i
Barevné nitě hlásí plyn
| 6. 5. 2019 | Vesmír 98, 265, 2019/5
Vlákna měnící v přítomnosti různých plynů barvu lze vetkat do normální látky a využít je jako jednoduché senzory. Mohou být napuštěna různými barvivy (např. metylčervení nebo bromotymolovou modří), ochranná silikonová vrstva zajišťuje odolnost vůči praní. Reagují na přítomnost plynu (např. chlorovodíku nebo amoniaku) už při koncentraci 50 ppm. Změnu barvy lze sledovat vizuálně, nebo přesněji fotoaparátem mobilu s příslušnou aplikací. Metoda je samozřejmě jen orientační, může však posloužit jako levná a jednoduchá náhražka analytických přístrojů. Na obrázku nad sebou tři různá barviva reagující na amoniak (zleva doprava 0 ppm, 50 ppm, 1000 ppm).
Owyeung R. E. et al., Sci. Rep., DOI: 10.1038/s41598-019-42054-8
Ke stažení
- článek ve formátu pdf [406,95 kB]
RUBRIKA: Nádech–výdech
O autorovi
Ondřej Vrtiška
Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Doporučujeme
Jak to bylo, jak to je?
Ondřej Vrtiška | 4. 3. 2024
Jak se z chaotické směsi organických molekul na mladé Zemi zrodil první život? A jak by mohla vypadat jeho obdoba jinde ve vesmíru? Proč vše živé...
Otazníky kolem elektromobilů
Jan Macek, Josef Morkus | 4. 3. 2024
Elektromobil má některé podstatné výhody. Ale samotné vozidlo je jen jednou ze součástí komplexního systému mobility s environmentálními dopady a...
Návrat lidí na Měsíc se odkládá
Dušan Majer | 4. 3. 2024
Tragédie lodi Apollo 1 nebo raketoplánů Challenger a Columbia se již nesmí opakovat. Právě v zájmu vyšší bezpečnosti se odkládají plánované cesty...