i

Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

Jednou nás možná nebude potřeba

 |  6. 1. 2020
 |  Vesmír 99, 16, 2020/1

Tvář má v komunikaci lidí mimořádně důležitou roli. Jejím prostřednictvím od sebe odlišujeme jednotlivce, z jemných změn v mimice umíme číst emoce a sami je nastavením vlastní tváře vzbuzovat. Část toho je nám vrozena, část se učíme během života. V posledních letech usilují policejní sbory v mnoha zemích světa, abychom tytéž dovednosti, s pomocí technologií a vědy, svěřili strojům – umělé inteligenci. Co nám to přinese?

Česko patří k zemím, jejichž vědci systémy rozpoznávání obrazu s pomocí umělé inteligence už dlouhodobě studují. Jejich význam totiž s časem poroste nejen v oblasti bezpečnosti, zdůrazňuje profesor brněnského Vysokého učení technického Martin Drahanský, který u nás patří ke špičce svého oboru.

Když lidé začali zkoumat další živočichy, zejména ty nám nejbližší, občas měli tendenci popisovat jejich inteligenční schopnosti přirovnáním k nějakému vývojovému stádiu člověka. Šimpanzi byli přirovnáváni ke tříletým dětem a podobně. Jak je na tom dnes počítačová umělá inteligence? — Na to se těžko odpovídá, protože umělá inteligence se dnes umí naučit syntetizovat slova a řeč, umí se naučit různé kontexty, znaky, pochopení textu. To v současné chvíli znamená, že v jedné konkrétní úloze může být klidně schopnější než průměrně inteligentní občan kterékoliv země na světě. Umělá inteligence totiž umí třeba přečíst text a zanalyzovat ho tak rychle, že my bychom četli několik let to, co ona zvládne třeba za půl hodiny. V tom už doba určitě pokročila tak daleko, že nástroje dolování dat a nástroje nějakého učení jsou efektivnější než lidský mozek.

Jsme si v něčem podobní? — Snad v procesu učení nesmyslů. Kdyby nám ve škole někdo záměrně pomíchal například jména barev a fialové říkal modrá, zelené červená a podobně, tak se naučíme tuto chybnou interpretaci. Stejné je to s neuronovou sítí. Pokud jí předhodíme nesprávná data, naučí se nesprávně interpretovat skutečnost.

My lidé jsme díky své mozkové kapacitě schopni, pokud jsme trochu zvídaví, čtením a analýzou dalších informací i tento typ klamu odhalit a opravit. Neuronová síť v tom poněkud pokulhává.

Počítačová neuronová síť nezapomíná. — To je pravda, proto musíme věnovat zvýšenou pozornost procesu jejího učení. Pečlivě a často ji kontrolujeme, aby se naučila správně, aby se nepřeučila, nebo naopak nebyla nedoučená. My lidé jsme v tom stále ještě lepší, ale potřebujeme k tomu zase mnoho let a školu.

Když chce člověk využít neuronových sítí, nemusí číst sci-fi, jde na internet či do vlastního chytrého telefonu a třeba zadá neuronové síti Googlu, ať mu ukáže všechny stránky, na kterých je použit obrázek, který ho zajímá. Co dnes rozpoznávání obrazů vlastně umí? — Odpověď není opět jednoduchá. V podstatě vždycky musíte dát neuronové síti vzory, které se naučí. Pokud hledáte to, co už někde v podobě snímku (třeba květináče s kvítkem) existuje, v takovém případě je šance na nalezení stejného snímku poměrně vysoká. Pokud ale stejné kvítko vyfotíte jen z trochu jiné pozice, nebo tam budete mít jiné světelné podmínky, šance na nalezení dramaticky klesne.

Nyní vidíte 15 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Počítače, internet, Neurovědy
RUBRIKA: Rozhovor

O autorovi

Marek Janáč

Marek Janáč (* 1971) je publicista, rozhlasový a televizní dokumentarista, autor dvou knih a osmi CD s populárně-vědeckou tematikou. Za svou tvorbu získal řadu ocenění na domácích i mezinárodních festivalech. Popularizaci vědy považuje za dílo na úrovni jazykového překladu básně. Jeho ideálem je – na rozdíl od bonmotu srovnávajícího dobrý překlad s ženou – překlad věrný i krásný zároveň.
Janáč Marek

Doporučujeme

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

Eliška Fulínová  |  18. 7. 2020
Instalace neúplné kopie mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí přišla ironií osudu ve zjitřené době, kdy se na různých místech po...
Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné