i

Aktuální číslo:

2025/3

Téma měsíce:

Humor

Obálka čísla

Zhasněte světla!

Klauni upozorňují, že světelné znečištění není problémem jen na souši
 |  7. 10. 2019
 |  Vesmír 98, 546, 2019/10

V důsledku technologického pokroku i rostoucí lidské populace stále přibývá míst, která jsou v noci vystavena umělému osvětlení (někdy zkracovanému jako ALAN podle anglického artificial light at night). Každý rok se planeta kvůli světlu produkovanému lidmi dokonce zjasňuje víc než o dvě procenta. Jelikož chování řady organismů (páření, lov ap.) souvisí se střídáním dne a noci, lze očekávat, že narušení tohoto systému může daná chování neblaze ovlivnit. Množství výzkumů ukazuje, že tomu tak skutečně je přinejmenším v suchozemských ekosystémech. Poněkud stranou v tomto ohledu zůstávaly ekosystémy mořské, které jsou však vzhledem k hustšímu osídlení pobřežních oblastí i jiným faktorům umělému světlu rovněž vystavovány čím dál větší měrou. Jaký vliv má ALAN na život mořských živočichů se na příkladu klauna očkatého (Amphiprion ocellaris) nedávno rozhodla otestovat skupina vědců pod vedením australské badatelky Emily K. Fobertové. Zjišťovali, jestli bude mít světelné znečištění nějaký vliv na reprodukci klaunů, konkrétně na frekvenci tření, úspěšnost oplození vajíček a úspěšnost líhnutí. Pokusnou skupinu ryb umístili do prostředí, kde se v dvanáctihodinových intervalech střídalo plné denní světlo s tlumeným umělým osvětlením (den a ALAN). U kontrolní skupiny se měnily se stejnou pravidelností světlo a tma (den a noc). Výsledky byly velmi překvapivé. Ačkoli na první dvě proměnné – frekvenci tření a úspěšnost oplození vajíček – ALAN v podstatě neměl vliv, na úspěšnost vylíhnutí mláďat měl dopad bez nadsázky fatální. Při vystavení vajíček umělému osvětlení nebylo líhnutí úspěšné ani v jednom případě. Světelné znečištění tedy může zásadně ovlivnit reprodukční úspěch klaunů. Zjištění je to velmi zarážející, nicméně jde o první vlaštovku, a než z něj vyvodíme další závěry, bude potřeba ho důkladně rozpracovat – například zjistit, proč se mláďata nevylíhla, zda se to týká i jiných druhů s podobnou životní strategií nebo jestli se dá efekt omezit třeba odstraněním světla určitých vlnových délek.

Fobert E. K. et al., Biol. Lett. 15, DOI: 10.1098/rsbl.2019.0272

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie, Zoologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Pavel Pecháček

Mgr. Pavel Pecháček, Ph.D., (*1988) vystudoval teoretickou a evoluční biologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Zabývá se především významem ultrafialového záření jakožto zvláštního komunikačního signálu v přírodě, konkrétně pak studiem vlastností UV‑reflektantních struktur na křídlech motýlů. Mimoto se věnuje studiu dějin přírodovědného bádání, obzvláště se zaměřením na období viktoriánské a edwardovské Anglie.

Doporučujeme

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller?

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? uzamčeno

Irena Jirků  |  3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?

Mají zvířata smysl pro legraci?

Jaroslav Petr  |  3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu

Selský rozum u kulatého stolu uzamčeno

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...