Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

(B)obří skandály

 |  7. 1. 2019
 |  Vesmír 98, 56, 2019/1

Ve světle nedávných událostí není překvapující, že českým prostorem se šíří zvláštní slova: v novinách se v létě v souvislosti s opsanými diplomovými pracemi nových (nicméně teď už bývalých) ministrů úsporně hovořilo o diplomkagate, na sociálních sítích se v návaznosti na skandálně vysoké ceny másla mluví o máslogate, v poslední době je stále populárnější slovo babišgate.

Komponent -gate, který se typicky objevuje ve výhodně krátkých pojmenováních skandálů a kauz, vznikl v USA po politické aféře Watergate (1972), pojmenované podle komplexu budov Watergate ve Washingtonu. Americké (nejen) politické klima je na skandály bohaté, a tak ještě v sedmdesátých letech vznikla analogicky k Watergate řada podobných slov. V těch se komponent -gate typicky spojuje s názvem místa poskvrněného danou aférou (např. Hollywoodgate), se jménem osoby do ní zapletené (např. podle jména amerického prezidenta Jimmyho Cartera vzniklo pojmenování Cartergate), případně s obecným označením věci či produktu, okolo kterých se skandál točí: např. ještě z první poloviny sedmdesátých let jsou v americkém tisku doložena slova jako Wine-gate (vínogate?).

Do češtiny se komponent -gate dostal prostřednictvím přejímek z angličtiny; mezi ty patří vedle Watergate třeba Monicagate (skandál související s americkým prezidentem Billem Clintonem a Monikou Lewinskou). Postupem času se však komponent -gate v češtině osamostatnil a začal žít vlastním životem; přinejmenším od devadesátých let se spojuje i s českými slovy (naftagate, mýdlogate), obzvlášť často pak se jmény politiků (Grossgate, Válkovágate, Topolánekgate nebo třeba Paroubekgate). Čím více se -gate v češtině zabydluje, tím častěji se spojuje i s obecnými jmény; výsledná slova se pak často píšou s malým počátečním písmenem (trenkygate, vejcegate, piškotygate či výše zmíněné máslogate a diplomkagate).

Závěrem dodejme, že skandály se nevyhýbají ani zvířecí říši: když se v roce 1999 ve washingtonském parku usídlil párek bobrů a pustil se do pýchy města, tedy do japonských třešní, byla z toho slovy zpravodajky Českého rozhlasu bobrgate.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorovi

Jakub Sláma

Mgr. Jakub Sláma (*1994) vystudoval český jazyk a literaturu a anglistiku-amerikanistiku na Filozofické fakultě UK v Praze. V Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., se věnuje lexikologii a popisu současné slovní zásoby.

Doporučujeme

Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem

Jak se člověk stává biologem

Jan Černý  |  30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy

Patnáct let Fukušimy uzamčeno

Vladimír Wagner  |  30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....