i

Aktuální číslo:

2020/6

Téma měsíce:

Léky pro budoucnost

0,49 $

 |  9. 12. 2019
 |  Vesmír 98, 674, 2019/12

Těžba surovin je spojena s devastací životního prostředí a druhotně s negativními dopady na lidské zdraví. Ale totéž platí i o těžbě virtuální: o získávání kryptoměn prostřednictvím výpočtů na výkonných počítačích. Výpočty jsou mimořádně složité a zdlouhavé, což vyplývá ze samotné podstaty kryptoměn. Spotřeba elektrické energie je proto obrovská. Sám bitcoin podle jedné studie spotřebovává asi 0,5 % světové produkce elektrické energie (Vesmír 97, 398, 2018/7).

Ekonomové z Univerzity Nového Mexika se nyní pokusili vyčíslit škody na kvalitě ovzduší, klimatu a lidském zdraví, které s sebou energeticky náročná těžba kryptoměn přináší. Zavedli pro ně termín „kryptoškody“. Zaměřili se na čtyři největší kryptoměny – bitcoin, ethereum, litecoin a monero a s nimi spojené emise oxidu uhličitého, oxidu siřičitého, oxidů dusíku a jemných prachových částic PM2,5.

Produkce bitcoinu o hodnotě jednoho dolaru s sebou podle jejich výsledků nese ve Spojených státech škody ve výši 0,49 dolaru, v Číně 0,37 dolaru. A může být hůř. „Pokud nebude hodnota kryptoměn neustále růst, s rostoucími požadavky na elektřinu nutnou k produkci každé kryptomince dospějeme nevyhnutelně k bodu zlomu, kdy se čistý společenský přínos propadne do negativních hodnot,“ píše se ve studii. V prosinci 2018 se Spojené státy na krátkou dobu tomuto bodu přiblížily, výše škod dosáhla 0,95 dolaru. Podle autorů je třeba přijít na způsob, jak tyto externality započítat.

Počet vytěžených mincí sice postupně klesá, ale energetické nároky naopak prudce rostou spolu s rostoucí náročností výpočtů. Hodnota kryptoměn přitom po prudkém růstu v minulých letech nyní spíše stagnuje. Zatímco v roce 2016 si těžba bitcoinu vyžádala 2500 GWh elektrické energie, v roce 2018 to bylo už 47 900 GWh.

Goodkind A. L. et al., Energy Res. Soc. Sci., DOI: 10.1016/j.erss.2019.101281

Ke stažení

RUBRIKA: Zákulisí

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Chcete inkoustovou, laserovou, nebo farmaceutickou?

Chcete inkoustovou, laserovou, nebo farmaceutickou?

Matěj Novák  |  1. 6. 2020
V nedávné době se 3D tisk objevoval v médiích především v souvislosti s výrobou ochranných pomůcek proti koronaviru. Nejedná se však v žádném...
Paradoxy infekce způsobené SARS-CoV-2

Paradoxy infekce způsobené SARS-CoV-2

Jiří Beneš, Ladislav Machala  |  1. 6. 2020
Přestože řada otázek čeká na vysvětlení, vědci rychle skládají obraz infekce novým virem.
O líných algoritmech, logice a hledání cest pro roboty

O líných algoritmech, logice a hledání cest pro roboty uzamčeno

Pavel Surynek  |  1. 6. 2020
Jak přimět desetiletí propracovávané všemožné triky pracovat na hledání optimální cesty pro mobilní roboty k dosažení cíle a chytře odřezávat...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné