i
Barevné nitě hlásí plyn
| 6. 5. 2019 | Vesmír 98, 265, 2019/5
Vlákna měnící v přítomnosti různých plynů barvu lze vetkat do normální látky a využít je jako jednoduché senzory. Mohou být napuštěna různými barvivy (např. metylčervení nebo bromotymolovou modří), ochranná silikonová vrstva zajišťuje odolnost vůči praní. Reagují na přítomnost plynu (např. chlorovodíku nebo amoniaku) už při koncentraci 50 ppm. Změnu barvy lze sledovat vizuálně, nebo přesněji fotoaparátem mobilu s příslušnou aplikací. Metoda je samozřejmě jen orientační, může však posloužit jako levná a jednoduchá náhražka analytických přístrojů. Na obrázku nad sebou tři různá barviva reagující na amoniak (zleva doprava 0 ppm, 50 ppm, 1000 ppm).
Owyeung R. E. et al., Sci. Rep., DOI: 10.1038/s41598-019-42054-8
Ke stažení
článek ve formátu pdf [406,95 kB]
RUBRIKA: Nádech–výdech
O autorovi
Ondřej Vrtiška
Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.

Doporučujeme
Rostliny vyprávějí o lidech
Ondřej Vrtiška | 31. 3. 2025
V Súdánu už dva roky zuří krvavá občanská válka. Statisíce lidí zahynuly, miliony jich musely opustit domov. Etnobotanička a archeobotanička Ikram...
O prázdnech v nás 

Jan Černý | 31. 3. 2025
Naše tělo je plné dutin, trubic a kanálků. Malých i velkých. Některé jsou zaplněné, jiné prázdné, další jak kdy. V některých proudí tekutina, v...
Nejúspěšnější gen v evoluci
Eduard Kejnovský | 31. 3. 2025
Dávno před vznikem moderních forem života sváděly boj o přežití jednodušší protoorganismy, z počátku nejspíše „nahé“ replikující se molekuly...