0,49 $

Těžba surovin je spojena s devastací životního prostředí a druhotně s negativními dopady na lidské zdraví. Ale totéž platí i o těžbě virtuální: o získávání kryptoměn prostřednictvím výpočtů na výkonných počítačích. Výpočty jsou mimořádně složité a zdlouhavé, což vyplývá ze samotné podstaty kryptoměn. Spotřeba elektrické energie je proto obrovská. Sám bitcoin podle jedné studie spotřebovává asi 0,5 % světové produkce elektrické energie (Vesmír 97, 398, 2018/7).

Ekonomové z Univerzity Nového Mexika se nyní pokusili vyčíslit škody na kvalitě ovzduší, klimatu a lidském zdraví, které s sebou energeticky náročná těžba kryptoměn přináší. Zavedli pro ně termín „kryptoškody“. Zaměřili se na čtyři největší kryptoměny – bitcoin, ethereum, litecoin a monero a s nimi spojené emise oxidu uhličitého, oxidu siřičitého, oxidů dusíku a jemných prachových částic PM2,5.

Produkce bitcoinu o hodnotě jednoho dolaru s sebou podle jejich výsledků nese ve Spojených státech škody ve výši 0,49 dolaru, v Číně 0,37 dolaru. A může být hůř. „Pokud nebude hodnota kryptoměn neustále růst, s rostoucími požadavky na elektřinu nutnou k produkci každé kryptomince dospějeme nevyhnutelně k bodu zlomu, kdy se čistý společenský přínos propadne do negativních hodnot,“ píše se ve studii. V prosinci 2018 se Spojené státy na krátkou dobu tomuto bodu přiblížily, výše škod dosáhla 0,95 dolaru. Podle autorů je třeba přijít na způsob, jak tyto externality započítat.

Počet vytěžených mincí sice postupně klesá, ale energetické nároky naopak prudce rostou spolu s rostoucí náročností výpočtů. Hodnota kryptoměn přitom po prudkém růstu v minulých letech nyní spíše stagnuje. Zatímco v roce 2016 si těžba bitcoinu vyžádala 2500 GWh elektrické energie, v roce 2018 to bylo už 47 900 GWh.

Bitcoin je sice virtuální měna, ale jeho „těžba“ s sebou nese reálné škody.Ilustrace University of New Mexico

Goodkind A. L. et al., Energy Res. Soc. Sci., DOI: 10.1016/j.erss.2019.101281