i
Barevné nitě hlásí plyn
| 6. 5. 2019 | Vesmír 98, 265, 2019/5
Vlákna měnící v přítomnosti různých plynů barvu lze vetkat do normální látky a využít je jako jednoduché senzory. Mohou být napuštěna různými barvivy (např. metylčervení nebo bromotymolovou modří), ochranná silikonová vrstva zajišťuje odolnost vůči praní. Reagují na přítomnost plynu (např. chlorovodíku nebo amoniaku) už při koncentraci 50 ppm. Změnu barvy lze sledovat vizuálně, nebo přesněji fotoaparátem mobilu s příslušnou aplikací. Metoda je samozřejmě jen orientační, může však posloužit jako levná a jednoduchá náhražka analytických přístrojů. Na obrázku nad sebou tři různá barviva reagující na amoniak (zleva doprava 0 ppm, 50 ppm, 1000 ppm).
Owyeung R. E. et al., Sci. Rep., DOI: 10.1038/s41598-019-42054-8
Ke stažení
článek ve formátu pdf [406,95 kB]
RUBRIKA: Nádech–výdech
O autorovi
Ondřej Vrtiška
Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Doporučujeme
Ničí ozon choleru? 
Iva Hůnová, Libor Elleder | 30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem
Jan Černý | 30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy 
Vladimír Wagner | 30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....











