Aktuální číslo:

2022/7

Téma měsíce:

Rovnováha

Arthur Koestler a jeho paměti

 |  4. 2. 2019
 |  Vesmír 98, 116, 2019/2

Artur Koestler (1905–1983) je považovaný za jednoho z nejoriginálnějších myslitelů 20. století. Narodil se v židovské rodině v Budapešti a jeho matka byla dcerou rabína z Prahy. Jako dítě prožil 1. světovou válku a Maďarskou republiku rad a zapsal se pak jako student na techniku ve Vídni. Studium však nedokončil a odešel do Palestiny, kde krátký čas pracoval v kibucu. Pak byl novinářem pro vydavatelství Ullstein a v té době také vstoupil do komunistické strany. Začátkem třicátých let cestoval po Sovětském Svazu právě v době, kdy tam probíhal velký hladomor, který zvláště postihl Ukrajinu. Zástupci Kominterny v Paříži Willim Münzenbergem a Otto Katzem, u nás také známým z procesu s Rudolfem Slánským, byl vyslán jako novinář do občanské války ve Španělsku, kde byl odhalen frankisty. Byl pak odsouzen k trestu smrti, ale na nátlak mezinárodní veřejnosti byl propuštěn. Po zkušenostech z této války na komunismus zanevřel a stal se spolu s Georgem Orwellem, který měl také zkušenosti ze španělské občanské války (napsal knihu Pocta Katalánsku), jedním z jeho hlavních kritiků. Na začátku 2. světové války se mu pak podařilo přes Francii uprchnout do Spojeného království, kde později dostal občanství a kde pak prožil druhou, podstatně klidnější část svého života. Tam pak také napsal většinu svých knih. Asi nejznámější je z nich Tma o polednách, jíž ještě napsal v němčině a kterou pak přeložila do angličtiny jeho tehdejší partnerka, anglická sochařka Daphne Hardy, která údajně byla i autorkou názvu knihy. Ta je inspirována moskevskými procesy ve třicátých letech a předlohou pro postavu hlavního hrdiny, obviněného a popraveného starého bolševika Rubaševa, měl být Nikolaj Bucharin. Později Koestler ironicky komentoval, jak po vydání této knihy ve Francii před volbami v roce 1946 nařídila místní komunistická strana svým členům vykoupit a zničit co nejvíc exemplářů, takže se Koestler na její účet velmi obohatil.

Nyní vidíte 35 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé, Historie
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Ondřej Šráček

Prof. Ing. Ondřej Šráček, M.Sc., Ph.D., vystudoval geologii na VŠB Ostrava a hydrogeologii a environmentální geochemii na University of Waterloo a Université Laval v Kanadě, učí na univerzitách UP Olomouc a PUC v Rio de Janeiru, je členem arzenového výzkumného týmu na Royal Institute of Technology ve Stockholmu a podílel se mj. na projektech v Argentině, Bangladéši, Mexiku, Tchaj-wanu a Zambii.
Šráček Ondřej

Doporučujeme

Podařilo se obnovit známky života u hodinu mrtvého prasete

Podařilo se obnovit známky života u hodinu mrtvého prasete audio

Jaroslav Petr  |  11. 8. 2022
Po experimentu, který částečně obnovil životní pochody v mozku odebraném před několika hodinami praseti, přichází tým z Yaleovy univerzity s...
„Méně jíst a více cvičit!“

„Méně jíst a více cvičit!“ uzamčeno

Adam Obr  |  12. 7. 2022
Tuto radu dostal prakticky každý, kdo se někdy ve svém životě rozhodl zhubnout. Snížit „aspoň o dvě kila“ hmotnost svých tukových zásob...
Spolupráce s Ruskem po 24. únoru 2022

Spolupráce s Ruskem po 24. únoru 2022 uzamčeno

Vladimír Wagner  |  11. 7. 2022
Ruská invaze dopadá i na vědeckou spolupráci, mnohé z mezinárodních projektů byly po invazi zrušeny nebo jsou významně ohroženy. Zmínit lze třeba...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné