Aktuální číslo:

2019/9

Téma měsíce:

Hejno

Kovový lesk a duhové barvy na šatu živočišném

 |  1. 4. 2019
 |  Vesmír 98, 251, 2019/4

1879: Jest vůbec známo, jakou bohatostí a svěžestí barev vynikají šupiny některých ryb, krovky mnohých brouků a křídla motýlů exotických i domácích druhů našich; v jak rozkošných odstínech duhových a kovových barev leskne se šat: páva, kolibříků a j.; avšak není spolu každému známo, že všecky tyto barvy nejsou stálými vždy a všudy, že není to barvivo (pigment), jenž by vzácné briljantové, safírové a smaragdové barvy na peruti a hrdélku ptačím spůsoboval. […] Každý zná na př. krásnou pápěř péra pravého [zřejmě mělo být „pavího“, pozn. red. 2019], zvláště konečnou srdcovitou její čásť. Vetkány jsou v ni lesk i barva zlata,1) smaragdu i safíru. Otáčíme-li plochu pápěře kolem osy ostnu (rhachis) a napadá- li světlo sluneční na plochu tu, střídají se barvy, jakoby splývajíce jedna ve druhou a sice tak, že následuje po červené oranžově žlutá, zelená, bledě a tmavomodrá a konečně fialová, tedy skorem řada barev vidma duhového. […] I přicházíme takto patrně v mikroskopickém pozorování těchto jednotlivostí k následujícímu úsudku: objev barev kovových i duhových na výše jmenovaných předmětech a j. p. řídí se jen zákony světelnými; přítomnost mikroskopických buněk stěn tenkých, skládajících jmenovitě ta místa, kde při odraženém světle nejkrásnější hra barev duhových se spatřuje, vede nás neklamně na fysikální zákony světla „o barvách tenkých vrstev“. […] Celý zjev připomíná nám barvy bublinek mýdlových, barevné kroužky Newtonovy, jež mezi dvěma tenkýma deskama nestejné okrouhlosti povstávají. […]

„Celý zjev připomíná nám barvy bublinek mýdlových.“

-crs- (Vesmír 8, 142, 1879/12)

2019: Strukturální zbarvení živočichů, založené na interferenci vln světelného záření odráženého od složitě utvářených povrchů, je dnes dobře zdokumentováno. Podílejí se na něm nanostruktury tvořené např. chitinem, proteiny, u rostlin i celulózovými vlákny…, které mají optické vlastnosti difrakčních mřížek, fotonických krystalů, selektivních zrcadel apod. Detailně byly popsány až po vynálezu elektronového mikroskopu.

Poznámky

1) O kovově zlatém zbarvení u hmyzu viz rovněž Vesmír 78, 98, 1999/2 (tedy před 20 lety).

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Optika, Zoologie
RUBRIKA: Vertikála

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Milan Krbálek  |  2. 9. 2019
„Nejednou nás chybný krok ponořil až ke stehnům do tmavého rosolovitého bahna, které se na metry kolem nás pod našimi kroky vlnilo. Jeho přilnavá...
Sportující faraon

Sportující faraon

Břetislav Vachala  |  2. 9. 2019
Schopný král byl zárukou, že nezvítězí síly zla a chaosu a „boží země“ Egypt bude trvale vzkvétat a bude se dařit jejímu lidu. To potvrzoval...
První obraz horizontu černé díry

První obraz horizontu černé díry

Michal Bursa  |  2. 9. 2019
Když jsme spolu s Vladimírem Karasem v roce 2010 psali o vyhlídkách radioastronomie na přímá pozorování černých děr (Vesmír 89, 226, 2010/4), byla...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné