Aktuální číslo:

2026/10

Téma měsíce:

Spojení

Obálka čísla

Řekni přítel a vejdi

 |  6. 1. 2020
 |  Vesmír 99, 7, 2020/1

Již více než 130 let známe neobvyklé, ale velmi výhodné partnerství mezi luštěninami a bakteriemi vázajícími dusík (rod Rhizobium). Tato symbióza umožňuje rostlinám využít atmosférický dusík, který je pro ně jinak nedostupný. Symbióza ukazuje na fenomén neuvěřitelné schopnosti rostlin rozlišit mezi přáteli a nepřáteli, přičemž umožňují přátelům, aby vstoupili a společně vytvořili oboustranně spolupracující alianci. Tuto symbiózu umožňuje tvorba specializovaných kořenových orgánů zvaných hlízky (anglicky „nodules“). Ukázalo se, že tyto hlízky obsahují oproti jiným částem rostliny velmi malé množství druhů bakterií.

Rhizobium vypouštějí tzv. nodulující faktory: lipo-chitooligosacharidy, které spouštějí krásnou reakci rostliny, a sice otočení kořenových vlásků okolo bakterií, což ve finále umožní bakterii vstoupit do kortikálních buněk a vznik hlízek. Tento proces je velmi komplexní a stále o něm nevíme zdaleka vše. V nové studii se ukázalo, že bakterie jsou schopny produkovat a vysílat malé fragmenty RNA vzniklé z transferové RNA (tRNA), což usnadňuje kolonizaci a tvorbu hlízek. Tyto tRNA fragmenty jsou nejčastěji 21 nukleotidů dlouhé. Díky vyslaným malým RNA je bakterie schopna „zotročit“ hostitelskou mašinerii interference RNA (RNAi) a následně regulovat expresi cílových genů.

Vědci identifikovali geny negativně regulující tvorbu hlízek, jež jsou cílem vypouštěných malých tRNA fragmentů a u nichž je utlumena exprese. Navíc se jedná o evolučně konzervovaný proces, který není unikátní pouze pro detailně studovanou interakci mezi sójou a Bradyrhizobium japonicum. Autoři provedli bioinformatický screening a zjistili, že nalezené geny jsou v rámci 699 různých typů sóji velice konzervované, což bylo potvrzeno i u fazole, tolice a štírovníku.

Tyto objevy poskytují nový mechanismus, který by se mohl v budoucnosti využít k zvýšení nodulace u luštěnin, a tedy i jejich efektivnímu získávání dusíku, čímž by se mohlo významně omezit hnojení.

Ren B. et al.: Science, DOI: 10.1126/science.aav8907;

Baldrich P., Meyers B. C.: Science, DOI: 10.1126/science.aay7101

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Botanika
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Martin Janda

Ing. Martin Janda, Ph.D., (*1987) vystudoval biochemii na VŠCHT v Praze. V současnosti se na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích zabývá interakcemi mezi rostlinami a mikroorganismy a snaží se ve více či méně příbuzných tématech vzdělávat studenty. Od roku 2022 je předsedou České společnosti experimentální biologie rostlin.
Janda Martin

Doporučujeme

Jakou barvu má vesmír

Jakou barvu má vesmír

Soňa Ehlerová  |  2. 11. 2026
Černá a bílá jsou pro mnoho lidí i barvami vesmíru (kosmu). Z pohledu člověka naprosto oprávněně: s výjimkou nejjasnějších objektů není lidské oko...
Jak mozek reguluje růst nádorů

Jak mozek reguluje růst nádorů uzamčeno

Mozek je nejvyšším řídicím centrem lidského těla. Zpracovává smyslové vjemy, vznikají v něm emoce, myšlení, řídí náš pohyb, ale také funkci...
Rostliny a dějiny

Rostliny a dějiny

Martin Soukup  |  2. 11. 2026
Koně, kozy, skot, také pšenice, ječmen, kukuřice a další domestikované druhy fauny a flóry. Nejen tomu se věnuje kniha Rostliny a rozkvět a pád...