Aktuální číslo:

2024/11

Téma měsíce:

Strach

Obálka čísla

Enzym, který změnil svět – opravy fotosystému dva

 |  6. 1. 2020
 |  Vesmír 99, 6, 2020/1

Fotosystém dva (PSII, Vesmír 91, 389, 2012/7) je složitý enzymatický komplex. Je součástí tylakoidních membrán cyanobakterií (sinic) a chloroplastů rostlin. Tyto organismy štěpí pomocí světelné energie vodu a tvoří sloučeniny bohaté na energii, které jsou potřebné pro fixaci oxidu uhličitého v oxygenní (kyslíkaté) fotosyntéze. Prvním krokem je oddělení elektrických nábojů (protonů a elektronů) z molekuly vody. To probíhá na molekule chlorofylu v reakčním centru fotosystému dva. Proteiny tohoto centra, zvláště dvě molekuly označované D1 a D2, často poškozuje sluneční záření a musejí být vyměněny.

Nejnovější výzkum překvapivě ukazuje, že se u sinic rodu Synechocystis vyskytují také dosud neznámé komplexy PSII bez reakčních center (non reaction center – NRC). Tvoří je pouze proteiny a chlorofyly vnitřního světlosběrného komplexu PSII, které za běžných okolností do reakčních center soustřeďují zářivou energii (sinice mají na povrchu tylakoidů ještě vnější světlosběrné komplexy, fykobilizomy). Důvodem vzniku takových komplexů je zřejmě výhodné oddělení často opravovaných reakčních center od stálejších vnitřních světlosběrných komplexů PSII. Dočasně se také snižuje excitační energie dopadající do komplexu NRC a předchází se případnému fotochemickému poškození světlosběrných proteinů. Životní cyklus PSII u studované sinice – jeho skládání, opravy a opětovné skládání – byl tedy upřesněn. Nyní je potřeba důkladně prostudovat strukturu komplexu NRC a lépe poznat dynamiky opravného cyklu PSII. Zajímavá je otázka, zda NRC vzniká také u zelených rostlin, jejichž chloroplasty přece kdysi vznikly endosymbioticky z buněk sinic.

Titulek aktuality není přehnaný, neboť vznik PSII a oxygenní fotosyntézy u sinic před téměř třemi miliardami let obohatil atmosféru o kyslík. Vyvinula se biosféra, jak ji známe dnes, a fotosystém dva nyní zásobuje chemickou energií téměř veškerý život na Zemi.

Weisz D. A. et al.: PNAS 116, 21907–21913, 2019. DOI: 10.1073/pnas.1909644116

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Botanika
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Jaromír Kutík

Doc. RNDr. Jaromír Kutík, CSc., (*1948) vystudoval fyziologii rostlin na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Jako emeritus se na této fakultě věnuje zejména rostlinné cytologii.
Kutík Jaromír

Doporučujeme

Se štírem na štíru

Se štírem na štíru

Daniel Frynta, Iveta Štolhoferová  |  4. 11. 2024
Člověk každý rok zabije kolem 80 milionů žraloků. Za stejnou dobu žraloci napadnou 80 lidí. Z tohoto srovnání je zřejmé, kdo by se měl koho bát,...
Ustrašená společnost

Ustrašená společnost uzamčeno

Jan Červenka  |  4. 11. 2024
Strach je přirozeným, evolucí vybroušeným obranným sebezáchovným mechanismem. Reagujeme jím na bezprostřední ohrožení, které nás připravuje buď na...
Mláďata na cizí účet

Mláďata na cizí účet uzamčeno

Martin Reichard  |  4. 11. 2024
Parazitismus je mezi živočichy jednou z hlavních strategií získávání zdrojů. Obvyklá představa parazitů jako malých organismů cizopasících na...