Aktuální číslo:

2019/11

Téma měsíce:

Ceny Neuron

Sportovní ozvěny

 |  2. 9. 2019
 |  Vesmír 98, 481, 2019/9

Ad Vesmír 98, 286, 2019/5

Napadlo mne, jestli už někdy někdo zkoušel porovnat rozdíly v podílech „fyzických“ (nesedavých) zaměstnání u sportujících a nesportujících. Prezentované souvislosti podle doby, věkové skupiny i vzdělání napovídají, že by to mohl být významný faktor. Jednoduše řečeno, kdo má dost fyzické námahy v práci, nemá tak velkou potřebu organizovaně sportovat.

Domnívám se, že vedle rozšiřování strojů nahrazujících většinu fyzicky namáhavé práce podstatně ubývá pohybu venku, ne jen dětského (neorganizovaného) běhání po parku a lezení po stromech, ale i chození pěšky dál než k zaparkovanému autu nebo na nejbližší zastávku MHD, a zvyšující se podíl organizovaného sportování pravděpodobně nahrazuje jen menší část „odpadlých“ pohybových aktivit.

Dobromil Pryl, Praha 2

Odpověď autora: Faktor, který jste zmínil v prvním odstavci, byl prověřován zejména při analýzách souvislosti mezi sportováním a třídním či sociálním postavením. U nich se hypotéza vlivu manuální práce nabízí. Jako relevantní mechanismus vysvětlení se ale příliš neukazuje. S charakteristikou fyzické námahy v práci je to navíc složitější. Většina (nekvalifikované) manuální práce je dozajista namáhavá, ale rozhodně neposkytuje uspokojení, které nabízejí sportovní aktivity. Zároveň je obvykle velmi nezdravá, až devastující. Taková práce „u pásu“ – ať již v továrně, či na pokladně – může být velmi namáhavá, ale stěží má na kondici těla stejný dopad jako sportování.

Máte pravdu, každodenní režim se mění, ale to je pravda asi pro každou dobu. Samozřejmě se dnes můžeme setkat s určitými paradoxními situacemi, např. v momentě, kdy někdo jezdí výhradně autem, pojíždí výtahem, aby si pak fyzickou zátěž vynahradil ve volném čase v placené tělocvičně. Když si však představíme (městskou) každodennost sedmdesátých či osmdesátých let, nejsem si jistý, zda toho pohybu bylo v populaci jako celku v průměru zase tak výrazně víc.

Jádro pudla je ale opět u definic. Jde nám o vynaloženou energii lidského těla? Nebo o zdraví prospěšný pohyb (což zdaleka není totéž)? Nebo o sport jako společenský jev? Všechna tato vymezení mají své opodstatnění, ale neznamenají totéž. Můj nadpis byl zavádějící v tom, že jsem tak trošku odkazoval k prvnímu vymezení (pohyb), a přitom se empiricky zabýval tím třetím (společenský jev). Nicméně smyslem bylo upozornit na zkratky, které se zde činí.

Ondřej Špaček, Fakulta humanitních studií UK

Příspěvek byl redakčně krácen a upraven

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Sociologie

O autorech

Dobromil Pryl

Ondřej Špaček

Doporučujeme

Sekvenační data pomáhají odhalit globální rozšíření hub

Sekvenační data pomáhají odhalit globální rozšíření hub

Petr Baldrian  |  14. 11. 2019
Pokud vezmeme v úvahu, kolik dat získaných sekvenačními metodami (tzv. high-throughput-sequencing) je v současné době k dispozici, je možné se...
Probouzení nesmrtelnosti

Probouzení nesmrtelnosti

Marek Janáč  |  11. 11. 2019
Nesmrtelnost – věčná touha a hybatelka dějin života na planetě Zemi. V biologickém slova smyslu žene k plození potomstva, ve smyslu duchovním k...
Zabití ekonomikou

Zabití ekonomikou

Lucie Kalousová  |  11. 11. 2019
„Silná ekonomika vám může zlomit srdce,“ napsal v roce 2007 americký ekonom Christopher Ruhm. [1] Narážel tím na dobře zdokumentovaný paradox...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné