Aktuální číslo:

2025/3

Téma měsíce:

Humor

Obálka čísla

Imunoterapie nádorových onemocnění

 |  4. 3. 2019
 |  Vesmír 98, 152, 2019/3

To, že imunoterapie nádorových onemocnění je již solidní realitou, potvrdilo i udělení Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství v roce 2018. Cenu získali Američan James Allison a Japonec Tasuku Hondžo za úspěšné využití monoklonálních protilátek blokujících „brzdy“ imunitního systému. Jaké možnosti tento přístup k léčbě nabízí do budoucna?

Americký badatel počátkem devadesátých let ukázal (paralelně s několika dalšími laboratořemi), že povrchový protein aktivovaných T-lymfocytů zvaný CTLA-4 (známý též jako CD152) funguje jako tlumivý receptor.1) V roce 1996 jeho výzkumný tým prokázal, že blokáda tohoto receptoru pomocí monoklonálních protilátek výrazně zvyšuje protinádorové imunitní odpovědi. Tomuto typu monoklonálních protilátek se začalo říkat „checkpoint inhibitors“, tedy cosi jako „inhibitory kontrolních bodů imunity“. Tento základní výzkum poměrně rychle vedl ke komerční terapeutické monoklonální protilátce ipilimumab (obchodní název Yervoy, vyvinuté společností Medarex, resp. později Bristol-Myers Squibb). Ta byla v roce 2011 schválena americkou agenturou FDA pro klinické použití u metastatického melanomu. Zatímco před zavedením tohoto preparátu do klinické praxe byla průměrná délka přežití pacientů trpících tímto agresivním typem nádoru jedenáct měsíců, zhruba 22 % pacientů léčených ipilimumabem přežívá více než deset let.

Nyní vidíte 16 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Nemoci člověka, Medicína, Imunologie
RUBRIKA: Nobelovy ceny

O autorovi

Václav Hořejší

Prof. RNDr. Václav Hořejší, CSc., (*1949) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V Ústavu molekulární genetiky AV ČR, v. v. i., který v letech 2005-2017 řídil a kde je vedoucím oddělení molekulární imunologie, se zabývá povrchovými a signalizačními molekulami buněk imunitního systému. Přednáší imunologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze.
Hořejší Václav

Doporučujeme

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller?

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? uzamčeno

Irena Jirků  |  3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?

Mají zvířata smysl pro legraci?

Jaroslav Petr  |  3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu

Selský rozum u kulatého stolu uzamčeno

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...