i

Aktuální číslo:

2019/11

Téma měsíce:

Ceny Neuron

Lemuří kondice

 |  2. 9. 2019
 |  Vesmír 98, 517, 2019/9

Vliv člověka na prostředí a organismy v něm žijící je jistě značný. Při plánování a zakládání nových chráněných území by však bylo užitečné posoudit tento parametr poněkud konkrétněji (Vesmír 88, 104, 2009/2).

O lemurech se v minulosti soudilo, že se jim daří jen v nenarušených primárních lesích. Později však byli nalezeni i v krajině značně pozměněné a ukázalo se, že mnohé druhy se životu „v blízkosti člověka“ dokážou přizpůsobit. U malého městečka Tsinjoarivo, asi 50 km jižně od hlavního města Madagaskaru, by měla být v horizontu několika málo let zřízena nová rezervace. Hory i údolí zde stále ještě porůstá deštný les, i když mnohde čelí silnému tlaku ze strany člověka. Jedním z důvodů pro ochranu kraje je přítomnost poměrně vzácného lemura, sifaky velkého (Propithecus diadema;
na snímku). Žije v malých skupinkách, které obvykle tvoří jeden samec, jedna nebo dvě samice a několik nedospělých „výrostků“.

Současný průzkum ukazuje závislost fyzické kondice a zdravotního stavu sifaků na míře, s jakou je narušeno jejich životní prostředí. Jedinci v nejponičenějších lesních fragmentech jsou hubenější, mají řidší a kratší srst, porodní váha mláďat je nižší a malí lemurci pomaleji rostou. Avšak lemuři z lesů jen mírně „poškozených“ kupodivu žádné změny nevykazují. Daří se jim stejně jako jejich příbuzným v původním primárním porostu. Možné vysvětlení je v rychlosti, s jakou se zhruba dvacet let žijící sifakové dokážou přizpůsobovat změnám ve svém okolí. Jsou-li pozvolné, zvládnou to bez zjevných potíží, jsou-li příliš rychlé, zvířata jim přivyknout nedokážou a chřadnou.

Irwin M. T. et al., Scientific Reports, DOI: 10.1038/s41598-019-45426-2

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie, Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Pavel Hošek

Mgr. Pavel Hošek (*1968) vystudoval parazitologii a entomologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Spolupracuje na projektu expedice LEMURIA, který mimo jiné vyústil do mnoha cest na Madagaskar. Zajímá se o vše, co s Madagaskarem souvisí. Z malgaštiny a dalších jazyků přeložil tradiční merinskou poezii (Dotek prolétajícího motýla, 2003) a madagaskarské mýty, legendy a pohádky (Rohatý král, 2003). Napsal také Dějiny Madagaskaru (2011).
Hošek Pavel

Doporučujeme

Sekvenační data pomáhají odhalit globální rozšíření hub

Sekvenační data pomáhají odhalit globální rozšíření hub

Petr Baldrian  |  14. 11. 2019
Pokud vezmeme v úvahu, kolik dat získaných sekvenačními metodami (tzv. high-throughput-sequencing) je v současné době k dispozici, je možné se...
Probouzení nesmrtelnosti

Probouzení nesmrtelnosti

Marek Janáč  |  11. 11. 2019
Nesmrtelnost – věčná touha a hybatelka dějin života na planetě Zemi. V biologickém slova smyslu žene k plození potomstva, ve smyslu duchovním k...
Zabití ekonomikou

Zabití ekonomikou

Lucie Kalousová  |  11. 11. 2019
„Silná ekonomika vám může zlomit srdce,“ napsal v roce 2007 americký ekonom Christopher Ruhm. [1] Narážel tím na dobře zdokumentovaný paradox...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné