Aktuální číslo:

2021/9

Téma měsíce:

Vzdělávání

Imunoterapie nádorových onemocnění

 |  4. 3. 2019
 |  Vesmír 98, 152, 2019/3

To, že imunoterapie nádorových onemocnění je již solidní realitou, potvrdilo i udělení Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství v roce 2018. Cenu získali Američan James Allison a Japonec Tasuku Hondžo za úspěšné využití monoklonálních protilátek blokujících „brzdy“ imunitního systému. Jaké možnosti tento přístup k léčbě nabízí do budoucna?

Americký badatel počátkem devadesátých let ukázal (paralelně s několika dalšími laboratořemi), že povrchový protein aktivovaných T-lymfocytů zvaný CTLA-4 (známý též jako CD152) funguje jako tlumivý receptor.1) V roce 1996 jeho výzkumný tým prokázal, že blokáda tohoto receptoru pomocí monoklonálních protilátek výrazně zvyšuje protinádorové imunitní odpovědi. Tomuto typu monoklonálních protilátek se začalo říkat „checkpoint inhibitors“, tedy cosi jako „inhibitory kontrolních bodů imunity“. Tento základní výzkum poměrně rychle vedl ke komerční terapeutické monoklonální protilátce ipilimumab (obchodní název Yervoy, vyvinuté společností Medarex, resp. později Bristol-Myers Squibb). Ta byla v roce 2011 schválena americkou agenturou FDA pro klinické použití u metastatického melanomu. Zatímco před zavedením tohoto preparátu do klinické praxe byla průměrná délka přežití pacientů trpících tímto agresivním typem nádoru jedenáct měsíců, zhruba 22 % pacientů léčených ipilimumabem přežívá více než deset let.

Nyní vidíte 16 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Nemoci člověka, Medicína, Imunologie
RUBRIKA: Nobelovy ceny

O autorovi

Václav Hořejší

Prof. RNDr. Václav Hořejší, CSc., (*1949) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V Ústavu molekulární genetiky AV ČR, v. v. i., který od roku 2005 řídí a kde je vedoucím oddělení molekulární imunologie, se zabývá povrchovými a signalizačními molekulami buněk imunitního systému. Přednáší imunologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze.
Hořejší Václav

Doporučujeme

Záhada zhasínající hvězdy vyřešena

Záhada zhasínající hvězdy vyřešena

Záhada velkého pohasnutí Betelgeuze (Vesmír 100, 106, 2021/2) se zdá být více méně rozřešena. Důležitým klíčem byla pozorování povrchu hvězdy...
Převrácená výuka a nová role učitele

Převrácená výuka a nová role učitele

Zdeněk Hurák  |  6. 9. 2021
Co je a co určitě není převrácená výuka? Jaké jsou její cíle? Pokusím se vyvrátit několik oblíbených mýtů a nabídnu vlastní učitelské zkušenosti...
O myších (v podzemí) a lidech

O myších (v podzemí) a lidech uzamčeno

Radim Šumbera  |  6. 9. 2021
Čtenář dobrodružné literatury ví, že pro člověka a jeho žaludek byla důležitá velká zvířata, zejména savci. Vzpomeňme na lovce mamutů, indiány a...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné