JMP2023VanoceTopJMP2023VanoceTopJMP2023VanoceTopJMP2023VanoceTopJMP2023VanoceTopJMP2023VanoceTop
i

Aktuální číslo:

2023/11

Téma měsíce:

Zapomínání

Obálka čísla

Orli oběťmi travičů

 |  4. 6. 2018
 |  Vesmír 97, 326, 2018/6

Mrtvý orel mořský, objevený v březnu na Strakonicku, je jen za tento rok s největší pravděpodobností osmnáctou obětí otrávených nástrah mezi divoce žijícími zvířaty.

I v tomto případě podle polohy ptáka na břiše s roztaženými křídly a zatnutými pařáty lze s velkou pravděpodobností soudit na otravu zakázaným jedem – karbofuranem.

Mrtvý pták byl označen kovovým kroužkem kroužkovací stanice Národního muzea, a tak ornitologové znají i jeho historii. Byl to dospělý osmiletý pták, okroužkovaný jako mládě v jižních Čechách. Touto dobou už mohl mít partnera a hnízdit. Velkou část života měl ještě před sebou. „Mohl žít klidně dalších deset až dvacet let,“ vysvětluje Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické.

„Otrávené nástrahy jsou u nás více než padesát let zakázané a za jejich pokládání může jít člověk na osm let do vězení, přesto lidé tyto středověké metody k hubení domnělých škůdců stále používají. Každoročně tak zabijí desítky ptáků, včetně extrémně vzácných a ohrožených dravců. Jen orlů mořských zlikvidují traviči v Česku třeba i více než deset ročně,“ upozorňuje Zdeněk Vermouzek.

Orel ze Strakonicka není zdaleka poslední obětí. Za letošní rok už ornitologové zaznamenali úhyn celkem pěti orlů mořských, třinácti kání, dvou luňáků červených a třinácti savců. Příčinou byla nejspíš právě otrava karbofuranem.

Česká společnost ornitologická má ptačí kriminalitu v hledáčku již od roku 2000, bojuje proti ní v rámci programu Volná křídla a projektu PannonEagle Life (www.imperialeagle.eu/cs). Za tu dobu ornitologové zaregistrovali vedle nejrůznějších způsobů likvidace ptáků i stovky otrav. (Více na www.karbofuran.czwww.birdlife.cz).

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí

O autorovi

Eva Bobůrková

Eva Bobůrková původní povolání systémové inženýrky nikdy nevykonávala, neb se zhlédla v novinařině. Ze zpovídaných lidí jí brzy jako nejzajímavější vyšli vědci, a tak se od ekonomického zpravodajství odklonila k popularizaci vědy, kteréžto se věnuje od roku 2000.
Bobůrková Eva

Doporučujeme

Toto jsme my

Toto jsme my

Ondřej Vrtiška  |  30. 10. 2023
Z kolika buněk je tvořeno lidské tělo? A jaký je podíl jednotlivých buněčných typů? Odpovědět na tyto otázky není z řady důvodů snadné a jakákoli...
Jak si  pamatovat  10 000 fotek

Jak si pamatovat 10 000 fotek uzamčeno

Filip Děchtěrenko  |  30. 10. 2023
Ke schopnosti rozlišit pravdu od lži potřebujeme dobře fungující paměť. Podněty z okolního světa do ní ukládáme pro okamžité nebo pozdější...
Proč je  špatná paměť  dobrá

Proč je špatná paměť dobrá

Radkin Honzák  |  30. 10. 2023
Nedávno mi kamarádka poslala článek, v němž jakási profesorka s nádherným křestním jménem Lorraine (příjmení jsem zapomněl) vysvětluje zhoršené...