i

Aktuální číslo:

2026/7

Téma měsíce:

Mapy

Obálka čísla

I nobelistka se někdy utne

 |  3. 2. 2020
 |  Vesmír 99, 74, 2020/2

„Ve svém prvním s vědou souvisejícím tweetu roku 2020 musím s velkým zklamáním oznámit, že jsme stáhli náš loňský článek o enzymatické syntéze beta-laktamů. Naši práci není možné reprodukovat.“ Takto na svém twitterovém účtu oznámila Francis Arnoldová, nositelka Nobelovy ceny z roku 2018 za řízenou evoluci enzymů (Vesmír 98, 226, 2019/4), počátkem ledna skutečnost, která se žádnému vědci neoznamuje lehce. Později doplnila: „Je bolestné si to přiznat, ale zrovna tak je důležité to udělat. Omlouvám se všem. Když jsme článek podávali k publikování, byla jsem poněkud zaměstnaná a neodvedla jsem dobrou práci.“

Arnoldová byla korespondenční autorkou článku v Science, který sliboval selektivnější modifikace laktamů než stávající postupy. „Snahy zopakovat naši práci ukázaly, že enzymy nekatalyzují reakce s původně deklarovanou aktivitou a selektivitou. Pečlivé zkoumání laboratorního deníku první autorky poté odhalilo chybějící záznamy a surová data pro klíčové experimenty,“ píše Arnoldová s kolegy ve zdůvodnění svého lednového kroku (DOI: 10.1126/science.aba6100). První autorkou byla čínská postgraduální studentka Inha Cho, která v laboratoři Francis Arnoldové už nepůsobí. Vědecká komunita zareagovala povětšinou vstřícně a ocenila rychlost a upřímnost, s níž se vědkyně z Kalifornského technologického insititutu k problému postavila.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost
RUBRIKA: Zákulisí

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Když bahno teče jako ledovec

Když bahno teče jako ledovec

Petr Brož  |  7. 7. 2026
Už několik desetiletí si věda láme hlavu nad zvláštními, několik desítek metrů vysokými kopci rozesetými po různých částech Marsu. Je přitom...
Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů

Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů uzamčeno

Jitka Močičková  |  7. 7. 2026
Mapy jsou často vnímány jako důvěryhodné médium založené na seriózních datech. Proto nebývají podrobovány stejné míře kritické reflexe jako text,...
Když mapa mluví

Když mapa mluví uzamčeno

Jan D. Bláha  |  7. 7. 2026
Mapy patří k nejpřesvědčivějším obrazům světa. Působí věcně a spolehlivě, nejsou však pouhým otiskem reality. Každá mapa je výsledkem rozhodnutí,...