i
2D
| 1. 6. 2020 | Vesmír 99, 320, 2020/6
Skupina Jiřího Kalety z ÚOCHB AV ČR ve spolupráci s kolegy z PřF UK a z Coloradské univerzity připravila dvourozměrnou vrstvu pravidelně uspořádaných molekulárních spínačů. Funkční jednotkou je azobenzen, který působením světla nebo tepla mění své prostorové uspořádání. Na něj je napojen nosič umožňující umístění na nanokrystalickou matrici. Využití takové plochy se nabízí například v optice nebo v paměťových součástkách. „Máme plochu, na kterou je teoreticky možné laserem zapsat informaci 1/0 a na tom samém místě ji zase přečíst. Je to jako CD a DVD disky, ale na úrovni atomů,“ přibližuje potenciál metody Jiří Kaleta.
Hurtado S. et al.: J. Am. Chem. Soc., 2020, DOI: 10.1021/jacs.0c01753
Ke stažení
článek ve formátu pdf [552,35 kB]
RUBRIKA: Mozaika
O autorovi
Ondřej Vrtiška
Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.

Doporučujeme
Rypoši mluví nářečími 
Jaroslav Petr | 1. 2. 2021
Afričtí hlodavci rypoši lysí (Heterocephalus glaber) opět překvapili. K pozoruhodným vlastnostem, k nimž patří odolnost proti palčivé bolesti,...
Jak čelit nedůvěře v očkování?
Klesající proočkovanost v západním světě byla Světovou zdravotnickou organizací (WHO) označena za jednu z největších hrozeb budoucnosti. Jako...
Ať strom života rozkvete detaily 

Ondřej Vrtiška | 1. 2. 2021
Jak se z jedné buňky vyvine složitý mnohobuněčný organismus? Jaké je genetické a molekulární pozadí obrovské rozmanitosti forem a tvarů, jimiž...
Sledujte nás na sociálních sítích