Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025

Aktuální číslo:

2025/10

Téma měsíce:

(Ne)pozornost

Obálka čísla

Buňky krevního řečiště nádoru pod drobnohledem

 |  3. 3. 2020
 |  Vesmír 99, 132, 2020/3

Rostoucí nádor vyžaduje přísun živin a kyslíku, proto stimuluje tvorbu nových cév (angiogenezi). Kvůli nekoordinované produkci růstových faktorů v nádoru mají tyto cévy nepravidelnou a propustnou stěnu, což vede k nedokonalému prokrvení a umožňuje šíření rakovinných buněk do dalších orgánů (obr. 1A). Potlačení tvorby těchto abnormálních cév nebo jejich „normalizace“ pomocí antiangiogenní terapie jsou proto považovány za perspektivní přístup k léčbě rakoviny. Současná terapie je ale málo účinná a potýká se s rezistencí. Vlastnosti cév jsou do značné míry dány buňkami endotelu, výstelky krevního řečiště. Experimentální výsledky ukazují, že endoteliální buňky v nádoru a ve zdravé tkáni se liší, čehož by se dalo využít k specifickému cílení na rakovinu. Molekulární podstata těchto rozdílů ovšem dosud nebyla objasněna.

V laboratoři prof. Carmelieta (VIB-KU Leuven Center for Cancer Biology v Belgii) jsme se proto zaměřili na charakterizaci genové exprese endoteliálních buněk v rakovině plic. Pro tuto studii publikovanou v lednu v časopise Cancer Cell jsme využili nové technologie umožňující zkoumat expresi mRNA a proteinů na úrovni jednotlivých buněk a charakterizovali jsme endoteliální buňky nádoru a okolní zdravé tkáně (obr. 1B). Analýza více než 55 tisíc endoteliálních buněk odhalila molekulární profily typické pro endoteliální buňky nádoru včetně dosud neznámých populací. Porovnáním endoteliálních buněk nádorů více než stovky lidských pacientů a experimentálních myší jsme identifikovali konzervované molekulární cíle využitelné jako zásahová místa pro nové antiangiogenní terapie.

Naše výsledky ukazují potenciál těchto pokročilých technologií pro identifikaci nových terapeutických cílů a kladou otázky pro další výzkum. Jsou některé typy endotelu typické pro určité formy rakoviny (plic)? Lze vlastnosti endoteliálních buněk modulovat tak, aby kupříkladu stimulovaly protinádorovou imunitní odpověď? Odpovědi na ně by v budoucnu mohly přispět k léčbě pacientů antiangiogenní terapií šitou „na míru“ konkrétním pacientům.

Kateřina Rohlenová VIB-KU Leuven (ve spolupráci s platformou Czexpats In Science; czexpatsinscience.cz)

Goveia J., Rohlenová K. et al.: Cancer Cell 37, DOI: 10.1016/j.ccell.2019.12.001

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Nemoci člověka
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Kateřina Rohlenová

Mgr. Kateřina Rohlenová, Ph.D., (*1985) vystudovala Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V rámci doktorského studia na Biotechnologickém ústavu AV ČR charakterizovala protirakovinou látku MitoTam. V současnosti na postdoktorátní stáži v Belgickém Leuvenu studuje buňky krevního řečiště v nádorech.
Rohlenová Kateřina

Doporučujeme

Zadání testu z titulní strany

Zadání testu z titulní strany

Petr Telenský  |  29. 9. 2025
Na titulní straně říjnového Vesmíru jsme otiskli Bourdonův test setrvalé pozornosti, známý také jako Bourdonův-Wiersmův test. Jde o tradiční...
Vypravěč velkých příběhů

Vypravěč velkých příběhů

Ondřej Vrtiška  |  29. 9. 2025
Je Jan Černý spíše imunolog, nebo buněčný biolog? Sám o sobě raději mluví obecněji jako o přírodovědci, do menších škatulek se nevejde. Stejně...
Když dva vidí totéž, není to vždy totéž

Když dva vidí totéž, není to vždy totéž uzamčeno

Petr Telenský  |  29. 9. 2025
Slavný citát, připisovaný polskému básníkovi Stanislawu Jerzy Lecovi a zhudebněný Ivo Jahelkou, říká, že seno voní jinak koním a jinak...