuje do té doby vědě neznámý koronavirus SARS-CoV-2.

Odkud se ale vzal? Naše znalosti se rychle mění. V únoru 2020 čínský tým zveřejnil rozsáhlou studii, která porovnává genetickou informaci viru SARS-CoV-2 se známými RNA sekvencemi jiných virů. Zřetelně ukazují, že nově objevený virus je blízce příbuzný několika kmenům koronavirů izolovaných z netopýrů. Jenomže koncem března 2019 byli na jihu Číny zabaveni luskouni určení pro černý trh. Vzorky ze zvířat se dostaly k vědcům a ti zkoumali rozmanitost genetické informace patogenů u luskounů. Výsledkem byl v říjnu 2019 na svou dobu rutinní a nepříliš zajímavý článek v časopise Viruses,²⁾ který informuje o 68 nalezených fragmentech genetické informace podobných známým virům. Vědci se k datům vrátili po vypuknutí epidemie v Číně, sestavili první sekvenci koronaviru z luskounů a 20. února 2020 ji zveřejnili v databázi genetických informací.³⁾ O měsíc později, 26. března 2020, jiná skupina analyzovala stejná data z časopisu Viruses znovu a sestavili další z 68 virových fragmentů. Jejich opakovaná analýza se dostala do jednoho z nejprestižnějších vědeckých časopisů, do Nature,⁴⁾ a znovu poukazovala na nákazu od luskounů. Obecná shoda v cestě předků SARS-CoV-2 od netopýrů přes luskouny k člověku ale nenastala.