Aktuální číslo:

2021/9

Téma měsíce:

Vzdělávání

Trocha arzenu neuškodí

Pozoruhodně odolné hlístice z jezera Mono
 |  6. 1. 2020
 |  Vesmír 99, 7, 2020/1

Kalifornské jezero Mono nepatří zrovna k nejpříhodnějším místům pro život. Nejenže je zásadité a hypersalinní, ale taktéž obsahuje vysoké množství rozpuštěného arzenu. Donedávna se mělo za to, že kromě různých extrémofilních bakterií v něm žijí pouze dva druhy živočichů, konkrétně endemická žábronožka Artemia monica a zástupce blanokřídlých Ephydra hians (z čeledi Ephydrinae, česky břežnicovití). Během dvou návštěv jezera v letech 2016 a 2017 zde však skupina vědců kolem profesora Paula W. Sternberga z Caltechu objevila hned osm zástupců hlístic (Nematonda), přičemž v jednom případě se dokonce jednalo o druh vědě dosud neznámý (patří do rodu Auanema). Laboratorní testy odhalily, že odolnost těchto hlístic je vskutku mimořádná, neboť dokážou přežít koncentraci arzenu 500× vyšší, než je smrtelná dávka pro člověka. Vědci zároveň zjistili, že určitou roli v této rezistenci může hrát mutace v genu dbt-1. Nicméně to nebude jediná podmínka, neboť stejnou mutaci nese i havajská populace jiné hlístice, háďátka řepného (Caenorhabditis elegans), které tak vysokou odolnost vůči arzenu nemá. Badatelé však usuzují, že právě mutovaná varianta zmíněného genu sdílená vícero zástupci hlístic z různých oblastí může být preadaptací této skupiny pro osidlování některých extrémních stanovišť, a je tak nabíledni podívat se po těchto tvorech i na jiných podobných lokalitách.

Shih P.-Y. et al.: Current Biology, DOI: 10.1016/j.cub.2019.08.024

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Pavel Pecháček

Mgr. Pavel Pecháček (*1988) vystudoval teoretickou a evoluční biologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze a v rámci stejnojmenného oboru zde pokračuje v doktorském studiu. Zabývá se především významem ultrafialového záření jakožto zvláštního komunikačního signálu v přírodě, konkrétně pak studiem vlastností UV‑reflektantních struktur na křídlech motýlů. Mimoto se věnuje studiu dějin přírodovědného bádání, obzvláště se zaměřením na období viktoriánské a edwardovské Anglie.

Doporučujeme

Záhada zhasínající hvězdy vyřešena

Záhada zhasínající hvězdy vyřešena

Záhada velkého pohasnutí Betelgeuze (Vesmír 100, 106, 2021/2) se zdá být více méně rozřešena. Důležitým klíčem byla pozorování povrchu hvězdy...
Převrácená výuka a nová role učitele

Převrácená výuka a nová role učitele

Zdeněk Hurák  |  6. 9. 2021
Co je a co určitě není převrácená výuka? Jaké jsou její cíle? Pokusím se vyvrátit několik oblíbených mýtů a nabídnu vlastní učitelské zkušenosti...
O myších (v podzemí) a lidech

O myších (v podzemí) a lidech uzamčeno

Radim Šumbera  |  6. 9. 2021
Čtenář dobrodružné literatury ví, že pro člověka a jeho žaludek byla důležitá velká zvířata, zejména savci. Vzpomeňme na lovce mamutů, indiány a...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné