Kamenné vejce

Na fotografii je tzv. konkrece, tj. těleso zpravidla vejčitého tvaru a různé velikosti, obklopené sedimentem. Konkrece vznikly po usazení horniny (ve vašem případě asi pískovce) a během procesu jejich formování se od ní podstatně odlišily svým složením. Došlo k tomu tak, že ve středu konkrece při usazování „uvízlo“ nějaké chemicky slabě reaktivní těleso (kupříkladu schránka, kost, slabě rozpustný valoun apod.) a v určité vzdálenosti od něj se vytvořila chemická bariéra. Na ní se začala z okolních všudypřítomných vodních roztoků srážet cizorodá sloučenina, zpravidla ve formě kryptokrystalického tmele. Nejčastěji bývá tmelem uhličitan vápenatý, někdy jiné karbonáty (dolomit, ankerit, siderit kdysi ceněný jako železná ruda), případně křemen. Proces se časem zastavil a při zvětrávání sedimentu (ke kterému dochází např. v Beskydech cca po 50 milionech let) se ukázalo, že konkrece je pevnější než okolí a „vyvětrala“. Při jejím vzniku se někdy utvořila koncentrická stavba, takže konkrece mají tendenci se rozpadat po „slupkách“ nebo mají „kůru“ (váš případ).

Turisticky známé konkrece jsou v přírodní památce Megoňky (až 2,5 m velké konkrece; kousek od česko-slovenské hranice u obce Čadca – Megoňky, možný je též pěší výlet z Mostů u Jablunkova). O něco menší, ale mimořádně pěkné jsou i konkrece z přírodní památky Klokočovské skálie (CHKO Kysuce).

Mnohé konkrece jsou proslulé jako objekty, jejichž rozbitím najdeme zkamenělinu. O pískovcových konkrecích Beskyd to moc neplatí, ale světově proslulé jsou od 19. století „rokycanské kuličky“ ordovického stáří, v nichž se nacházejí mj. trilobiti.

Jak mohl vzniknout kámen ve tvaru vejce se sférickými vrstvami? (Beskydy)Petr Kajnar