Aktuální číslo:

2022/6

Téma měsíce:

200 let G. J. Mendela

Je to dobrý?

 |  2. 9. 2019
 |  Vesmír 98, 536, 2019/9

Co máme touto frází na mysli? Můžeme se ptát na kvalitu jídla, knihy, na nějakou situaci, náš zdravotní stav ap. Ať už se snažíme odpovědí získat hodnocení čehokoliv, asi by „to něco“ mohlo být ještě dobřejší, dobrejší, lepčí, lepšejší, lepšetnější, což jsou tvary užívané pro stupňování přídavného jména dobrý v českých nářečích. Posuneme-li se o další stupeň výš, můžeme zaslechnout na různých místech Česka, že je to nijlepší, nijlepčí nebo nájlepší.

Přídavné jméno dobrý má bohatou spojitelnost nejen s podstatnými jmény, ale často je součástí frazeologických nebo ustálených spojení, která jsou přenesená a jedinečným způsobem dokreslují situaci. Zůstaneme u českých nářečí a zastavíme se u frazémů vztahujících se k člověku, pocházejících z Archivu lidového jazyka a z materiálových zdrojů k Slovníku nářečí českého jazyka. Tato frazeologická spojení trefně a někdy úsměvně vyzdvihují pozitivní či negativní lidské vlastnosti a schopnosti. Bývají expresivní a odráží se v nich i venkovský způsob života.

O ženě či dítěti hodném a milém by se ve středních nebo západních Čechách mohlo říct, že je jako dobrá hoďina. Je-li člověk laskavý přespříliš, mohl se na něj někdo na Písecku zlobit: to jim furt musíš vokazovad dobrí voko! Spojení dobrí voko ale může také znamenat ,snažit se u někoho zavděčit‘: uďál si u ňej dobrí voko (Semilsko), už méně známý je význam ,mít dobrý vkus‘: má dobrí voko (Lípa nad Orlicí). Kdo umí mlčet, má dobrej držák (Vysoké nad Jizerou), naopak o tom, kdo je výřečný, řeknou na Chodsku, že má dobrou houbu.

Jiná frazeologická spojení vycházejí ze stinné lidské stránky. O zlém člověku se ironicky na Uherskohradišťsku může říct: je dobrí, že bi ho aňi z medem nezedeu ,nesnědl‘. Když se někdo přetvařuje, ďelá se do vočíh dobrej (Klatovsko). Rozzlobená matka kárala na Frenštátsku dítě slovy: ty si dobry na vředy kłasť. Neschopný člověk si může vysloužit hodnocení: je dobrej za vús, abi hnúj nepadal (Nymburk).

Jistě si další fráze se slovem dobrý vybavíte. Je však škoda, že část nářečních spojení mizí s odcházející generací a s nimi i důležité hodnoty, které se v nich odrážejí. O svornosti mezi lidmi je úsloví ze středních Čech: dobrá vúle koláče jídá.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorovi

Hana Goláňová

Mgr. Hana Goláňová, Ph.D., (*1973) vystudovala český jazyk a literaturu a historii na FPF SU v Opavě. V ÚJČ AV ČR se věnuje dialektologii, lexikologii a lexikografii. V ÚČNK FF UK se zabývá korpusovou lingvistikou. Je členkou autorského kolektivu Slovníku nářečí českého jazyka (http://sncj.ujc.cas.cz).

Doporučujeme

Slavný všude, jen ne u nás

Slavný všude, jen ne u nás

Marek Vácha  |  30. 5. 2022
„Nikdy si nepsal deník a jeho dopisy vrhají na jeho vnitřní život jen málo světla. Jakožto kněz musel být obzvláště obezřelý při vyjádření svých...
Nejstarší Evropanka

Nejstarší Evropanka uzamčenovideo

Ve čtvrtek 14. září 1950 se v lomu pod návrším Zlatý kůň u Berouna chystají k odstřelu vápence. Je určen pro výrobu cementu. Zahřmí výbuch...
Prolévat luteránskou krev

Prolévat luteránskou krev uzamčeno

Petr Vorel  |  30. 5. 2022
Když se řekne „křížová výprava“, vybaví si čtenář nejspíš tažení středověkých rytířů k Božímu hrobu do Palestiny. Anebo zbabělé křižáky, prchající...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné