i

Aktuální číslo:

2020/11

Téma měsíce:

Skladování energie

Kde se vzal koronavirus

Zoonotické infekce netopýrů
 |  1. 6. 2020
 |  Vesmír 99, 348, 2020/6

Současná pandemie nového koronaviru působí jako naprosto mimořádná událost. V lidské populaci ale koluje, nebo se již objevilo, sedm koronavirů. Čtyři z nich způsobují běžná respirační onemocnění, podle některých studií stojí za pětinou nachlazení. Další tři, SARS-CoV, MERS-CoV a nyní SARS-CoV-2, způsobily závažné epidemie. Všech sedm lidských koronavirů má zoonotický původ. Proč nebezpečné infekce přeskočí na člověka ze zvířat a jak se tomu vyhnout?

Nárůst počtu nově objevených infekcí v posledních desetiletích je objektivní realita. Více než sedm miliard lidí proniká do pořád odlehlejších oblastí a pak se přes přelidněné letištní uzly vracejí do přelidněných velkoměst. Pokud se dřevorubec vyfotí s cestovatelem, případná infekce nezůstane s dřevorubcem v pralese, ale má příležitost významně a rychle se rozšířit.

Nákazy ovšem přeskakovaly na člověka a šířily se v naší populaci i před érou internetu. Například lidský kmen betakoronaviru 1 HCoV-OC63 je příbuzný koronavirům izolovaným z hlodavců, sudokopytníků a zajícovců. Statistické modelování pomocí genetické variability ukazuje, že virus HCoV-OC63 přeskočil z dobytka na člověka koncem 19. století.1) V té době musela být utracena velká stáda skotu kvůli silně nakažlivému respiračnímu onemocnění s vysokou smrtností. V lidské populaci také zuřila pandemie, na níž umírali hlavně starší pacienti. Předpokládá se, že dobytek hynul na mykoplazmovou infekci a lidé na chřipku. Pokud bychom ale připustili přítomnost jiných, v té době neznámých původců infekcí, veřejné zdraví na konci 19. století mohl ovlivnit přeskok předka viru HCoV-OC63 na dobytek a následně na člověka. Nevíme jistě, co bylo příčinou této nemoci. Jednak se nám nedochovaly vzorky, ale viry mutují tak rychle, že jenom tušíme, jakými infekcemi trpěli naši dávní předkové. Většinu dnešních virů dovedeme vysledovat pomocí mutací v jejich genetické informaci jenom několik tisíc až několik desítek tisíc let do minulosti.

Covid-19

Zvýšený výskyt onemocnění covid-19 zalarmoval Čínu v posledních týdnech roku 2019. Když Světová zdravotnická organizace (WHO) počátkem roku 2020 vyhlásila pandemii, vědělo se, že covid-19 způsobuje do té doby vědě neznámý koronavirus SARS-CoV-2.

Odkud se ale vzal? Naše znalosti se rychle mění. V únoru 2020 čínský tým zveřejnil rozsáhlou studii, která porovnává genetickou informaci viru SARS-CoV-2 se známými RNA sekvencemi jiných virů. Zřetelně ukazují, že nově objevený virus je blízce příbuzný několika kmenům koronavirů izolovaných z netopýrů. Jenomže koncem března 2019 byli na jihu Číny zabaveni luskouni určení pro černý trh. Vzorky ze zvířat se dostaly k vědcům a ti zkoumali rozmanitost genetické informace patogenů u luskounů. Výsledkem byl v říjnu 2019 na svou dobu rutinní a nepříliš zajímavý článek v časopise Viruses,2) který informuje o 68 nalezených fragmentech genetické informace podobných známým virům. Vědci se k datům vrátili po vypuknutí epidemie v Číně, sestavili první sekvenci koronaviru z luskounů a 20. února 2020 ji zveřejnili v databázi genetických informací.3) O měsíc později, 26. března 2020, jiná skupina analyzovala stejná data z časopisu Viruses znovu a sestavili další z 68 virových fragmentů. Jejich opakovaná analýza se dostala do jednoho z nejprestižnějších vědeckých časopisů, do Nature,4) a znovu poukazovala na nákazu od luskounů. Obecná shoda v cestě předků SARS-CoV-2 od netopýrů přes luskouny k člověku ale nenastala.

„Viry mutují tak rychle, že jenom tušíme, jakými infekcemi trpěli naši dávní předkové. Většinu dnešních virů dovedeme vysledovat pomocí mutací v jejich genetické informaci jenom několik tisíc až několik desítek tisíc let do minulosti.“

Nyní vidíte 33 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie, Virologie, Covid-19

O autorech

Markéta Harazim

Natália Martínková

Doporučujeme

Mládě z umělé dělohy

Mládě z umělé dělohy audio

Jaroslav Petr  |  16. 11. 2020
Průlomový počin v oboru tkáňového inženýrství se podařil týmu Anthonyho Ataly z amerického Wake Forest Institute for Regenerative Medicine. V...
Lithium, dar Země modernímu člověku

Lithium, dar Země modernímu člověku

Jan Rohovec, Tomáš Navrátil  |  2. 11. 2020
Nepozorovaně jsme přijali za své lehké notebooky, tenké mobilní telefony, drobnou elektroniku. Přestala nás udivovat možnost opakovaně nabíjet a...
Největší pískovcová skalní oblast Evropy

Největší pískovcová skalní oblast Evropy

Handrij Härtel  |  2. 11. 2020
V českém kontextu je České Švýcarsko jen jedno z několika skalních měst. V Evropě je to unikát. Ve světovém měřítku ho „zastiňují“ jiné oblasti....

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné