Sněžení na planetě Marsu

1890: Pickering uveřejňuje v astronomickém časopise Sidereal Messenger 14 fotografií Marsa vzatých na hoře Wilsonu v Kalifornii. Sedm z těchto fotografií obdržel 9. března mezi 22. hodinou 56 min. a 23. hod. 41 min. střední doby Greenwichské; sedm ostatních den po tom, od 23 h. 29 m. do 23 hod. 32 m. Byla to tudíž tatáž fáse planety, která byla v obou případech fotografována.

Na obou ukázkách poznává se konfigurace zeměpisná velmi určitě; avšak na obrazech z druhého dne jest bílá skvrna polární na jižním pólu mnohem rozsáhlejší nežli den před tím. Jest známo již delší čas, že rozsáhlosť těchto polárních skvrn mění se dle ročních časů Marsových: zmenšují se v letě a zvětšují se během zimy. Ale zde ponejprv zachycena byla určitým datem značná rozsáhlost zasněžení. Hranice severní na planetě byla v šířce 85°. Sníh rozkládal se po jedné straně až k šířce 70° a podél rovnoběžníka 30° až k délce 110°. Podobně musí se rozkládati po polokouli od Země odvrácené a tedy pro nás neviditelné. „Viditelný rozsah těchto sněhů,“ píše Pickering, jest skutečně nesmírný, neboť pokrývá až 2500 čtverečních mil. Dne 9. března ráno byly tyto severní sněhy slabě naznačeny, jako kdyby byly pokryty závojem mlhy nebo malými tělísky příliš slabými, aby mohly individuelně býti reprodukovány; avšak 10. března byla celá krajina brillantní, podobající se sněhovému lesku severního pólu.

Datum této události odpovídá konci zimní saisony na jižní polokouli Marsa, která odpovídá pro nás středu měsíce února. Výklad těchto pozorování děje se ovšem analogicky se zemskými zjevy. Byli jsme tu přítomni ohromnému sněžení na jižní polokouli Marsa.

Bše. (Vesmír 20, 59, 1890/5)

2020: Polární čepičky Marsu jsou tvořeny jak vodním ledem, tak pevným oxidem uhličitým (suchým ledem). Podle odhadů až třetina CO₂ z atmosféry každou zimu na jižní i severní polokouli vymrzá a suchý led kondenzuje v příslušné polární oblasti. S příchodem jara opět sublimuje, takže rozloha polárních čepiček se během roku periodicky mění.

Donedávna se mělo za to, že na Marsu nesněží. Krystalky vodního ledu sublimují dříve, než se dotknou povrchu. Vodní námraza by mohla vznikat pouze tak, že se ledové krystalky obalí pevným oxidem uhličitým a díky větší hmotnosti spadnou dostatečně rychle. Podle studie z roku 2017 ale mohou být spodní části atmosféry během polární noci nestabilní a sestupné proudy vanoucí rychlostí až 10 m/s mohou metat na povrch ledové krystalky.¹⁾ Sněhová pokrývka vzešlá z takové bouře by ale nejspíš neměla dlouhého trvání.