i

Aktuální číslo:

2020/1

Téma měsíce:

Závislost

Jednou nás možná nebude potřeba

 |  6. 1. 2020
 |  Vesmír 99, 16, 2020/1

Tvář má v komunikaci lidí mimořádně důležitou roli. Jejím prostřednictvím od sebe odlišujeme jednotlivce, z jemných změn v mimice umíme číst emoce a sami je nastavením vlastní tváře vzbuzovat. Část toho je nám vrozena, část se učíme během života. V posledních letech usilují policejní sbory v mnoha zemích světa, abychom tytéž dovednosti, s pomocí technologií a vědy, svěřili strojům – umělé inteligenci. Co nám to přinese?

Česko patří k zemím, jejichž vědci systémy rozpoznávání obrazu s pomocí umělé inteligence už dlouhodobě studují. Jejich význam totiž s časem poroste nejen v oblasti bezpečnosti, zdůrazňuje profesor brněnského Vysokého učení technického Martin Drahanský, který u nás patří ke špičce svého oboru.

Když lidé začali zkoumat další živočichy, zejména ty nám nejbližší, občas měli tendenci popisovat jejich inteligenční schopnosti přirovnáním k nějakému vývojovému stádiu člověka. Šimpanzi byli přirovnáváni ke tříletým dětem a podobně. Jak je na tom dnes počítačová umělá inteligence? — Na to se těžko odpovídá, protože umělá inteligence se dnes umí naučit syntetizovat slova a řeč, umí se naučit různé kontexty, znaky, pochopení textu. To v současné chvíli znamená, že v jedné konkrétní úloze může být klidně schopnější než průměrně inteligentní občan kterékoliv země na světě. Umělá inteligence totiž umí třeba přečíst text a zanalyzovat ho tak rychle, že my bychom četli několik let to, co ona zvládne třeba za půl hodiny. V tom už doba určitě pokročila tak daleko, že nástroje dolování dat a nástroje nějakého učení jsou efektivnější než lidský mozek.

Jsme si v něčem podobní? — Snad v procesu učení nesmyslů. Kdyby nám ve škole někdo záměrně pomíchal například jména barev a fialové říkal modrá, zelené červená a podobně, tak se naučíme tuto chybnou interpretaci. Stejné je to s neuronovou sítí. Pokud jí předhodíme nesprávná data, naučí se nesprávně interpretovat skutečnost.

My lidé jsme díky své mozkové kapacitě schopni, pokud jsme trochu zvídaví, čtením a analýzou dalších informací i tento typ klamu odhalit a opravit. Neuronová síť v tom poněkud pokulhává.

Počítačová neuronová síť nezapomíná. — To je pravda, proto musíme věnovat zvýšenou pozornost procesu jejího učení. Pečlivě a často ji kontrolujeme, aby se naučila správně, aby se nepřeučila, nebo naopak nebyla nedoučená. My lidé jsme v tom stále ještě lepší, ale potřebujeme k tomu zase mnoho let a školu.

Když chce člověk využít neuronových sítí, nemusí číst sci-fi, jde na internet či do vlastního chytrého telefonu a třeba zadá neuronové síti Googlu, ať mu ukáže všechny stránky, na kterých je použit obrázek, který ho zajímá. Co dnes rozpoznávání obrazů vlastně umí? — Odpověď není opět jednoduchá. V podstatě vždycky musíte dát neuronové síti vzory, které se naučí. Pokud hledáte to, co už někde v podobě snímku (třeba květináče s kvítkem) existuje, v takovém případě je šance na nalezení stejného snímku poměrně vysoká. Pokud ale stejné kvítko vyfotíte jen z trochu jiné pozice, nebo tam budete mít jiné světelné podmínky, šance na nalezení dramaticky klesne.

Nyní vidíte 15 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Počítače, internet, Neurovědy
RUBRIKA: Rozhovor

O autorovi

Marek Janáč

Marek Janáč (* 1971) je publicista, rozhlasový a televizní dokumentarista, autor dvou knih a osmi CD s populárně-vědeckou tematikou. Za svou tvorbu získal řadu ocenění na domácích i mezinárodních festivalech. Popularizaci vědy považuje za dílo na úrovni jazykového překladu básně. Jeho ideálem je – na rozdíl od bonmotu srovnávajícího dobrý překlad s ženou – překlad věrný i krásný zároveň.
Janáč Marek

Doporučujeme

Léčba psychedeliky

Léčba psychedeliky

Zuzana Postránecká  |  6. 1. 2020
Přírodní psychedelika provázejí lidskou společnost po tisíciletí, ale západní společnost se jimi začala podrobněji zabývat teprve ve 20. století....
Chobotnice z Londýna

Chobotnice z Londýna

Petr Jan Juračka  |  6. 1. 2020
O poslední spolupráci s profesorem Vladimírem Kořínkem, novém druhu perloočky, dobrodružné cestě do londýnského muzea a chobotničce...
Smysl a etika archeologie ve 21. století

Smysl a etika archeologie ve 21. století

Martin Gojda  |  6. 1. 2020
Jedinečnost a neopakovatelnost toho, co se událo v historii, co potkávalo generace našich předchůdců, jak jednotlivci a lidská společenství...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné