i

Aktuální číslo:

2020/11

Téma měsíce:

Skladování energie

Madagaskar není země pro bezstarostné

Klíčem k záchraně madagaskarské přírody je příprava místních odborníků
 |  2. 11. 2020
 |  Vesmír 99, 624, 2020/11

Kdo v posledních letech navštěvuje Madagaskar opakovaně, nemohl si nevšimnout narůstajících problémů s životním prostředím. Vymírají živočišné druhy, kácí se lesy, eroze obrovského rozsahu1) odplavuje z ostrova velké množství půdy. Steven M. Goodman je jedním z největších znalců biodiverzity a životního prostředí této země, pravděpodobně nejplodnějším biologem, který na Madagaskaru působí, a zřejmě nejčinorodější osobností zasazující se o ochranu unikátní madagaskarské přírody.

Na počátku své kariéry jste pracoval jako biolog v různých částech světa – v Egyptě, Severní Americe, na Filipínách, v kontinentální Africe a jinde. Proč jste se specializoval právě na madagaskarskou přírodu? — Dorazil jsem na Madagaskar koncem osmdesátých let, abych se na jihovýchodě zúčastnil jedné studie, která se zabývala vlivem člověka na životní prostředí. Rád zkoumám a objevuji přírodu jakýmsi neoviktoriánským způsobem. Hned po několika dnech strávených v madagaskarských lesích mi proto bylo jasné, že Madagaskar je pro mne správné místo, a začal jsem si život zařizovat tak, abych se mohl na ostrově usadit. Zjistil jsem navíc, že Malgaši jsou mimořádně vřelí a příjemní lidé. To jen upevnilo mou oddanost zdejší biologické rozmanitosti.

Jaký byl váš první dojem z madagaskarské přírody? — První cesta na ostrov a několik měsíců strávených v lese byly prostě fascinující. Bylo zřejmé, že terénní biology zkoumající lesní obratlovce čeká při řešení různých otázek obrovský objem práce – terénní sběry, inventarizace a vzdělávání malgašských výzkumníků –, že je potřeba posunout naše znalosti ostrovní biodiverzity tak, abychom mohli její budoucnost alespoň odhadovat.

Opravdu se práce biologa na Madagaskaru liší natolik, že ji nazýváte „neoviktoriánskou“? — Ano, je to do jisté míry založeno na střetu euroamerického konceptu s madagaskarskou realitou. V Evropě zkoumáme přírodu už několik staletí. Za tu dobu vznikla široká základna vědomostí a bohatý soubor dat. Rozsáhlý sběr druhů a jejich inventarizace dnes již nejsou nutné. Na Madagaskaru nalézáme extrémní rozmanitost stanovišť – nevelký přesun v krajině znamená velkou změnu v druhové skladbě. Z Madagaskaru je stále popisováno velké množství nových druhů, tolik jako z málokterého místa v tropech. Pouhý sběr exemplářů a jejich inventarizace jsou jednoduše rozhodující pro správné porozumění biodiverzitě ostrova. Podíváme- -li se na to realisticky, sbírkové exempláře tvoří důležitý archivní záznam toho, co dnes existuje, ale v budoucnu již existovat nemusí. Konečným cílem je ale samozřejmě využití těchto informací k ochraně biodiverzity.

A je to pravda i po několika desítkách let práce? — Ačkoli terénní inventarizace v málo prozkoumaných oblastech ostrova stále probíhají, fáze pouhého objevování a popisování do jisté míry končí. Se studenty, kteří s námi spolupracují, se víc zaměřujeme na ekologii endemických obratlovců. V mnoha případech jde o zvířata, která jsme objevili, a nyní nastal čas se něco dovědět o jejich způsobu života.

Která madagaskarská zvířata máte nejraději? Není to náhodou maki Microcebus lehilahytsara, jehož druhové jméno je malgašským ekvivalentem slova goodman?2) — Těžko říct. Kdybyste se mne zeptali pětkrát v pěti po sobě jdoucích dnech, dostali byste pět různých odpovědí. Ale abych odpověděl co nejlépe… Rád trávím čas pozorováním ptáků se svým synem a můj hlavní výzkumný zájem jsou stále letouni, bodlíni a endemičtí hlodavci.

Jaké jsou vaše současné aktivity na Madagaskaru? — Naše organizace Vahatra připravuje národní biology zaměřené na ochranu přírody a postgraduální studenty biologie pracující v terénu. Budoucnost Madagaskaru z velké části závisí na příští generaci těch, kteří budou rozhodovat, a členové naší organizace věnují mnoho času jejich přípravě. Sem zčásti patří také publikování vědeckých studií našich studentů a vědců i šíření informací o jedinečné biodiverzitě ostrova. Vahatra vydala značný počet titulů, které zahrnují technické příručky, průvodce biodiverzitou a také nedávno publikovaný přehled chráněných suchozemských oblastí Madagaskaru.3)

Kolik času trávíte v terénu? —

Nyní vidíte 18 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Rozhovor

O autorech

Ondřej Šráček

Pavel Hošek

Doporučujeme

Mládě z umělé dělohy

Mládě z umělé dělohy audio

Jaroslav Petr  |  16. 11. 2020
Průlomový počin v oboru tkáňového inženýrství se podařil týmu Anthonyho Ataly z amerického Wake Forest Institute for Regenerative Medicine. V...
Lithium, dar Země modernímu člověku

Lithium, dar Země modernímu člověku

Jan Rohovec, Tomáš Navrátil  |  2. 11. 2020
Nepozorovaně jsme přijali za své lehké notebooky, tenké mobilní telefony, drobnou elektroniku. Přestala nás udivovat možnost opakovaně nabíjet a...
Největší pískovcová skalní oblast Evropy

Největší pískovcová skalní oblast Evropy

Handrij Härtel  |  2. 11. 2020
V českém kontextu je České Švýcarsko jen jedno z několika skalních měst. V Evropě je to unikát. Ve světovém měřítku ho „zastiňují“ jiné oblasti....

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné