i

Aktuální číslo:

2019/12

Téma měsíce:

Odpady

Ten třetí v bérci

 |  6. 5. 2019
 |  Vesmír 98, 262, 2019/5

Že u nás, čtvernožců (Tetrapoda), rámcově kopírují zadní končetiny ty přední co do složení kostí, bereme za samozřejmé. Vulgárně by se dal základní vzorec popsat takto: jedna kost, kloub, dvě kosti, poněkud složitější kloub, spousta kůstek, pět kůstek a pět prstů. Na samém úsvitu naší evoluční linie to vše bylo ale mnohem zajímavější. Nejenže první pionýři suchozemského života, jako IchthyostegaAcanthostega, měli více než pět prstů, ale jak dokazuje studie zveřejněná v časopise PNAS, podivné věci se děly i o úroveň výše, tj. v oblasti bérce, kde je našinec zvyklý hledat kost holenní a lýtkovou (na různém stupni srůstu u různých skupin). Alespoň to nám ukazuje prvohorní dravá lalokoploutvá ryba rodu Rhizodus, u níž se s využitím počítačové tomografie podařilo v kostře zadní končetiny (břišní ploutve) odhalit v místě „bérce“ kosterní elementy rovnou tři. Zajímavé je, že v místě „předloktí“ jsou spořádaně elementy dva. Dle autorů to ukazuje, že na počátku byl program vývoje zadních končetin do jisté míry autonomní vůči tomu, který využívají končetiny přední. Je i dost možné, že jeho regulační mechanismus nepřipomínal nic z toho, co známe dnes, a to včetně situace u některých vývojových poruch, které také mohou vést k vzniku třetí kosti v této oblasti končetin.

Jeffrey J. E. et al., PNAS, DOI: 10.1073/pnas.1810845115

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Paleontologie, Zoologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

František Špoutil

 

Doporučujeme

Recyklace plastového odpadu

Recyklace plastového odpadu

Zdeněk Kruliš  |  9. 12. 2019
Plastové odpady a jejich neblahý vliv na životní prostředí jsou poslední dobou námětem mnoha populárních i populárně- -naučných článků tištěných i...
Odpad, nebo surovina?

Odpad, nebo surovina?

Vladimír Wagner  |  9. 12. 2019
Pokud se ukáže hrozba rostoucí koncentrace CO2 pro vývoj klimatu opravdu tak veliká, jak předpokládají některé scénáře, bude třeba zrychlit cestu...
Modré moře pod blankytnou oblohou

Modré moře pod blankytnou oblohou

Jaromír Plášek  |  9. 12. 2019
Při pohledu na blankytnou oblohu si většina čtenářů určitě vzpomene, že za její barvu může jakýsi Rayleighův rozptyl slunečního světla. V případě...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné