Grada2024Grada2024Grada2024Grada2024Grada2024Grada2024

Aktuální číslo:

2024/7

Téma měsíce:

Čich

Obálka čísla

Trocha arzenu neuškodí

Pozoruhodně odolné hlístice z jezera Mono
 |  6. 1. 2020
 |  Vesmír 99, 7, 2020/1

Kalifornské jezero Mono nepatří zrovna k nejpříhodnějším místům pro život. Nejenže je zásadité a hypersalinní, ale taktéž obsahuje vysoké množství rozpuštěného arzenu. Donedávna se mělo za to, že kromě různých extrémofilních bakterií v něm žijí pouze dva druhy živočichů, konkrétně endemická žábronožka Artemia monica a zástupce blanokřídlých Ephydra hians (z čeledi Ephydrinae, česky břežnicovití). Během dvou návštěv jezera v letech 2016 a 2017 zde však skupina vědců kolem profesora Paula W. Sternberga z Caltechu objevila hned osm zástupců hlístic (Nematonda), přičemž v jednom případě se dokonce jednalo o druh vědě dosud neznámý (patří do rodu Auanema). Laboratorní testy odhalily, že odolnost těchto hlístic je vskutku mimořádná, neboť dokážou přežít koncentraci arzenu 500× vyšší, než je smrtelná dávka pro člověka. Vědci zároveň zjistili, že určitou roli v této rezistenci může hrát mutace v genu dbt-1. Nicméně to nebude jediná podmínka, neboť stejnou mutaci nese i havajská populace jiné hlístice, háďátka řepného (Caenorhabditis elegans), které tak vysokou odolnost vůči arzenu nemá. Badatelé však usuzují, že právě mutovaná varianta zmíněného genu sdílená vícero zástupci hlístic z různých oblastí může být preadaptací této skupiny pro osidlování některých extrémních stanovišť, a je tak nabíledni podívat se po těchto tvorech i na jiných podobných lokalitách.

Shih P.-Y. et al.: Current Biology, DOI: 10.1016/j.cub.2019.08.024

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Pavel Pecháček

Mgr. Pavel Pecháček (*1988) vystudoval teoretickou a evoluční biologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze a v rámci stejnojmenného oboru zde pokračuje v doktorském studiu. Zabývá se především významem ultrafialového záření jakožto zvláštního komunikačního signálu v přírodě, konkrétně pak studiem vlastností UV‑reflektantních struktur na křídlech motýlů. Mimoto se věnuje studiu dějin přírodovědného bádání, obzvláště se zaměřením na období viktoriánské a edwardovské Anglie.

Doporučujeme

Algoritmy pro zdraví

Algoritmy pro zdraví

Ondřej Vrtiška  |  8. 7. 2024
Umělá inteligence proniká do medicíny a v následujících letech ji nejspíš významně promění. Regina Barzilay z MIT má pro vývoj nástrojů...
Mají savci feromony?

Mají savci feromony?

Pavel Stopka  |  8. 7. 2024
Chemická komunikace je způsob předávání a rozpoznávání látek, jímž živočichové získávají informace o jiných jedincích, o jejich pohlaví a věku, o...
Jak funguje moderní speleologie

Jak funguje moderní speleologie uzamčeno

Michal Filippi, Jan Sirotek  |  8. 7. 2024
Přesně před 150 lety byla na prodej Mamutí jeskyně. Systém, který do té doby sloužil jako místo pro těžbu ledku z guana, byl k mání za pouhých...