i
2D
| 1. 6. 2020 | Vesmír 99, 320, 2020/6
Skupina Jiřího Kalety z ÚOCHB AV ČR ve spolupráci s kolegy z PřF UK a z Coloradské univerzity připravila dvourozměrnou vrstvu pravidelně uspořádaných molekulárních spínačů. Funkční jednotkou je azobenzen, který působením světla nebo tepla mění své prostorové uspořádání. Na něj je napojen nosič umožňující umístění na nanokrystalickou matrici. Využití takové plochy se nabízí například v optice nebo v paměťových součástkách. „Máme plochu, na kterou je teoreticky možné laserem zapsat informaci 1/0 a na tom samém místě ji zase přečíst. Je to jako CD a DVD disky, ale na úrovni atomů,“ přibližuje potenciál metody Jiří Kaleta.
Hurtado S. et al.: J. Am. Chem. Soc., 2020, DOI: 10.1021/jacs.0c01753
Ke stažení
článek ve formátu pdf [552,35 kB]
RUBRIKA: Mozaika
O autorovi
Ondřej Vrtiška
Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Doporučujeme
Migrace v pravěku střední Evropy 
Martin Kuna, Jan Turek | 1. 12. 2025
Moderní genetika dokládá pro oblast střední Evropy rozsáhlé a opakované pohyby a míšení populací v průběhu posledních osmi tisíc let. Jak tyto...
Podivná stopa na Marsu 
Vladimír Kopecký | 1. 12. 2025
V červnu 2024 narazilo robotické vozítko NASA Perseverance (obr. 4) na podivný shluk kamenů. Stalo se tak v místě, kterým v dávné historii Marsu...
Lidské ucho v počítači 
Pavel Jungwirth, Ondřej Ticháček | 3. 11. 2025
Podle známého výroku Richarda Feynmana člověk něčemu pořádně porozumí, až když to sám sestrojí. A já (Pavel Jungwirth) jsem si z velmi osobních...





















