Sladkovodní medusy

1880: Medusy neboli slimýši byli známi dosud pouze jako živočichové mořští; překvapuje proto tím více objevení se medus sladkovodních, jaké v nedávné době seznány byly v Londýně. Pozorováno totiž v červnu t. r. v nádržce, v níž chována Victoria regia, množství drobných medus velikosti hrachu až lískového ořechu, které nepochybně přivezeny byly s cizozemskými rostlinami ze Západní Indie. Možno-li souditi dle značného množství jedinců, daří se drobným medusám v Anglii velmi dobře a lze se nadíti, že zvířena aquarií našich novým, velmi zajímavým živočichem bude rozmnožena, poněvadž i u nás snadno lze si opatřiti množství drobných korýšů, jimiž medusy řečené hlavně se živí.

V ohledě systematickém náleží naše nová medusa, která nazvána byla Limnocodium Victoria, do skupení medus „prostookých“ (Gymnophthalmae). Podobá se zvonu polokulovitému, jehož okraj značně zúžen jest blanovitou oponkou s četnými tykadlovitými přívěsky. Tělisek okružních (sluchových?) jest celkem 80 a od každého vychází jemná, slepě zakončená trubička do oponky. Uprostřed zpodní strany jest vak žaludeční, od něhož vedou k obvodu klobouku čtyři rourky, v nichž žlázy pohlavní umístěny jsou. Pozoruhodno jest zajisté, že zvířata pozorovaná byla veskrze samečky. Ve způsobě života shodují se medusy sladkovodní se druhy mořskými. Ve dne zdržují se na povrchu a klesají ke dnu s nastávajícím soumrakem. V nádobách jednostranně osvětlených vyhledávají vždy strany více osvětlené a pohybují se jako druhy mořské postrkmo. Přeneseny byvše do vody mořské hynou podobně jako mořské druhy ve vodě sladké, a to tím volněji, čím více voda mořská se sladkou jest pomíchána.

V. Bšk. (Vesmír 10, 59,1880/5)

2020: Medúzka sladkovodní dnes nese jméno Craspedacusta sowerbyi na počest tajemníka Královské botanické společnosti Williama Sowerbyho, který ji v londýnské botanické zahradě Kew Gardens objevil. Tento pozoruhodný žahavec pochází z Číny, ale rozšířil se do Evropy, Ameriky i Afriky. U nás byl poprvé pozorován roku 1930 ve Vltavě, tehdy na něj bylo možno narazit i v Praze.

Dnes se s ním můžete setkat v polabských pískovnách, v zatopených lomech a v některých přehradách. Dnes už víme, že s mořskými medúzami je příbuzná méně, než by se na první pohled zdálo. Nepatří mezi medúzovce (třída Scyphozoa), ale stejně jako nezmaři mezi polypovce (Hydrozoa). Dospělá, pohlavně se rozmnožující medúzka o průměru až 3 cm je nejviditelnější stadium, ale u nás se s ní lze setkat pouze v létě. Ve stadiu dvoumilimetrového polypa s krátkými rameny ale může medúzka žít i několik let. Od dospělce se polyp liší natolik, že byl původně popsán jako samostatný druh Microhydra ryderi. Většina populací mimo čínskou domovinu sestává z jedinců pouze jednoho pohlaví a rozmnožuje se pouze nepohlavně – pučením polypů a plazivými larvičkami, které jsou ale mnohem menší a nenápadnější.