Kovový lesk a duhové barvy na šatu živočišném

1879: Jest vůbec známo, jakou bohatostí a svěžestí barev vynikají šupiny některých ryb, krovky mnohých brouků a křídla motýlů exotických i domácích druhů našich; v jak rozkošných odstínech duhových a kovových barev leskne se šat: páva, kolibříků a j.; avšak není spolu každému známo, že všecky tyto barvy nejsou stálými vždy a všudy, že není to barvivo (pigment), jenž by vzácné briljantové, safírové a smaragdové barvy na peruti a hrdélku ptačím spůsoboval. […] Každý zná na př. krásnou pápěř péra pravého [zřejmě mělo být „pavího“, pozn. red. 2019], zvláště konečnou srdcovitou její čásť. Vetkány jsou v ni lesk i barva zlata,¹⁾ smaragdu i safíru. Otáčíme-li plochu pápěře kolem osy ostnu (rhachis) a napadá- li světlo sluneční na plochu tu, střídají se barvy, jakoby splývajíce jedna ve druhou a sice tak, že následuje po červené oranžově žlutá, zelená, bledě a tmavomodrá a konečně fialová, tedy skorem řada barev vidma duhového. […] I přicházíme takto patrně v mikroskopickém pozorování těchto jednotlivostí k následujícímu úsudku: objev barev kovových i duhových na výše jmenovaných předmětech a j. p. řídí se jen zákony světelnými; přítomnost mikroskopických buněk stěn tenkých, skládajících jmenovitě ta místa, kde při odraženém světle nejkrásnější hra barev duhových se spatřuje, vede nás neklamně na fysikální zákony světla „o barvách tenkých vrstev“. […] Celý zjev připomíná nám barvy bublinek mýdlových, barevné kroužky Newtonovy, jež mezi dvěma tenkýma deskama nestejné okrouhlosti povstávají. […]

-crs- (Vesmír 8, 142, 1879/12)

2019: Strukturální zbarvení živočichů, založené na interferenci vln světelného záření odráženého od složitě utvářených povrchů, je dnes dobře zdokumentováno. Podílejí se na něm nanostruktury tvořené např. chitinem, proteiny, u rostlin i celulózovými vlákny…, které mají optické vlastnosti difrakčních mřížek, fotonických krystalů, selektivních zrcadel apod. Detailně byly popsány až po vynálezu elektronového mikroskopu.