mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024
i

Aktuální číslo:

2024/2

Téma měsíce:

Faleš

Obálka čísla

Za tajemstvím jeskyní, štol a dolů…

 |  3. 2. 2020
 |  Vesmír 99, 116, 2020/2

Když jsme v sedmdesátých letech minulého století jeskyňařili na Zlatém Koni, znali jsme tak 60–80 jeskyní a nenapadlo by nás, že jich v Českém krasu bude dokumentováno víc než 600, že nejdelší z nich (Ementál u Srbska) bude délkou srovnatelná s Koněpruskými jeskyněmi a několik nově objevených systémů bude delších než 1 km. S určitou závistí jsme pohlíželi na Moravský kras s jeho ponornými řekami a romantickými vývěry. Český kras vypadal jako divný, nehotový a nějak podřadný.

Jenže se ukázalo, že je jiný, že nejdelší jeskyně často vznikaly v okolí mocných hydrotermálních žil, a to nikoliv v místech, kde se propadají vody, ale kde naopak ohřáté vody vystupují na povrch. Jeskyně Moravského krasu většinou vznikaly shora dolů, v Českém krasu naopak zespoda nahoru jako někde v Karlových Varech. Ale i jeskyně v údolí Berounky se jevily nějak nepořádné – úzké plazivky se měnily ve velké dómy skoro bez přechodů a vůdčích struktur. Ukázalo se, že tyto jeskyně často vznikaly za povodní, kdy se do masivu natlačila voda, korodovala okolí tenkých tektonických puklin a pak zase týdny vytékala ven. Mimochodem tento model se ukázal nosný i pod pyramidami v egyptské Gíze, které podle Herodota „pily vodu“. Dodnes v okolí Velké pyramidy (či kousek za Sfingou) naleznete docela zajímavě vyvinutý paleokras, dokonce s polohami kontaktních limonitů, které se zde vysrážely, když kyselejší vody Nilu vstoupily do vápnitého prostředí. Nebýt údolí Berounky, tak tyto vazby nepochopíme.

Nyní vidíte 17 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Krajinná ekologie
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Václav Cílek

RNDr. Václav Cílek (*1955) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Geologickém ústavu AV ČR, v. v. i., v Praze se zabývá zejména geologií kenozoika. Je autorem nebo spoluautorem četných úspěšných knih. Z posledních let např. Co se děje se světem (2016), Evropa, náš domov (2018), Krajiny srdce (2016), Podzemní Čechy (2015), Poutník časem chaosu (2017), V síti paměti uvízl, slunce se ptal (2016), Nové počasí (2014) a mnohé další.
Cílek Václav

Doporučujeme

Pravá faleš, nebo falešná pravda

Pravá faleš, nebo falešná pravda uzamčeno

Halina Šimková, Jan Strojil  |  5. 2. 2024
Žádná společnost na světě nemá tolik prostředků či energie, aby dokázala efektivně bojovat proti všem podezřením z ohrožení. Používáme proto...
Koho balamutí tořiče

Koho balamutí tořiče uzamčeno

Jiří Sádlo  |  5. 2. 2024
Vstavačovité tořiče, rod Ophrys, jsou hodně složité a osobité. Dlouho se ví a říká, že klamou své hmyzí opylovače. Méně se připouští, že...
20 let s grafenem

20 let s grafenem uzamčeno

Jan Kunc  |  5. 2. 2024
Grafen, dvoudimenzionální alotrop uhlíku, vyvolal velkou vlnu pozornosti v roce 2004. Jak se tento význačný vědecký směr formoval, jaké byly jeho...