Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024

Aktuální číslo:

2024/10

Téma měsíce:

Konzervace

Obálka čísla

Sportovní ozvěny

 |  2. 9. 2019
 |  Vesmír 98, 481, 2019/9

Ad Vesmír 98, 286, 2019/5

Napadlo mne, jestli už někdy někdo zkoušel porovnat rozdíly v podílech „fyzických“ (nesedavých) zaměstnání u sportujících a nesportujících. Prezentované souvislosti podle doby, věkové skupiny i vzdělání napovídají, že by to mohl být významný faktor. Jednoduše řečeno, kdo má dost fyzické námahy v práci, nemá tak velkou potřebu organizovaně sportovat.

Domnívám se, že vedle rozšiřování strojů nahrazujících většinu fyzicky namáhavé práce podstatně ubývá pohybu venku, ne jen dětského (neorganizovaného) běhání po parku a lezení po stromech, ale i chození pěšky dál než k zaparkovanému autu nebo na nejbližší zastávku MHD, a zvyšující se podíl organizovaného sportování pravděpodobně nahrazuje jen menší část „odpadlých“ pohybových aktivit.

Dobromil Pryl, Praha 2

Odpověď autora: Faktor, který jste zmínil v prvním odstavci, byl prověřován zejména při analýzách souvislosti mezi sportováním a třídním či sociálním postavením. U nich se hypotéza vlivu manuální práce nabízí. Jako relevantní mechanismus vysvětlení se ale příliš neukazuje. S charakteristikou fyzické námahy v práci je to navíc složitější. Většina (nekvalifikované) manuální práce je dozajista namáhavá, ale rozhodně neposkytuje uspokojení, které nabízejí sportovní aktivity. Zároveň je obvykle velmi nezdravá, až devastující. Taková práce „u pásu“ – ať již v továrně, či na pokladně – může být velmi namáhavá, ale stěží má na kondici těla stejný dopad jako sportování.

Máte pravdu, každodenní režim se mění, ale to je pravda asi pro každou dobu. Samozřejmě se dnes můžeme setkat s určitými paradoxními situacemi, např. v momentě, kdy někdo jezdí výhradně autem, pojíždí výtahem, aby si pak fyzickou zátěž vynahradil ve volném čase v placené tělocvičně. Když si však představíme (městskou) každodennost sedmdesátých či osmdesátých let, nejsem si jistý, zda toho pohybu bylo v populaci jako celku v průměru zase tak výrazně víc.

Jádro pudla je ale opět u definic. Jde nám o vynaloženou energii lidského těla? Nebo o zdraví prospěšný pohyb (což zdaleka není totéž)? Nebo o sport jako společenský jev? Všechna tato vymezení mají své opodstatnění, ale neznamenají totéž. Můj nadpis byl zavádějící v tom, že jsem tak trošku odkazoval k prvnímu vymezení (pohyb), a přitom se empiricky zabýval tím třetím (společenský jev). Nicméně smyslem bylo upozornit na zkratky, které se zde činí.

Ondřej Špaček, Fakulta humanitních studií UK

Příspěvek byl redakčně krácen a upraven

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Sociologie

O autorech

Dobromil Pryl

Ondřej Špaček

Doporučujeme

O konzervování, zelené dohodě i konzervatismu

O konzervování, zelené dohodě i konzervatismu

Michal Anděl  |  30. 9. 2024
Vesmír přináší v tomto čísle minisérii článků, které se zabývají různými aspekty konzervování. Toto slovo má různé významy, které spojuje...
Životní příběh Nicolase Apperta

Životní příběh Nicolase Apperta uzamčeno

Aleš Rajchl  |  30. 9. 2024
Snaha prodloužit trvanlivost potravin a uchovat je pro období nedostatku je nepochybně stará jako lidstvo samo. Naši předci jistě brzy...
Izotopy odhalují původ krovu z Notre-Dame

Izotopy odhalují původ krovu z Notre-Dame uzamčeno

Anna Imbert Štulc  |  30. 9. 2024
Požár chrámu Matky Boží v Paříži (Cathédrale Notre‑Dame de Paris) v roce 2019 způsobil ikonické památce velké škody. V troskách po ničivé pohromě...