Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

(B)obří skandály

 |  7. 1. 2019
 |  Vesmír 98, 56, 2019/1

Ve světle nedávných událostí není překvapující, že českým prostorem se šíří zvláštní slova: v novinách se v létě v souvislosti s opsanými diplomovými pracemi nových (nicméně teď už bývalých) ministrů úsporně hovořilo o diplomkagate, na sociálních sítích se v návaznosti na skandálně vysoké ceny másla mluví o máslogate, v poslední době je stále populárnější slovo babišgate.

Komponent -gate, který se typicky objevuje ve výhodně krátkých pojmenováních skandálů a kauz, vznikl v USA po politické aféře Watergate (1972), pojmenované podle komplexu budov Watergate ve Washingtonu. Americké (nejen) politické klima je na skandály bohaté, a tak ještě v sedmdesátých letech vznikla analogicky k Watergate řada podobných slov. V těch se komponent -gate typicky spojuje s názvem místa poskvrněného danou aférou (např. Hollywoodgate), se jménem osoby do ní zapletené (např. podle jména amerického prezidenta Jimmyho Cartera vzniklo pojmenování Cartergate), případně s obecným označením věci či produktu, okolo kterých se skandál točí: např. ještě z první poloviny sedmdesátých let jsou v americkém tisku doložena slova jako Wine-gate (vínogate?).

Do češtiny se komponent -gate dostal prostřednictvím přejímek z angličtiny; mezi ty patří vedle Watergate třeba Monicagate (skandál související s americkým prezidentem Billem Clintonem a Monikou Lewinskou). Postupem času se však komponent -gate v češtině osamostatnil a začal žít vlastním životem; přinejmenším od devadesátých let se spojuje i s českými slovy (naftagate, mýdlogate), obzvlášť často pak se jmény politiků (Grossgate, Válkovágate, Topolánekgate nebo třeba Paroubekgate). Čím více se -gate v češtině zabydluje, tím častěji se spojuje i s obecnými jmény; výsledná slova se pak často píšou s malým počátečním písmenem (trenkygate, vejcegate, piškotygate či výše zmíněné máslogate a diplomkagate).

Závěrem dodejme, že skandály se nevyhýbají ani zvířecí říši: když se v roce 1999 ve washingtonském parku usídlil párek bobrů a pustil se do pýchy města, tedy do japonských třešní, byla z toho slovy zpravodajky Českého rozhlasu bobrgate.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorovi

Jakub Sláma

Mgr. Jakub Sláma (*1994) vystudoval český jazyk a literaturu a anglistiku-amerikanistiku na Filozofické fakultě UK v Praze. V Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., se věnuje lexikologii a popisu současné slovní zásoby.

Doporučujeme

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

Eliška Fulínová  |  18. 7. 2020
Instalace neúplné kopie mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí přišla ironií osudu ve zjitřené době, kdy se na různých místech po...
Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné