Pobyt ve vesmíru zhoršuje některé složky imunity

NASA, stejně jako ostatní organizace zabývající se astronautikou, sleduje také, jak pobyt člověka ve vesmíru ovlivňuje jeho imunitní systém. Ten je během dlouhodobých pobytů oslabován. V tom smyslu vyznívají závěry tří významných pracovišť v USA. Kosmonauti jsou vystavováni nízké gravitaci, radiaci a izolačnímu stresu, což vše může mít vliv na jejich organismus. Mohou se dostat až do takové situace, že nebudou schopni dokončit svou misi?

Zdá se prokázané, že pobyt ve vesmíru delší než šest měsíců snižuje počet jedné skupiny imunitních elementů: NK-buněk (natural killers = přirození zabíječi). NK lymfocyty, které rozpoznávají bez předchozího „školení“ jakoukoliv cizorodou látku a jdou ji ničit, patří do první linie obrany organismu.

Vzhledem k tomu, že NK-buňky ničí všechny odchylné a potenciálně rakovinotvorné buňky, které se (s příslušnou mírou chyb) v organismu neustále tvoří, je tento úbytek spojen s větším rizikem nádorového onemocnění. U kosmonautů toto riziko narůstá s množstvím radiace. Dalším rizikem jsou virové infekce. Je jasné, že ve vesmíru se člověk nesetká s komunitními infekcemi typu rhinovirů nebo chřipkových virů, ale mnoho z nich žije v jeho těle latentně. Typickým příkladem je pásový opar, jehož klinické projevy se mohou manifestovat při stresu.

Vědci porovnávali krevní vzorky osmi členů posádky, kteří dokončili vesmírnou misi, se zdravými jedinci, kteří zůstali na Zemi. Výsledky ukázaly změny a zhoršení funkce NK-buněk astronautů, a to jak ve srovnání s kontrolami, tak ve srovnání s předstartovním stavem. Po 90 dnech letu byla aktivita těchto buněk proti leukemickým buňkám in vitro 50% ve srovnání s oběma hodnotami. U začátečníků byl pokles výraznější než u ostřílených veteránů. Vysvětlením může být skutečnost, že pro začátečníky představuje let větší stres.

Astronaut Bruce McCandless II. testuje nové opěrky nohou na mobilním rameni.Snímek NASA, prosinec 2017

Austin B. Bigley et al., J. Appl. Physiol., DOI: 10.1152/japplphysiol.00761.2018