Aktuální číslo:

2019/10

Téma měsíce:

Sesuvy

Odlehčení před „GAČRem“ aneb Svěřme to loterii?

 |  4. 6. 2018
 |  Vesmír 97, 335, 2018/6

Měsíc před uzávěrkou grantových přihlášek na Grantovou agenturu ČR jsem na twitteru Josefa Patočky narazil na článek zabývající se tématem nízké shody mezi recenzenty grantových přihlášek. Nevím, zda může být pro kolegy právě píšící grantovou přihlášku povzbuzením, či naopak důvodem k pesimismu.

Nicméně naši kolegové v USA použili při výzkumu 25 grantových přihlášek, které byly hodnoceny v systému udělování NIH grantů buď jako „velmi dobré“, či „dobré“. K jejich hodnocení měli celkem 43 dobrovolných recenzentů (v tomto případě vědců zabývajících se onkologií). Již dříve se ukázalo, že při rozhodnutí mezi dobrými a špatnými shoda recenzentů relativně panuje. Z hodnocení v rámci tohoto testu (pouze dobré a velmi dobré přihlášky) vyplynulo, že recenzenti nejsou s to rozhodnout mezi „velmi dobrými“ a „dobrými“ přihláškami.

To se v průběhu času jeví jako stále větší problém, neboť grantových přihlášek přibývá, jejich kvalita je čím dál vyšší a zdroje financí omezené, což ukazuje na to, že pokud napíšete dobrý projekt, musíte si pravděpodobně držet palce, abyste měli štěstí na recenzenta. A to mluvíme o situaci v USA, tj. o obrovském vědeckém poli. Co asi takové zjištění znamená pro náš „malý český rybník“, kde se většina vědců zná a do hodnocení tak mohou více promluvit sympatie a antipatie k žadatelům?

Pokud se potvrdí, že nejsme schopni zlepšit shodu mezi recenzenty, tak autoři ve studii dokonce jako jedno z možných řešení navrhují loterii (po vyřazení „špatných“ projektů). U NIH grantů by se tak ušetřilo jedno kolo hodnocení přihlášek (a tedy i finance).

Až tedy budete při psaní grantových přihlášek pesimističtí, přečtěte si zde citovaný článek a vězte, že je to možná „jen“ loterie.

Pier E. L. et al., Proc. Natl. Acad. Sci. USA, DOI: 10.1073/pnas.1714379115

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost, Bibliometrie
RUBRIKA: Zákulisí

O autorovi

Martin Janda

Ing. Martin Janda, Ph. D., (*1987) vystudoval biochemii na VŠCHT v Praze a pracoval v Ústavu experimentální botaniky AV ČR. V současné době bádá pod hlavičkou VŠCHT a Ludwig-Maxmilians-Universität München (LMU). Ve své práci se zabývá interakcí mezi rostlinami a mikroorganismy.
Janda Martin

Doporučujeme

Zhasněte světla!

Zhasněte světla!

Pavel Pecháček  |  7. 10. 2019
V důsledku technologického pokroku i rostoucí lidské populace stále přibývá míst, která jsou v noci vystavena umělému osvětlení (někdy...
Negativní dopady sesuvů

Negativní dopady sesuvů

Jan Klimeš  |  7. 10. 2019
Hlavním důvodem studia sesuvů jsou působené škody na majetku a v extrémních případech i ztráty na životech lidí. Přesto jsou objektivní a...
Odkrytá skrytá tvář Měsíce

Odkrytá skrytá tvář Měsíce uzamčeno

Pavel Gabzdyl  |  7. 10. 2019
Po celou dobu existence lidstva nám Měsíc ukazoval jen přivrácenou polokouli. Pouhých 60 let (od října 1959) známe díky ruské sondě Luna 3 i...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné