Tlakem k zánětu

Zánět je dvojsečná zbraň naší imunity, která může na jedné straně rychle zatočit s počínající infekcí, na druhé straně je ho však třeba potlačit dříve, než poškodí tkáně vlastního těla. Složité pochody vedoucí k vyvolání i potlačení zánětu jsou proto předmětem detailního zkoumání. Poslední zjištění ukazují, že imunitní buňky lze k zánětlivé reakci doslova dotlačit. Některé z nich totiž citlivě vnímají změny tlaku v okolí.

Cyklické změny tlaku jsou typické např. pro prostředí našich plic. Při chorobách dýchacích cest se navíc tlakové podmínky i rytmus dýchání mohou měnit. A tyto změny zaznamenávají imunitní buňky ze skupiny monocytů. Práce výzkumníků z Yaleovy univerzity ukazuje, že monocyty snímají tlak konkrétně pomocí receptorů PIEZO1, což pak spouští složitou signalizační kaskádu zahrnující mj. vtok vápníku do buňky. Aktivované monocyty vylučují protein CXCL2, který do plicních sklípků přitahuje další imunitní buňky. Takto nalákané neutrofily pak útočí na přítomné bakterie a zánět je na světě.

Při některých nemocech je ovšem rozvoj zánětu nežádoucí. Např. při plicní fibróze dochází k hromadění imunitních buněk v plicní tkáni a také snížení elasticity plic a oslabení proudu vzduchu. Hraje v těchto podmínkách nějakou roli nově objevená dráha zaznamenávající změny tlaku? Ukazuje se, že ano. Myši postrádající PIEZO1 receptory v myeloidních buňkách jsou před rozvojem fibrózy do jisté míry chráněny. V jejich plicích není nikdo, kdo by si všiml změn tlaku a nalákal dovnitř další imunitní buňky. Vnímání tlaku tedy má skutečně reálné dopady na zdraví a nemoc. Některé imunitní buňky k vyšší aktivitě zkrátka dožene práce pod tlakem.

Solis A. G. et al., Nature, DOI: 10.1038/s41586-019-1485-8