Co je příroda

Ad Vesmír 99, 5, 2020/1

Pokračujeme v úvahách nad tím, co je a není příroda, vyvolaných dotazem čtenáře Jiřího Lupoměského z Ústí nad Labem. Jsou přírodou šumavské lesy vysázené člověkem, nebo třeba náměstí?

Příroda je mladé slovo, které v češtině zdomácnělo až ve druhé polovině 19. století a od té doby se bez něj neobejdeme. Patří do skupiny slov, která mohou označovat skoro cokoliv. Namátkou další podobná slova jsou krajina, demokracie, život či v poslední době slovo rodina a mnohá další. Francouzský básník Charles Baudelaire popisoval město jako krajinu a v jeho době s ním nikdo nesouhlasil. Rovněž vnímáme, že když mluví např. o demokracii saudský politik, má na mysli asi něco jiného než politolog z americké univerzity. Je tedy nutné rozumět kontextu – době, prostředí a povaze přednášejícího a podle toho usoudit, s jakou náplní slova pracuje. Je to poměrně přirozená záležitost, protože něco podobného děláme např. u sousloví „dobré počasí“. Pro zemědělce nastává, když prší, pro rekreanty, když se mohou opalovat. Ale zpět k přírodě. Většina biologů považuje člověka za biologický druh, za pokračování evoluce, takže málokdo má problém označit třeba smrkovou monokulturu za přírodu. Problém nastane, když technické prvky jako betonové plochy začnou převažovat.

Pro mne osobně je přírodou místo, kde převažují přirozené prvky. Když se rozhlédnu kolem sebe a vidím trávu a stromy, jsem v přírodě a pak teprve mohu diskutovat, nakolik je původní. Doporučuji proto mít fluidní a intuitivní definici přírody, protože všechny pokusy vědecky definovat život, krajinu, přírodu bývají složité, diskutabilní a mají mnoho výjimek. Co se týče přírody, není nad to spolehnout se na přirozený cit.

Příspěvek byl redakčně krácen a upraven.