i

Aktuální číslo:

2026/3

Téma měsíce:

Póry

Obálka čísla

I nobelistka se někdy utne

 |  3. 2. 2020
 |  Vesmír 99, 74, 2020/2

„Ve svém prvním s vědou souvisejícím tweetu roku 2020 musím s velkým zklamáním oznámit, že jsme stáhli náš loňský článek o enzymatické syntéze beta-laktamů. Naši práci není možné reprodukovat.“ Takto na svém twitterovém účtu oznámila Francis Arnoldová, nositelka Nobelovy ceny z roku 2018 za řízenou evoluci enzymů (Vesmír 98, 226, 2019/4), počátkem ledna skutečnost, která se žádnému vědci neoznamuje lehce. Později doplnila: „Je bolestné si to přiznat, ale zrovna tak je důležité to udělat. Omlouvám se všem. Když jsme článek podávali k publikování, byla jsem poněkud zaměstnaná a neodvedla jsem dobrou práci.“

Arnoldová byla korespondenční autorkou článku v Science, který sliboval selektivnější modifikace laktamů než stávající postupy. „Snahy zopakovat naši práci ukázaly, že enzymy nekatalyzují reakce s původně deklarovanou aktivitou a selektivitou. Pečlivé zkoumání laboratorního deníku první autorky poté odhalilo chybějící záznamy a surová data pro klíčové experimenty,“ píše Arnoldová s kolegy ve zdůvodnění svého lednového kroku (DOI: 10.1126/science.aba6100). První autorkou byla čínská postgraduální studentka Inha Cho, která v laboratoři Francis Arnoldové už nepůsobí. Vědecká komunita zareagovala povětšinou vstřícně a ocenila rychlost a upřímnost, s níž se vědkyně z Kalifornského technologického insititutu k problému postavila.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost
RUBRIKA: Zákulisí

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Deštné lesy v Antarktidě

Deštné lesy v Antarktidě

Kyselina pozvolna stravuje desítky milionů let staré usazeniny. Až se proleptá na dno plastové nádobky, po kameni, dovezeném z antarktického...

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...

Víme. Ale chceme?

Vyhláška upravující koncepci školního stravování, která vstoupila v platnost od 1. září 2025 a počítá s přechodným obdobím do září 2026, znovu...