Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1

Aktuální číslo:

2025/1

Téma měsíce:

Exploze

Obálka čísla

Řekni přítel a vejdi

 |  6. 1. 2020
 |  Vesmír 99, 7, 2020/1

Již více než 130 let známe neobvyklé, ale velmi výhodné partnerství mezi luštěninami a bakteriemi vázajícími dusík (rod Rhizobium). Tato symbióza umožňuje rostlinám využít atmosférický dusík, který je pro ně jinak nedostupný. Symbióza ukazuje na fenomén neuvěřitelné schopnosti rostlin rozlišit mezi přáteli a nepřáteli, přičemž umožňují přátelům, aby vstoupili a společně vytvořili oboustranně spolupracující alianci. Tuto symbiózu umožňuje tvorba specializovaných kořenových orgánů zvaných hlízky (anglicky „nodules“). Ukázalo se, že tyto hlízky obsahují oproti jiným částem rostliny velmi malé množství druhů bakterií.

Rhizobium vypouštějí tzv. nodulující faktory: lipo-chitooligosacharidy, které spouštějí krásnou reakci rostliny, a sice otočení kořenových vlásků okolo bakterií, což ve finále umožní bakterii vstoupit do kortikálních buněk a vznik hlízek. Tento proces je velmi komplexní a stále o něm nevíme zdaleka vše. V nové studii se ukázalo, že bakterie jsou schopny produkovat a vysílat malé fragmenty RNA vzniklé z transferové RNA (tRNA), což usnadňuje kolonizaci a tvorbu hlízek. Tyto tRNA fragmenty jsou nejčastěji 21 nukleotidů dlouhé. Díky vyslaným malým RNA je bakterie schopna „zotročit“ hostitelskou mašinerii interference RNA (RNAi) a následně regulovat expresi cílových genů.

Vědci identifikovali geny negativně regulující tvorbu hlízek, jež jsou cílem vypouštěných malých tRNA fragmentů a u nichž je utlumena exprese. Navíc se jedná o evolučně konzervovaný proces, který není unikátní pouze pro detailně studovanou interakci mezi sójou a Bradyrhizobium japonicum. Autoři provedli bioinformatický screening a zjistili, že nalezené geny jsou v rámci 699 různých typů sóji velice konzervované, což bylo potvrzeno i u fazole, tolice a štírovníku.

Tyto objevy poskytují nový mechanismus, který by se mohl v budoucnosti využít k zvýšení nodulace u luštěnin, a tedy i jejich efektivnímu získávání dusíku, čímž by se mohlo významně omezit hnojení.

Ren B. et al.: Science, DOI: 10.1126/science.aav8907;

Baldrich P., Meyers B. C.: Science, DOI: 10.1126/science.aay7101

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Botanika
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Martin Janda

Ing. Martin Janda, Ph.D., (*1987) vystudoval biochemii na VŠCHT v Praze. V současnosti se na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích zabývá interakcemi mezi rostlinami a mikroorganismy a snaží se ve více či méně příbuzných tématech vzdělávat studenty. Od roku 2022 je předsedou České společnosti experimentální biologie rostlin.
Janda Martin

Doporučujeme

Exploze, které tvoří

Exploze, které tvoří uzamčeno

Supernovy vytvářejí v mezihvězdném prostředí bubliny. V hustých stěnách bublin vznikají hvězdy. A to, co začalo výbuchem, končí hvězdou.
Mrtví termiti odpovídají na evoluční otázky

Mrtví termiti odpovídají na evoluční otázky uzamčeno

Aleš Buček, Jakub Prokop  |  6. 1. 2025
Termiti představují odhadem čtvrtinu globální biomasy suchozemských členovců. Naší snahou je pochopit, jak dosáhli ekologického úspěchu, jak se...
Objev země Františka Josefa

Objev země Františka Josefa

Zdeněk Lyčka  |  6. 1. 2025
Soukromá rakousko-uherská polární výprava v letech 1872–1874 nedosáhla zamýšleného cíle, jímž bylo proplout Severní mořskou cestou a případně...