Aktuální číslo:

2026/11

Téma měsíce:

Černá a bílá

Obálka čísla

Dvě dobra se nemusejí sčítat

 |  2. 9. 2019
 |  Vesmír 98, 482, 2019/9

I přes značné pokroky v léčbě diabetu 2. typu a přes řadu nových léčiv založených na originálních mechanismech účinku zůstává metformin základním léčivem tohoto onemocnění, přestože mechanismus jeho působení není dosud zcela objasněn. Ukázalo se, že metformin kromě dalších pozitivních účinků také zpomaluje nástup onemocnění u pacientů s rizikovými faktory pro vznik diabetu 2. typu. Dalším faktorem jednoznačně prokazujícím pozitivní efekt jak u diabetu, tak u vlivu na stárnutí je aerobní cvičení.

V nedávno publikované studii celkem překvapivě skupina amerických vědců prokázala, že kombinace metforminu a aerobního cvičení antagonizuje (tj. působí proti) zlepšení inzulinové senzitivity a kardiorespiratorní zdatnosti. Přitom metformin i aerobní cvičení samostatně inzulinovou senzitivitu zlepšují a zároveň snižují riziko vzniku diabetu. Celý experiment vědci vedli jako dvojitě zaslepenou randomizovanou studii na 53 dobrovolnících starších 60 let. Studie prokázala, že vliv metforminu u cvičících pacientů je minimálně zčásti spojen s vlivem metforminu na mitochondrie. Metformin jednoznačně rušil zvýšenou mitochondriální respiraci v kosterním svalstvu po aerobním cvičení.

Pozitivní vliv metforminu na řadu metabolických procesů vedl i k úvahám o jeho použití k oddálení stárnutí. Bez dodatečných studií vedoucích k lepšímu porozumění mechanismu ovlivnění účinků aerobního cvičení metforminem to však nelze doporučit. Pokud se zmíněný efekt současného podávání metforminu a provádění aerobního cvičení potvrdí na větším souboru dobrovolníků, lze očekávat doporučení nepoužívat metformin u pacientů s rizikovými faktory, u nichž dosud nebyl prokázán diabetes a kteří jsou schopni provádět řádné aerobní cvičení.

A. R. Konopka et al., Aging Cell, DOI: 10.1111/acel.12880

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Stanislav Rádl

Doc. Ing. Stanislav Rádl, CSc., (*1951) vystudoval organickou chemii na VŠCHT v Praze. Poté nastoupil do Výzkumného ústavu pro farmacii a biochemii v Praze, kde se zabýval hlavně výzkumem originálních antibakteriálních léčiv a později nenarkotických analgetik. Po začlenění tohoto ústavu do struktury firmy Zentiva vedl skupinu vyvíjející syntézu generických léčiv a od roku 2017 tam působí jako konzultant. Na VŠCHT přednáší profilový předmět farmakochemie.
Rádl Stanislav

Doporučujeme

Jakou barvu má vesmír

Jakou barvu má vesmír

Soňa Ehlerová  |  2. 11. 2026
Černá a bílá jsou pro mnoho lidí i barvami vesmíru (kosmu). Z pohledu člověka naprosto oprávněně: s výjimkou nejjasnějších objektů není lidské oko...
Jak mozek reguluje růst nádorů

Jak mozek reguluje růst nádorů uzamčeno

Mozek je nejvyšším řídicím centrem lidského těla. Zpracovává smyslové vjemy, vznikají v něm emoce, myšlení, řídí náš pohyb, ale také funkci...
Rostliny a dějiny

Rostliny a dějiny

Martin Soukup  |  2. 11. 2026
Koně, kozy, skot, také pšenice, ječmen, kukuřice a další domestikované druhy fauny a flóry. Nejen tomu se věnuje kniha Rostliny a rozkvět a pád...