i

Aktuální číslo:

2026/11

Téma měsíce:

Černá a bílá

Obálka čísla

Netopýři a posvátno

 |  2. 5. 2018
 |  Vesmír 97, 265, 2018/5

Ochránci přírody Madagaskaru hojně pracují s konceptem posvátných míst. Není to nic okultního a myšlenka je prostá. Vychází z tradičních místních zvyklostí, mezi něž patří také propracovaná a košatá soustava četných fady neboli tabu. Fady může být něčeho se dotknout, na něco ukázat, o něčem mluvit, uspořádat věci určitým způsobem podle světových stran, udělat něco v určitý nevhodný čas a také někam vstoupit či někoho nebo něco zabít. Důsledkem posledně jmenovaných případů je existence posvátných míst, což může být docela obyčejný kousek lesa, vrchol hory anebo velmi často jeskyně (které ostatně bývají posvátné i v mnoha jiných kulturách).

Při ochraně madagaskarských netopýrů se již několik desetiletí s posvátnými jeskyněmi počítá. Podle nedávné studie však tato „zakázaná“ místa nejsou zakázána dost spolehlivě. V rezervaci Tsimanampetsotsa a v jejím okolí na jihozápadě Madagaskaru je několik jeskyní, jež jsou dlouhodobě uváděny jako místa spirituální důležitosti pro místní obyvatele. V devíti vesnicích poblíž rezervace proběhla dotazníková akce. Většina dotázaných (76 %) o posvátném významu jeskyní netušila. Jen 22 % oslovených vědělo, že je zde fady lovit a pojídat netopýry. Naopak 30 % odpovídajících přiznalo, že lidé z jejich vesnice létající savce občas jedí.

Tato a několik dalších studií na podobné téma poukazují na postupný rozpad tradičních spirituálních hodnot a odklon od zvyklostí předků. Důsledkem je nejen ztráta duchovního významu mnohých posvátných míst, ale i potřeba změnit v některých oblastech koncepci ochrany přírody.

Fernández-Llamazares Á. et al., Oryx, 14 February 2018, 1–5, 2018, DOI: 10.1017/S0030605317001648

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Pavel Hošek

Mgr. Pavel Hošek (*1968) vystudoval parazitologii a entomologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Spolupracuje na projektu expedice LEMURIA, který mimo jiné vyústil do mnoha cest na Madagaskar. Zajímá se o vše, co s Madagaskarem souvisí. Z malgaštiny a dalších jazyků přeložil tradiční merinskou poezii (Dotek prolétajícího motýla, 2003) a madagaskarské mýty, legendy a pohádky (Rohatý král, 2003). Napsal také Dějiny Madagaskaru (2011).
Hošek Pavel

Doporučujeme

Jakou barvu má vesmír

Jakou barvu má vesmír

Soňa Ehlerová  |  2. 11. 2026
Černá a bílá jsou pro mnoho lidí i barvami vesmíru (kosmu). Z pohledu člověka naprosto oprávněně: s výjimkou nejjasnějších objektů není lidské oko...
Jak mozek reguluje růst nádorů

Jak mozek reguluje růst nádorů uzamčeno

Mozek je nejvyšším řídicím centrem lidského těla. Zpracovává smyslové vjemy, vznikají v něm emoce, myšlení, řídí náš pohyb, ale také funkci...
Rostliny a dějiny

Rostliny a dějiny

Martin Soukup  |  2. 11. 2026
Koně, kozy, skot, také pšenice, ječmen, kukuřice a další domestikované druhy fauny a flóry. Nejen tomu se věnuje kniha Rostliny a rozkvět a pád...