Aktuální číslo:

2020/2

Téma měsíce:

Houby

K čemu jsou nám asi relativní časy?

 |  3. 2. 2020
 |  Vesmír 99, 120, 2020/2

Při vyslovení pojmu relativní čas se mnoha z nás vybaví Albert Einstein a jeho zjištění, že čas je relativní veličina. Ve fyzice to znamená, že čas neplyne všude stejně. Co ale znamená relativní čas v lingvistice?

Čeština patří k jazykům s jednoduchým systémem slovesných časů. Má pouze tři slovesné časy, které primárně vyjadřují tzv. časy absolutní: čas minulý vyjadřuje minulost (seděl jsem), čas přítomný přítomnost (sedím) a čas budoucí budoucnost (budu sedět). V určitých typech vedlejších vět ale minulý čas vyjadřuje předčasnost (věděl, že tu někdo seděl), přítomný čas současnost (věděl, že tu někdo sedí) a budoucí čas následnost (věděl, že tu někdo bude sedět) vzhledem k ději věty řídící. V takových případech mluvíme o časech relativních.

Relativní časy se v češtině vyskytují ve vedlejších větách, které závisejí na nějakém výrazu s významem sdělení, myšlení nebo smyslového vnímání a vyjadřují vlastní obsah tohoto sdělení, myšlenky nebo smyslového vjemu. Proto se těmto větám říká věty obsahové: Péťa říkal (myslel, viděl, radoval se...), že jsou Vánoce. Přítomný čas v této větě nevyjadřuje přítomnost, ale pouze současnost s dějem věty řídící, je tedy časem relativním.

Nám Čechům se užívání relativních časů zdá naprosto přirozené, ale mnohým cizincům učícím se češtinu přijde nelogické: „Proč mám užít přítomný čas, když se jedná o minulost?“ V angličtině, francouzštině a dalších germánských a románských jazycích totiž platí tzv. časová souslednost – v nepřímé řeči a dalších vedlejších větách závislých na slovese v minulém čase se časy posouvají do minulosti, takže přítomný čas se změní na minulý, minulý čas na předminulý atd.

S časovou sousledností se můžeme setkat i v češtině. Někdy je totiž vhodnější vyjádřit současnost s minulým dějem nikoli pomocí přítomného, ale pomocí minulého času. Je to například tehdy, když by přítomný čas evokoval stálou platnost, nikoli jen současnost v minulosti: Federera překvapilo, jak dobře Sampras hrál (je myšlen jen jeden konkrétní zápas, nikoli stálá charakteristika Samprasova hráčského umění). Takových případů bychom našli víc, musíme je ale hodnotit spíše jako výjimky z pravidla. To by nám koneckonců potvrdil i Einstein, že nic neplatí absolutně.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorovi

Marta Koutová

PhDr. Marta Koutová, Ph.D., (*1980) vystudovala český a německý jazyk a literaturu na PedF UK v Praze. V ÚJČ AV ČR se věnuje lexikologii a lexikografii. Je členkou autorského kolektivu připravovaného Akademického slovníku současné češtiny.

Doporučujeme

Cesty pod povrch a za horizont

Cesty pod povrch a za horizont

Ondřej Vrtiška  |  3. 2. 2020
Nebývá zvykem, aby časopis publikoval rozhovor se svým šéfredaktorem. Ivan M. Havel jím ve Vesmíru byl od roku 1990, ale koncem loňského roku tuto...
Pozoruhodné metabolity lesních hub

Pozoruhodné metabolity lesních hub

Martin Hrubý  |  3. 2. 2020
Když se za příhodného počasí projdete lesem, nemůžete přehlédnout svébytnou krásu hub různých velikostí, tvarů, barev a vůní. Kromě estetických a...
Od tolaru k dolaru

Od tolaru k dolaru

Petr Vorel  |  3. 2. 2020
Prapředek všech dolarů se zrodil před 500 lety v Čechách, v nové mincovně zřízené v dnešním Jáchymově. Tolar patří mezi důležitá dědictví, které...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné