Aktuální číslo:

2021/9

Téma měsíce:

Vzdělávání

Kovový lesk a duhové barvy na šatu živočišném

 |  1. 4. 2019
 |  Vesmír 98, 251, 2019/4

1879: Jest vůbec známo, jakou bohatostí a svěžestí barev vynikají šupiny některých ryb, krovky mnohých brouků a křídla motýlů exotických i domácích druhů našich; v jak rozkošných odstínech duhových a kovových barev leskne se šat: páva, kolibříků a j.; avšak není spolu každému známo, že všecky tyto barvy nejsou stálými vždy a všudy, že není to barvivo (pigment), jenž by vzácné briljantové, safírové a smaragdové barvy na peruti a hrdélku ptačím spůsoboval. […] Každý zná na př. krásnou pápěř péra pravého [zřejmě mělo být „pavího“, pozn. red. 2019], zvláště konečnou srdcovitou její čásť. Vetkány jsou v ni lesk i barva zlata,1) smaragdu i safíru. Otáčíme-li plochu pápěře kolem osy ostnu (rhachis) a napadá- li světlo sluneční na plochu tu, střídají se barvy, jakoby splývajíce jedna ve druhou a sice tak, že následuje po červené oranžově žlutá, zelená, bledě a tmavomodrá a konečně fialová, tedy skorem řada barev vidma duhového. […] I přicházíme takto patrně v mikroskopickém pozorování těchto jednotlivostí k následujícímu úsudku: objev barev kovových i duhových na výše jmenovaných předmětech a j. p. řídí se jen zákony světelnými; přítomnost mikroskopických buněk stěn tenkých, skládajících jmenovitě ta místa, kde při odraženém světle nejkrásnější hra barev duhových se spatřuje, vede nás neklamně na fysikální zákony světla „o barvách tenkých vrstev“. […] Celý zjev připomíná nám barvy bublinek mýdlových, barevné kroužky Newtonovy, jež mezi dvěma tenkýma deskama nestejné okrouhlosti povstávají. […]

„Celý zjev připomíná nám barvy bublinek mýdlových.“

-crs- (Vesmír 8, 142, 1879/12)

2019: Strukturální zbarvení živočichů, založené na interferenci vln světelného záření odráženého od složitě utvářených povrchů, je dnes dobře zdokumentováno. Podílejí se na něm nanostruktury tvořené např. chitinem, proteiny, u rostlin i celulózovými vlákny…, které mají optické vlastnosti difrakčních mřížek, fotonických krystalů, selektivních zrcadel apod. Detailně byly popsány až po vynálezu elektronového mikroskopu.

Poznámky

1) O kovově zlatém zbarvení u hmyzu viz rovněž Vesmír 78, 98, 1999/2 (tedy před 20 lety).

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Optika, Zoologie
RUBRIKA: Vertikála

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Záhada zhasínající hvězdy vyřešena

Záhada zhasínající hvězdy vyřešena

Záhada velkého pohasnutí Betelgeuze (Vesmír 100, 106, 2021/2) se zdá být více méně rozřešena. Důležitým klíčem byla pozorování povrchu hvězdy...
Převrácená výuka a nová role učitele

Převrácená výuka a nová role učitele

Zdeněk Hurák  |  6. 9. 2021
Co je a co určitě není převrácená výuka? Jaké jsou její cíle? Pokusím se vyvrátit několik oblíbených mýtů a nabídnu vlastní učitelské zkušenosti...
O myších (v podzemí) a lidech

O myších (v podzemí) a lidech uzamčeno

Radim Šumbera  |  6. 9. 2021
Čtenář dobrodružné literatury ví, že pro člověka a jeho žaludek byla důležitá velká zvířata, zejména savci. Vzpomeňme na lovce mamutů, indiány a...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné