i
Geny aktivované luminiscencí
| 1. 4. 2019 | Vesmír 98, 197, 2019/4
Drobný havajský hlavonožec sepiola kropenatá (Euprymna scolopes) hostí bakteriálního symbionta Vibrio fischeri, jehož luminiscencí, napodobující měsíční svit, se maskuje před predátory. Je známo, že symbionti ovlivňují expresi genů svého hostitele. Série experimentů ukázala, že hlavním faktorem, který expresi genů v tomto případě mění, není samotná přítomnost bakterie, ale světlo, které produkuje. Aktivita genů se liší v různých částech těla i mezi dnem a nocí. Je to součást složité sítě zpětných vazeb mezi sepiolou, bakteriemi a vnějším prostředím (např. intenzitou měsíčního svitu).
Moriano-Gutierrez S. et al., PNAS, DOI: 10.1073/pnas.1819897116
Ke stažení
článek ve formátu pdf [408,24 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Genetika
RUBRIKA: Nádech–výdech
O autorovi
Ondřej Vrtiška
Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.

Doporučujeme
Najít své těžiště kontroly 
Lenka Vrtišková Nejezchlebová | 7. 7. 2025
„Svobodu, nebo smrt je návod, jak vyhrát bitvu, ale zároveň recept na rozchod,“ říká bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera. Faktory, které...
Věstonická superstar 
Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění? 
Petr Tureček | 7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...