Zhasněte světla!

V důsledku technologického pokroku i rostoucí lidské populace stále přibývá míst, která jsou v noci vystavena umělému osvětlení (někdy zkracovanému jako ALAN podle anglického artificial light at night). Každý rok se planeta kvůli světlu produkovanému lidmi dokonce zjasňuje víc než o dvě procenta. Jelikož chování řady organismů (páření, lov ap.) souvisí se střídáním dne a noci, lze očekávat, že narušení tohoto systému může daná chování neblaze ovlivnit. Množství výzkumů ukazuje, že tomu tak skutečně je přinejmenším v suchozemských ekosystémech. Poněkud stranou v tomto ohledu zůstávaly ekosystémy mořské, které jsou však vzhledem k hustšímu osídlení pobřežních oblastí i jiným faktorům umělému světlu rovněž vystavovány čím dál větší měrou. Jaký vliv má ALAN na život mořských živočichů se na příkladu klauna očkatého (Amphiprion ocellaris) nedávno rozhodla otestovat skupina vědců pod vedením australské badatelky Emily K. Fobertové. Zjišťovali, jestli bude mít světelné znečištění nějaký vliv na reprodukci klaunů, konkrétně na frekvenci tření, úspěšnost oplození vajíček a úspěšnost líhnutí. Pokusnou skupinu ryb umístili do prostředí, kde se v dvanáctihodinových intervalech střídalo plné denní světlo s tlumeným umělým osvětlením (den a ALAN). U kontrolní skupiny se měnily se stejnou pravidelností světlo a tma (den a noc). Výsledky byly velmi překvapivé. Ačkoli na první dvě proměnné – frekvenci tření a úspěšnost oplození vajíček – ALAN v podstatě neměl vliv, na úspěšnost vylíhnutí mláďat měl dopad bez nadsázky fatální. Při vystavení vajíček umělému osvětlení nebylo líhnutí úspěšné ani v jednom případě. Světelné znečištění tedy může zásadně ovlivnit reprodukční úspěch klaunů. Zjištění je to velmi zarážející, nicméně jde o první vlaštovku, a než z něj vyvodíme další závěry, bude potřeba ho důkladně rozpracovat – například zjistit, proč se mláďata nevylíhla, zda se to týká i jiných druhů s podobnou životní strategií nebo jestli se dá efekt omezit třeba odstraněním světla určitých vlnových délek.

Klaun očkatý (Amphiprion ocellaris) proslul hlavně svou symbiózou se sasankami, které mu poskytují ochranu před predátory mezi svými žahavými chapadly. Klauni se před požaháním chrání vrstvou slizu na svém těle. Na oplátku sasance občas „přivedou“ kořist v podobě jiné malé rybky, jimiž se sasanka živí.Snímek Pascal van de Vendel

Fobert E. K. et al., Biol. Lett. 15, DOI: 10.1098/rsbl.2019.0272