Aktuální číslo:

2020/5

Téma měsíce:

Sítě

Větší svět

 |  7. 10. 2019
 |  Vesmír 98, 599, 2019/10

1939: Na hoře Mount Palomar v Kalifornii má býti již příštího roku umístěn největší dalekohled – reflektor se zrcadlem o průměru 16 stop (200 palců, t. j. asi 5 m), kterým bude možno proniknouti ve vesmíru do vzdáleností, od nichž k nám trvá cesta světelných paprsků bilion let. Tímto novým teleskopem se tedy budeme dívati do minulosti jednoho bilionu let. Spolu však se rozšíří svět pro nás viditelný o půl bilionu světelných let. Neboť dosud největší dalekohled na Mount Wilson má zrcadlo o průměru pouze 100 palců. Astronomové jím prozkoumali vesmír do vzdálenosti asi 4 sextilionů km. Průměr dosud známého vesmíru měří jeden bilion světelných let, nový dalekohled jej zdvojnásobí.

Lze očekávati, že budou objeveny nové mlhoviny, nové skupiny hvězd, snad se také rozřeší, zdali se vesmír opravdu rozpíná – lépe řečeno rozpínal asi před půl bilionem let a zdali se prostírají hmotné soustavy hvězd a jiných útvarů nebeských až na konec hranice nově rozšířeného vesmíru.

Před těmito ohromnými vzdálenostmi a před spoustami nebeských hmotných soustav žasne lidská mysl. Máme se cítit před nimi ničím, či máme být pyšnými na to, že svým důmyslem dovedeme proniknouti do tak závratných vzdáleností, přes nepatrnou svou velikost a přes trpasličí velikost naší zeměkoule v přirovnání k obrovským sluncím, tvořícím naši mléčnou soustavu? Každý bude míti své pocity podle své povahy a podle své okamžité nálady. Jistě však každého, kdo si uvědomí velikost světa, toto vědomí poněkud pozdvihne nad úroveň denních starostí a útrap. V přírodozpytci jistě především se probudí hrdost nad úspěchy vědy a vědecké techniky, jimž se podařilo dílo, nad něž nebylo dosud vykonáno většího.

Vesmír 18, 40, 1939/2

„Před těmito ohromnými vzdálenostmi a před spoustami nebeských hmotných soustav žasne lidská mysl.“

2019: Člověk míní, člověk mění. V roce 1928 získal americký astronom George Ellery Hale od Rockefellerovy nadace grant ve výši šesti milionů dolarů (v přepočtu na dnešní hodnotu asi 90 milionů) na vybudování nové observatoře pro Kalifornský technologický institut (Caltech) včetně pětimetrového teleskopu. Stavební práce začaly v roce 1936. „Ale bude to trvat ještě 4 roky, než bude konstrukce dohotovena,“ psal tehdy Vesmír. Ještě v roce 1939 se zdálo, že je vše na dobré cestě, ale pak Spojené státy vstoupily do druhé světové války a rázem měly jiné starosti.

Teleskop se podařilo dokončit až v roce 1948, Hale se ale té slávy nedočkal, zemřel v roce 1938. Přístroj dnes nese jeho jméno. První pozorování v lednu 1949 neučinil nikdo menší než Edwin Powell Hubble, kterého v té době jistě nenapadlo, že po něm jednou bude pojmenován dalekohled zcela jiného druhu. Po nutných korekcích začal Haleův teleskop plně sloužit v roce 1950 a s řadou vylepšení (spektrografy, adaptivní optikou…) je využíván dodnes. Velikostní rekord držel až do roku 1976, kdy ho překonal sovětský BTA-6 (a později řada dalších teleskopů). Dnes je ve správě konsorcia, které tvoří Caltech, Kalifornská univerzita, Cornellova univerzita a Jet Propulsion Laboratory (NASA).

A ještě poznámka k číselným údajům v článku z roku 1939. Vesmír tehdy použil krátký (americký) systém, takže bilion odpovídá dnešní české miliardě a sextilion není 1036, ale „pouze“ 1021.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie
RUBRIKA: Vertikála

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Čmeláci vyřešili Molyneuxův problém

Čmeláci vyřešili Molyneuxův problém audio

Jaroslav Petr  |  24. 5. 2020
„Když se nevidomý člověk naučí hmatem rozeznat různé předměty, pozná je na první pohled, když se mu navrátí zrak?“ ptal se už v roce 1688 William...
Jim Peebles a dospívání kosmologie

Jim Peebles a dospívání kosmologie

Giovanni Acquaviva  |  4. 5. 2020
Moderní kosmologie objevila nové složky hmoty a energie vesmíru. Za teoretické objevy v kosmologii byla v roce 2019 polovina Nobelovy ceny za...
Na pláže, pojďme na pláže…

Na pláže, pojďme na pláže…

Petr Jan Juračka  |  4. 5. 2020
Věřím, že mi Ivo Jahelka odpustí, že jsem si pro titulek k tomuto článku vypůjčil slova jeho slavného songu Případ nudisty Bédi Šulisty. Lepší...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné