i
Geny aktivované luminiscencí
| 1. 4. 2019 | Vesmír 98, 197, 2019/4
Drobný havajský hlavonožec sepiola kropenatá (Euprymna scolopes) hostí bakteriálního symbionta Vibrio fischeri, jehož luminiscencí, napodobující měsíční svit, se maskuje před predátory. Je známo, že symbionti ovlivňují expresi genů svého hostitele. Série experimentů ukázala, že hlavním faktorem, který expresi genů v tomto případě mění, není samotná přítomnost bakterie, ale světlo, které produkuje. Aktivita genů se liší v různých částech těla i mezi dnem a nocí. Je to součást složité sítě zpětných vazeb mezi sepiolou, bakteriemi a vnějším prostředím (např. intenzitou měsíčního svitu).
Moriano-Gutierrez S. et al., PNAS, DOI: 10.1073/pnas.1819897116
Ke stažení
- článek ve formátu pdf [408,24 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Genetika
RUBRIKA: Nádech–výdech
O autorovi
Ondřej Vrtiška
Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Doporučujeme
Exploze, které tvoří
Supernovy vytvářejí v mezihvězdném prostředí bubliny. V hustých stěnách bublin vznikají hvězdy. A to, co začalo výbuchem, končí hvězdou.
Mrtví termiti odpovídají na evoluční otázky
Aleš Buček, Jakub Prokop | 6. 1. 2025
Termiti představují odhadem čtvrtinu globální biomasy suchozemských členovců. Naší snahou je pochopit, jak dosáhli ekologického úspěchu, jak se...
Objev země Františka Josefa
Zdeněk Lyčka | 6. 1. 2025
Soukromá rakousko-uherská polární výprava v letech 1872–1874 nedosáhla zamýšleného cíle, jímž bylo proplout Severní mořskou cestou a případně...