Aktuální číslo:

2020/6

Téma měsíce:

Léky pro budoucnost

Dvě dobra se nemusejí sčítat

 |  2. 9. 2019
 |  Vesmír 98, 482, 2019/9

I přes značné pokroky v léčbě diabetu 2. typu a přes řadu nových léčiv založených na originálních mechanismech účinku zůstává metformin základním léčivem tohoto onemocnění, přestože mechanismus jeho působení není dosud zcela objasněn. Ukázalo se, že metformin kromě dalších pozitivních účinků také zpomaluje nástup onemocnění u pacientů s rizikovými faktory pro vznik diabetu 2. typu. Dalším faktorem jednoznačně prokazujícím pozitivní efekt jak u diabetu, tak u vlivu na stárnutí je aerobní cvičení.

V nedávno publikované studii celkem překvapivě skupina amerických vědců prokázala, že kombinace metforminu a aerobního cvičení antagonizuje (tj. působí proti) zlepšení inzulinové senzitivity a kardiorespiratorní zdatnosti. Přitom metformin i aerobní cvičení samostatně inzulinovou senzitivitu zlepšují a zároveň snižují riziko vzniku diabetu. Celý experiment vědci vedli jako dvojitě zaslepenou randomizovanou studii na 53 dobrovolnících starších 60 let. Studie prokázala, že vliv metforminu u cvičících pacientů je minimálně zčásti spojen s vlivem metforminu na mitochondrie. Metformin jednoznačně rušil zvýšenou mitochondriální respiraci v kosterním svalstvu po aerobním cvičení.

Pozitivní vliv metforminu na řadu metabolických procesů vedl i k úvahám o jeho použití k oddálení stárnutí. Bez dodatečných studií vedoucích k lepšímu porozumění mechanismu ovlivnění účinků aerobního cvičení metforminem to však nelze doporučit. Pokud se zmíněný efekt současného podávání metforminu a provádění aerobního cvičení potvrdí na větším souboru dobrovolníků, lze očekávat doporučení nepoužívat metformin u pacientů s rizikovými faktory, u nichž dosud nebyl prokázán diabetes a kteří jsou schopni provádět řádné aerobní cvičení.

A. R. Konopka et al., Aging Cell, DOI: 10.1111/acel.12880

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Stanislav Rádl

Doc. Ing. Stanislav Rádl, CSc., (*1951) vystudoval organickou chemii na VŠCHT v Praze. Poté nastoupil do Výzkumného ústavu pro farmacii a biochemii v Praze, kde se zabýval hlavně výzkumem originálních antibakteriálních léčiv a později nenarkotických analgetik. Po začlenění tohoto ústavu do struktury firmy Zentiva vedl skupinu vyvíjející syntézu generických léčiv a od roku 2017 tam působí jako konzultant. Na VŠCHT, kde se v roce 2010 habilitoval v oboru organická chemie, přednáší profilový předmět Farmakochemie.
Rádl Stanislav

Doporučujeme

Chcete inkoustovou, laserovou, nebo farmaceutickou?

Chcete inkoustovou, laserovou, nebo farmaceutickou?

Matěj Novák  |  1. 6. 2020
V nedávné době se 3D tisk objevoval v médiích především v souvislosti s výrobou ochranných pomůcek proti koronaviru. Nejedná se však v žádném...
Paradoxy infekce způsobené SARS-CoV-2

Paradoxy infekce způsobené SARS-CoV-2

Jiří Beneš, Ladislav Machala  |  1. 6. 2020
Přestože řada otázek čeká na vysvětlení, vědci rychle skládají obraz infekce novým virem.
O líných algoritmech, logice a hledání cest pro roboty

O líných algoritmech, logice a hledání cest pro roboty uzamčeno

Pavel Surynek  |  1. 6. 2020
Jak přimět desetiletí propracovávané všemožné triky pracovat na hledání optimální cesty pro mobilní roboty k dosažení cíle a chytře odřezávat...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné