i

Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

Fascinace vlasy

 |  3. 6. 2019
 |  Vesmír 98, 360, 2019/6

Etnolog a novinář Martin Rychlík je známý jako skvělý popularizátor vědy, v denním tisku čtenářům často představuje atraktivní témata z etnologie a antropologie. Kupříkladu na stránkách Lidových novin pravidelně každý týden představuje jednu kulturní univerzálii, tedy kulturní jev, jenž se vyskytuje v každé známé kultuře.

Očekávám, že z textů vznikne další Rychlíkova kniha. Koncept kulturních univerzálií zavedl americký kulturní antropolog George Peter Murdock a celkem jich stanovil 73. Patří k nim například rozdělávání ohně či třeba magie. Jednou z nich je i péče o vlasy. Rychlík se začal zabývat studiem vlasů v posledních letech a na toto téma publikoval několik studií a kapitol v monografiích pro akademické publikum. Téma mu nakonec přerostlo v rozsáhlou a obrazově bohatě vybavenou knihu Dějiny vlasů (2018) s atraktivním podtitulem Účesy, vousy, chlupy a péče o ně.

Čím jsou vlasy a také vousy a chlupy z etnologického a antropologického hlediska zajímavým tématem? Nejde jen o to, že v každé známé kultuře se lidé věnují péči o své vlasy, které si stříhají, češou, splétají, barví či se jich zcela zbavují. Prostřednictvím vlasů a jejich úprav lze také vyjádřit společenské postavení, gender či třeba společenskou roli. Například v západní Vysočině Nové Guineje si muži vyráběli klobouky z vlastních vlasů, které byly znakem dospělých a iniciovaných mužů. Na ostrově Vokeo si zase plně iniciovaní muži vyholovali vlasy kromě temene hlavy a zbylé vlasy protahovali speciálním ratanovým výpletem. Z vlasů se také v některých kulturách vyráběly zvláštní předměty, například na Filipínách v oblasti Bontoc sloužily vlasy k výzdobě válečných štítů či ke zdobení rituálních masek. Vlasy se také stávaly válečnou trofejí, skalpování rovněž patří k dějinám lidského rodu. A Martina Rychlíka téma vlasů evidentně fascinuje, neboť na letošní rok je v edičním plánu zařazena jeho kniha Dějiny skalpování.

Martin Rychlík ve svém pojednání postupuje systematicky a přehledově. Avšak nejedná se pouze o nějaký výčet etnografických kuriozit, jelikož nabízí nejen teoretické přístupy ke zkoumání vlasů, ale ukazuje jejich společenské funkce a symboliku. Podle Rychlíka lze z kulturního hlediska členit vlasy do čtyř funkcí: (1) magicko-náboženskou může ilustrovat kontagiózní magie, jak ji vymezil Frazer, jehož koncept Rychlík diskutuje. Kontagiózní magie stojí na zákonitosti, že co bylo jednou v kontaktu, udržuje si mezi sebou trvalé magické pouto. Proto působit na část znamená působit na celek. V kontagiózní magii proto měly ustřižené vlasy provořadé místo. Rychlík uvádí příklad Nandiů z Keni, kteří zajatcům oholili hlavu a ponechali si vlasy jako záruku, že dotyčný neuteče. V případě vykoupení zajatce vrátili i oholené vlasy (s. 42); (2) rituálně-přestupní souvisí se změnou společenského statusu. V řadě kultur docházelo k úpravě vlasů v souvislosti se sociálním postavením jednotlivce, ať se již jednalo o dávání jména, první menstruaci, či třeba vstup do dospělosti. Rychlík to dokladuje například na postřižinách, které mohly znamenat ustřižení pramínku vlasů i oholení celé hlavy (s. 48); (3) sociálně-skupinová znamená, že podle sestřihu a úpravy vlasů jasně rozeznáme společenské postavení jedince či rozpoznáme kulturní skupinu, tedy že se účes stává základem etnické identity. Příkladem může být zvyk u Nágů, kde si ženy holily vlasy, aby se odlišily od mužů a nestaly se terčem v meziskupinových válkách. Jedná se tedy i o dekonstrukci stereotypu, že ženy nosívají dlouhé vlasy (s. 54); (4) dekorativně-erotická funkce vlasů spočívá v tom, že účes má plnit čistě estetickou funkci a být prostředkem vyvolání erotické touhy u protějšku. Můžeme to demonstrovat fascinací, jakou u Sikhů vyvolávají jejich účesy a sestřihy, jejichž vytváření měla po svatbě na starosti manželka. Od nikoho jiného by si Sikh vlasy upravit nenechal, jelikož by to konotovalo nepovolený pohlavní vztah (s. 57–58).

Kniha kombinuje diachronní přístup s kulturně- areálovým. Autor systematicky sleduje dějiny vlasů s důrazem na proměnlivost zacházení s vlasy, vousy a chlupy v různých kulturních areálech. Charakteristickým rysem Rychlíkova způsobu psaní je citační poctivost založená na solidní obeznámenosti s odbornými zdroji, dohledává detaily ve starých etnografických textech a misionářských dílech, stejně jako v moderní antropologické a etnologické literatuře. Ostatně bezmála tisíc odkazů v recenzované knize mluví za sebe.

Kniha Martina Rychlíka adresuje téma těla a tělesnosti, které se stalo jedním z trendů v současných vědách o člověku, společnosti a kultuře. V antropologii a etnologii se prosazuje pozvolna od poloviny padesátých let, kdy se objevila slavná Minerova studie o Načiremech (1956), v šedesátých letech se objevila kniha Čistota a nebezpečí (1966) od Mary Douglas, ve které rozlišila tělo biologické od sociálního, jež považovala za obraz společnosti. Od té doby téma tělesnosti a těla narůstá na významu. V současnosti se jedná o plně etablovanou a respektovanou tematickou oblast.

Často se objevují práce zaměřené na zdánlivě úzká témata, jako jsou například vývojové proměny významu čichu v evropském prostředí, které v práci Narcis a Miazma předložil Alain Corbin (česky 2004). Jedná se o přístup, jenž by se dal nazvat mikroetnografie, na jednom dílčím jevu lze ukázat komplexnost kultury. Rychlík takový přístup již ukázal v práci Dějiny tetování (2014), kterou lze v českém prostředí označit za klasický zdroj informací pro všechny zájemce o tetování. Totéž očekávám od knihy Dějiny vlasů, která bude, domnívám se, vyhledávanou příručkou pro všechny, kdo se zajímají o antropologické zkoumání tělesnosti nebo kdo jsou zkrátka fascinováni vlasy, vousy a chlupy jako prostředky sebevyjádření a nositeli kulturních významů.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Antropologie
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Martin Soukup

Doc. PhDr. Martin Soukup, Ph.D., (*1977) vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Působí na katedře sociologie, andragogiky a kulturní antropologie Filozofi cké fakulty UP a v Institutu komunikačních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních věd UK.
Soukup Martin

Doporučujeme

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

Eliška Fulínová  |  18. 7. 2020
Instalace neúplné kopie mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí přišla ironií osudu ve zjitřené době, kdy se na různých místech po...
Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné