Arthur Koestler a jeho paměti

Artur Koestler (1905–1983) je považovaný za jednoho z nejoriginálnějších myslitelů 20. století. Narodil se v židovské rodině v Budapešti a jeho matka byla dcerou rabína z Prahy. Jako dítě prožil 1. světovou válku a Maďarskou republiku rad a zapsal se pak jako student na techniku ve Vídni. Studium však nedokončil a odešel do Palestiny, kde krátký čas pracoval v kibucu. Pak byl novinářem pro vydavatelství Ullstein a v té době také vstoupil do komunistické strany. Začátkem třicátých let cestoval po Sovětském Svazu právě v době, kdy tam probíhal velký hladomor, který zvláště postihl Ukrajinu. Zástupci Kominterny v Paříži Willim Münzenbergem a Otto Katzem, u nás také známým z procesu s Rudolfem Slánským, byl vyslán jako novinář do občanské války ve Španělsku, kde byl odhalen frankisty. Byl pak odsouzen k trestu smrti, ale na nátlak mezinárodní veřejnosti byl propuštěn. Po zkušenostech z této války na komunismus zanevřel a stal se spolu s Georgem Orwellem, který měl také zkušenosti ze španělské občanské války (napsal knihu Pocta Katalánsku), jedním z jeho hlavních kritiků. Na začátku 2. světové války se mu pak podařilo přes Francii uprchnout do Spojeného království, kde později dostal občanství a kde pak prožil druhou, podstatně klidnější část svého života. Tam pak také napsal většinu svých knih. Asi nejznámější je z nich Tma o polednách, jíž ještě napsal v němčině a kterou pak přeložila do angličtiny jeho tehdejší partnerka, anglická sochařka Daphne Hardy, která údajně byla i autorkou názvu knihy. Ta je inspirována moskevskými procesy ve třicátých letech a předlohou pro postavu hlavního hrdiny, obviněného a popraveného starého bolševika Rubaševa, měl být Nikolaj Bucharin. Později Koestler ironicky komentoval, jak po vydání této knihy ve Francii před volbami v roce 1946 nařídila místní komunistická strana svým členům vykoupit a zničit co nejvíc exemplářů, takže se Koestler na její účet velmi obohatil.