i

Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

Lemuří kondice

 |  2. 9. 2019
 |  Vesmír 98, 517, 2019/9

Vliv člověka na prostředí a organismy v něm žijící je jistě značný. Při plánování a zakládání nových chráněných území by však bylo užitečné posoudit tento parametr poněkud konkrétněji (Vesmír 88, 104, 2009/2).

O lemurech se v minulosti soudilo, že se jim daří jen v nenarušených primárních lesích. Později však byli nalezeni i v krajině značně pozměněné a ukázalo se, že mnohé druhy se životu „v blízkosti člověka“ dokážou přizpůsobit. U malého městečka Tsinjoarivo, asi 50 km jižně od hlavního města Madagaskaru, by měla být v horizontu několika málo let zřízena nová rezervace. Hory i údolí zde stále ještě porůstá deštný les, i když mnohde čelí silnému tlaku ze strany člověka. Jedním z důvodů pro ochranu kraje je přítomnost poměrně vzácného lemura, sifaky velkého (Propithecus diadema;
na snímku). Žije v malých skupinkách, které obvykle tvoří jeden samec, jedna nebo dvě samice a několik nedospělých „výrostků“.

Současný průzkum ukazuje závislost fyzické kondice a zdravotního stavu sifaků na míře, s jakou je narušeno jejich životní prostředí. Jedinci v nejponičenějších lesních fragmentech jsou hubenější, mají řidší a kratší srst, porodní váha mláďat je nižší a malí lemurci pomaleji rostou. Avšak lemuři z lesů jen mírně „poškozených“ kupodivu žádné změny nevykazují. Daří se jim stejně jako jejich příbuzným v původním primárním porostu. Možné vysvětlení je v rychlosti, s jakou se zhruba dvacet let žijící sifakové dokážou přizpůsobovat změnám ve svém okolí. Jsou-li pozvolné, zvládnou to bez zjevných potíží, jsou-li příliš rychlé, zvířata jim přivyknout nedokážou a chřadnou.

Irwin M. T. et al., Scientific Reports, DOI: 10.1038/s41598-019-45426-2

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie, Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Pavel Hošek

Mgr. Pavel Hošek (*1968) vystudoval parazitologii a entomologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Spolupracuje na projektu expedice LEMURIA, který mimo jiné vyústil do mnoha cest na Madagaskar. Zajímá se o vše, co s Madagaskarem souvisí. Z malgaštiny a dalších jazyků přeložil tradiční merinskou poezii (Dotek prolétajícího motýla, 2003) a madagaskarské mýty, legendy a pohádky (Rohatý král, 2003). Napsal také Dějiny Madagaskaru (2011).
Hošek Pavel

Doporučujeme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...
Ozonový alarmismus a ozonová skepse

Ozonový alarmismus a ozonová skepse

Petr Slavíček  |  13. 7. 2020
Klimatické změny, role člověka, možná řešení a ekonomické důsledky se stávají středobodem současné veřejné diskuse. Nemáme přitom dostatek...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné