Katedrála viditelná a neviditelná

Monumentální monografie o nejvýznamnější stavbě církevní architektury u nás. Tak by se dal nazvat projekt, který na téměř tisícovce stran dává nahlédnout i do těch „koutů“ svatovítské katedrály, jimž se dosud nikdo s takovou důkladností nevěnoval.

Interdisciplinární autorský kolektiv, složený z předních oborových specialistů, zúročil svoji dlouholetou plodnou spolupráci výjimečným počinem, a to syntézou dosavadních dílčích i rozsáhlejších prací a nových poznatků, věnovaných tisícileté historii přední české katedrály a všemu, co s touto výjimečnou stavbou souvisí.

Publikace vychází v souboru dvou samostatných dílů, s logickou a přehlednou strukturou a s bohatou a názornou obrazovou výbavou. Velkolepá koncepce díla zřejmě neumožnila doplnit dílčí kapitoly patřičným anglickým resumé, které najdeme jen ve velmi stručné podobě na konci druhého svazku. K základní orientaci cizojazyčného uživatele ovšem nepřispívá, že kresebná, fotografická a vůbec obrazová výbava není provázena i anglickými popiskami, což je běžné u obvyklé institucionální publikační aktivity (pozn. red.: autoři již přichystali plný anglický překlad svého díla).

Jana Maříková-Kubková a kol.: Katedrála viditelná a neviditelná, Průvodce tisíciletou historií katedrály sv. Víta, Václava, Vojtěcha a Panny Marie na Pražském hraděHilbertinum – Společnost Kamila Hilberta, z. s., a Archeologický ústav AV ČR Praha, v. v. i., Praha s laskavou podporou manželů Radky a Petra Turkových 2019, 928 stran, nečíslované obrázky. ISBN: 978-80-905659-0-6 (Hilbertinum), ISBN: 978-80-7581-010-6 (

S pečlivým průvodním poznámkovým aparátem, soupisem citované literatury a pramenů a jmenným rejstříkem je Katedrála viditelná a neviditelná více než průvodcem historií našeho ústředního chrámu. Práce početného autorského kolektivu je standardním vědeckým dílem, zvláště potřebným v dnešní poněkud rozbouřené době, plné vyhraněných, až protichůdných názorů, týkajících se dalšího vývoje naší země a její kulturní identity.

První kniha nás nejprve plynule provede samými počátky dnešního chrámu, a to ještě jako rotundy zasvěcené svatému Vítu, přes založení kaple sv. Václava a vznik baziliky již sv. Víta, Václava, Vojtěcha a Panny Marie. Příjemnou čtenářskou atmosféru navozuje bohatě ilustrované úvodní podání geologických a archeologických poznatků o Pražském hradě na přelomu 9. a 10. století a o kostele sv. Víta, který zde nechal vystavět kníže Václav jako třetí křesťanskou stavbu. Jednotlivým odborníkům pod vedením Jany Maříkové‑Kubkové se podařilo čtivou a široké veřejnosti přístupnou formou představit do detailu tuto ikonickou stavbu a co jí předcházelo.

Příběh katedrály viditelné a neviditelné, jak praví podtitul publikace, pokračuje založením velkolepé gotické katedrály v roce 1344. Následuje podrobný stavebně-architektonický, a přitom poutavý popis obdivuhodné stavby a jejích uměleckých a zároveň i ryze účelových konstrukčních prvků. V rámci prvního stavebního období do roku 1378, kdy umírá její zakladatel Karel IV., nemohli autoři prvního dílu vynechat i část věnovanou vlastní kamenické huti, vedené nejprve Matyášem z Arrasu a po jeho smrti Petrem Parléřem. První díl o stavbě katedrály a jejích proměnách do velkého požáru v roce 1541 graduje podrobným popisem postupného sochařského a malířského vybavení katedrály mezi lety 1350 až 1551. Závěrem první knihy nás autoři náhle, ale nenásilně přenesou z prostředí stavby chrámu, práce kameníků, sochařů a malířů do kapitulní knihovny a liturgických rukopisů, aby nás seznámili i s dalším posláním katedrály.

Vitráž s námětem Posledního soudu na velkém okně jižní příčné lodi pochází z let 1937–1939. Jejím autorem je Max Švabinský.Snímek Správa Pražského hradu, Jan Gloc

Druhý díl chronologicky pokračuje nejprve osudy katedrály od velkého požáru v roce 1541 do konce 18. století. Jedná se o období, kdy katedrála neprochází dramatickými proměnami, a členění kapitol se tomu přirozeně přizpůsobuje. Nejvýraznější stavební změnou je, že původní renesanční helmice odděleně stojící velké věže byla nahrazena nynější bání. Dochované nebo zaniklé renesanční a barokní proměny katedrály jsou místo strohého výčtu a popisu podány spíše historickými příběhy. Devatenácté století a počátek století následujícího je dobou obnovy katedrály, restaurování, ale i odstraňováním staršího vybavení, ve snaze vrátit jí středověký ráz, což bylo završeno konečnou dostavbou v tehdy jubilejním roce 1929.

Příběhy pražského metropolitního chrámu v 20. století, dovedené až do současnosti, otevřeně reflektují i naši dobu. Jsou cenným zdrojem doposud jinde nepublikovaných poznatků nebo informací, což je přístup, který autoři použili také u předcházejících kapitol knihy. Za pozornost stojí i prvně publikované nebo dosud málo známé fotografie a archivní dokumenty.

Závěrem je milou povinností uvést, že dílo vychází i díky finanční podpoře Radky a Petra Turkových, jak je uvedeno na předsádce. V čase, kdy většina velkých publikačních projektů vzniká s podporou veřejných institucí a také díky národním a evropským projektům, je soukromá iniciativa a především reálná finanční podpora obdivuhodná a pro naši společnost inspirující. Jaká podpora historických věd a umění přichází od těch, kteří se dnes a denně ve veřejném prostoru zaštiťují bojem o zachování kulturní identity naší země a jejího místa na kulturní a politické mapě Evropy?

Viz rovněž www.katedrala-viditelna.cz.