i
2D
| 1. 6. 2020 | Vesmír 99, 320, 2020/6
Skupina Jiřího Kalety z ÚOCHB AV ČR ve spolupráci s kolegy z PřF UK a z Coloradské univerzity připravila dvourozměrnou vrstvu pravidelně uspořádaných molekulárních spínačů. Funkční jednotkou je azobenzen, který působením světla nebo tepla mění své prostorové uspořádání. Na něj je napojen nosič umožňující umístění na nanokrystalickou matrici. Využití takové plochy se nabízí například v optice nebo v paměťových součástkách. „Máme plochu, na kterou je teoreticky možné laserem zapsat informaci 1/0 a na tom samém místě ji zase přečíst. Je to jako CD a DVD disky, ale na úrovni atomů,“ přibližuje potenciál metody Jiří Kaleta.
Hurtado S. et al.: J. Am. Chem. Soc., 2020, DOI: 10.1021/jacs.0c01753
Ke stažení
článek ve formátu pdf [552,35 kB]
RUBRIKA: Mozaika
O autorovi
Ondřej Vrtiška
Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.

Doporučujeme
Rostliny vyprávějí o lidech
Ondřej Vrtiška | 31. 3. 2025
V Súdánu už dva roky zuří krvavá občanská válka. Statisíce lidí zahynuly, miliony jich musely opustit domov. Etnobotanička a archeobotanička Ikram...
O prázdnech v nás 

Jan Černý | 31. 3. 2025
Naše tělo je plné dutin, trubic a kanálků. Malých i velkých. Některé jsou zaplněné, jiné prázdné, další jak kdy. V některých proudí tekutina, v...
Nejúspěšnější gen v evoluci
Eduard Kejnovský | 31. 3. 2025
Dávno před vznikem moderních forem života sváděly boj o přežití jednodušší protoorganismy, z počátku nejspíše „nahé“ replikující se molekuly...