Aktuální číslo:

2021/11

Téma měsíce:

Velká data

Tlakem k zánětu

 |  11. 11. 2019
 |  Vesmír 98, 612, 2019/11

Zánět je dvojsečná zbraň naší imunity, která může na jedné straně rychle zatočit s počínající infekcí, na druhé straně je ho však třeba potlačit dříve, než poškodí tkáně vlastního těla. Složité pochody vedoucí k vyvolání i potlačení zánětu jsou proto předmětem detailního zkoumání. Poslední zjištění ukazují, že imunitní buňky lze k zánětlivé reakci doslova dotlačit. Některé z nich totiž citlivě vnímají změny tlaku v okolí.

Cyklické změny tlaku jsou typické např. pro prostředí našich plic. Při chorobách dýchacích cest se navíc tlakové podmínky i rytmus dýchání mohou měnit. A tyto změny zaznamenávají imunitní buňky ze skupiny monocytů. Práce výzkumníků z Yaleovy univerzity ukazuje, že monocyty snímají tlak konkrétně pomocí receptorů PIEZO1, což pak spouští složitou signalizační kaskádu zahrnující mj. vtok vápníku do buňky. Aktivované monocyty vylučují protein CXCL2, který do plicních sklípků přitahuje další imunitní buňky. Takto nalákané neutrofily pak útočí na přítomné bakterie a zánět je na světě.

Při některých nemocech je ovšem rozvoj zánětu nežádoucí. Např. při plicní fibróze dochází k hromadění imunitních buněk v plicní tkáni a také snížení elasticity plic a oslabení proudu vzduchu. Hraje v těchto podmínkách nějakou roli nově objevená dráha zaznamenávající změny tlaku? Ukazuje se, že ano. Myši postrádající PIEZO1 receptory v myeloidních buňkách jsou před rozvojem fibrózy do jisté míry chráněny. V jejich plicích není nikdo, kdo by si všiml změn tlaku a nalákal dovnitř další imunitní buňky. Vnímání tlaku tedy má skutečně reálné dopady na zdraví a nemoc. Některé imunitní buňky k vyšší aktivitě zkrátka dožene práce pod tlakem.

Solis A. G. et al., Nature, DOI: 10.1038/s41586-019-1485-8

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Imunologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Petr Zouhar

RNDr. Petr Zouhar, Ph.D., (*1985) je absolventem Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Postdoktorskou stáž strávil na Stockholmské univerzitě a v současnosti se ve Fyziologickém ústavu AV ČR zabývá zejména metabolismem tukové tkáně a s tím spojenou problematikou obezity a diabetu.
Zouhar Petr

Doporučujeme

(Ne)chemické toulky chemickým prostorem

(Ne)chemické toulky chemickým prostorem uzamčeno

Ivan Čmelo, Daniel Svozil  |  1. 11. 2021
Zkusme si představit všechny chemické látky, které by bylo možno připravit, od vodíku až po makromolekuly včetně nukleových kyselin a bílkovin....
Život spjatý s krví: od nemocí k adaptacím

Život spjatý s krví: od nemocí k adaptacím

Ondřej Vrtiška  |  1. 11. 2021
Život hematologa Josefa Prchala se mohl vyvíjet jinak, kdyby… Kdyby se v šedesátých letech daly v Praze snadno sehnat látky potřebné pro výzkum....
Skleníkové peklo na Venuši a šance na život

Skleníkové peklo na Venuši a šance na život

Julie Nováková, Martin Ferus  |  1. 11. 2021
Byla Venuše už od svého zrození horkým peklem? Co když ještě donedávna překypovala životem a z modrého, Zemi podobného drahokamu ji ve žhnoucí pec...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné