32,8 %

Třeti na chráněných území planety čelí intenzivnímu tlaku v podobě urbanizace, těžby, kácení, výstavby dopravní infrastruktury a dalších lidských aktivit. Vyplývá to ze studie, která míru poškozování chráněných území na globální úrovni analyzovala poprvé od roku 1992. Tedy od doby, kdy byla v Riu de Janeiro podepsána Úmluva o biologické rozmanitosti. Autoři studie upozorňují, že úmluva tím pádem často zůstává jen na papíře. Od roku 1992 sice vzrostla rozloha chráněných území z 9 % na 14,7 % souše, situace v mnoha z nich je ale neutěšená a biodiverzita trpí. Na druhou stranu je pravda, že situace v nově vyhlášených územích je v průměru lepší než ve starších. Pod intenzivním lidským tlakem je 32,8 % rozlohy chráněných území – 6 000 000 km2. Na 42 % jejich rozlohy naopak není patrný žádný přímý měřitelný vliv. V dobrém stavu jsou především těžko přístupné oblasti, například na severu Ruska a Kanady. K velmi málo narušeným územím patří také národní park Madidi v Bolívii, biosférická rezervace Yasuni v Ekvádoru nebo chráněná obast Keo Seima v Kambodži.

Bolívijský národní park Madidi patří k nejméně narušeným chráněným územím světa.Snímek Rob Wallace, WCS

Jones K. R. et al., Science, DOI: 10.1126/science.aap9565