i
Barevné nitě hlásí plyn
| 6. 5. 2019 | Vesmír 98, 265, 2019/5
Vlákna měnící v přítomnosti různých plynů barvu lze vetkat do normální látky a využít je jako jednoduché senzory. Mohou být napuštěna různými barvivy (např. metylčervení nebo bromotymolovou modří), ochranná silikonová vrstva zajišťuje odolnost vůči praní. Reagují na přítomnost plynu (např. chlorovodíku nebo amoniaku) už při koncentraci 50 ppm. Změnu barvy lze sledovat vizuálně, nebo přesněji fotoaparátem mobilu s příslušnou aplikací. Metoda je samozřejmě jen orientační, může však posloužit jako levná a jednoduchá náhražka analytických přístrojů. Na obrázku nad sebou tři různá barviva reagující na amoniak (zleva doprava 0 ppm, 50 ppm, 1000 ppm).
Owyeung R. E. et al., Sci. Rep., DOI: 10.1038/s41598-019-42054-8
Ke stažení
článek ve formátu pdf [406,95 kB]
RUBRIKA: Nádech–výdech
O autorovi
Ondřej Vrtiška
Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.

Doporučujeme
Najít své těžiště kontroly 
Lenka Vrtišková Nejezchlebová | 7. 7. 2025
„Svobodu, nebo smrt je návod, jak vyhrát bitvu, ale zároveň recept na rozchod,“ říká bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera. Faktory, které...
Věstonická superstar 
Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění? 
Petr Tureček | 7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...