Trus mořských ptáků stojí…

…skoro půlmiliardu amerických dolarů ročně (tedy přibližně 11,5 miliard korun). Alespoň to tvrdí nejnovější studie brazilských vědců, kteří ve snaze upozornit na význam ekosystémových služeb poskytovaných druhy ve volné přírodě odhadli tržní hodnotu exkrementů 302 druhů mořských ptáků. Vycházeli přitom z cen guána,¹⁾ jehož největšími producenty jsou kormoráni guánoví (Phalacrocorax bougainvillii), terejové guánoví (Sula variegata) a pelikáni chilští (Pelecanus thagus), a také z cen průmyslových hnojiv, jež by bylo možno nahradit dusíkem a fosforem z trusu „neguánových“ druhů, např. tučňáků.

Jakkoli může kálení ptáků ve městech lidem (a možná ještě více sochám) připadat otravné, u mořských ptáků je to významný jev. Jsou to totiž stateční bojovníci jdoucí „proti proudu“. Zmiňované živiny (dusík, fosfor) jsou nezadržitelně splavovány z pevniny do moře, ale právě kálející ptáci, kteří získávají potravu z moře a hnízdí na pevnině, vracejí část živin zpět.

I když význam ptáků omezíme na pouhé kálení, výsledná částka dalece překračuje roční rozpočet Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) i organizace BirdLife International. Živiny z ptačího trusu jsou však zásadní i pro korálové útesy – ovlivňují jejich produktivitu. Ta je nižší u ostrovů, na nichž kolonie mořských ptáků zdecimovali invazní hlodavci. Pokud by se započítal i komerční lov v korálových útesech, odhadovaná částka by vzrostla na dvojnásobek. Na základě svůdně zjednodušeného výpočtu (který však pro účely tohoto textu postačí) by se proto dalo konstatovat, že se ochrana mořských ptáků bohatě vyplatí.

Paradoxně právě kvůli cenám guána lidstvo v minulosti řadu ostrovů zplundrovalo. Guáno hrálo v moderních dějinách obrovskou roli, možná nejvýznamnější v Peru, které mezi lety 1840–1879 zachvátila „guánová horečka“. Během ní země vyvezla téměř 450krát více guána, než se prodalo v roce 2018, a získala za to 100–150 milionů liber (pro srovnání: roční výdaje státního rozpočtu Spojeného království se tehdy pohybovaly mezi 55 a 135 miliony liber).

Pozůstatek po těžbě guána na souostroví Las Ballestas na peruánském pobřeží.Snímek Danilo Bargen, CC BY-SA 3.0