mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024
i

Aktuální číslo:

2024/2

Téma měsíce:

Faleš

Obálka čísla

Nečekaný způsob rybího cestování

 |  2. 11. 2020
 |  Vesmír 99, 622, 2020/11

Sladkovodní ryby často najdeme v jezerech a tůních tak odlehlých, že není snadné pochopit, jak se tam mohly dostat. Ryby osídlily vulkanická jezera uzavřená v sopečných kalderách a velmi rychle se objevují také v nových tůních, ať již vznikly přirozeně, či rekultivačními zásahy člověka. V Evropě máme tendenci svádět introdukce na člověka. Velmi často ale jde o druhy v Evropě nepůvodní, u nichž bychom rybáře z vysazování asi nepodezírali – třeba střevličku východní (Pseudorasbora parva) či karase stříbřitého (Carassius gibelio). Mimo Evropu se to týká například kapra obecného (Cyprinus carpio), nepříjemného invazního druhu v Americe, Austrálii i některých částech Afriky.

Nejčastěji se přirozené (nezáměrné) kolonizace vysvětlují přenosem na zobácích, peří a nohách vodních ptáků. Rybí jikry bývají lepivé a tento způsob transportu jistě dává smysl. Problém je, že taková kolonizace odlehlých vodních biotopů, o níž uvažovali už Darwin a Wallace, nemá téměř žádnou oporu v záznamech. Nedávná souhrnná práce švýcarských autorů [1], zaměřená na způsoby kolonizace odlehlých vodních biotopů rybami, potvrdila pouze jediný publikovaný údaj. Týkal se jiker štiky obecné (Esox lucius) nalepených na nohou kachny divoké (Anas platyrhynchos). Zaznamenaných (avšak nedohledaných) případů bude jistě víc, ale nepoměr mezi častým výskytem ryb v odlehlých vodních biotopech a možnostmi jejich kolonizace je zřejmý. Významný způsob osidlování odlehlých lokalit rybami nám nejspíš stále uniká. Nyní jsme vysvětlení této záhady snad trochu blíž.

Nyní vidíte 34 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie, Ornitologie, Ichtyologie

O autorovi

Martin Reichard

Prof. RNDr. Martin Reichard, Ph.D., (*1974) vystudoval zoologii na Masarykově univerzitě v Brně. Po návratu z postdoktorandských pobytů v Británii se v Ústavu biologie obratlovců AV ČR věnuje evoluční ekologii ryb. Zabývá se především výzkumem životních strategií, včetně biologie stárnutí.
Reichard Martin

Doporučujeme

Pravá faleš, nebo falešná pravda

Pravá faleš, nebo falešná pravda uzamčeno

Halina Šimková, Jan Strojil  |  5. 2. 2024
Žádná společnost na světě nemá tolik prostředků či energie, aby dokázala efektivně bojovat proti všem podezřením z ohrožení. Používáme proto...
Koho balamutí tořiče

Koho balamutí tořiče uzamčeno

Jiří Sádlo  |  5. 2. 2024
Vstavačovité tořiče, rod Ophrys, jsou hodně složité a osobité. Dlouho se ví a říká, že klamou své hmyzí opylovače. Méně se připouští, že...
20 let s grafenem

20 let s grafenem uzamčeno

Jan Kunc  |  5. 2. 2024
Grafen, dvoudimenzionální alotrop uhlíku, vyvolal velkou vlnu pozornosti v roce 2004. Jak se tento význačný vědecký směr formoval, jaké byly jeho...