MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025
i

Aktuální číslo:

2025/5

Téma měsíce:

Pohlaví

Obálka čísla

Netopýři a posvátno

 |  2. 5. 2018
 |  Vesmír 97, 265, 2018/5

Ochránci přírody Madagaskaru hojně pracují s konceptem posvátných míst. Není to nic okultního a myšlenka je prostá. Vychází z tradičních místních zvyklostí, mezi něž patří také propracovaná a košatá soustava četných fady neboli tabu. Fady může být něčeho se dotknout, na něco ukázat, o něčem mluvit, uspořádat věci určitým způsobem podle světových stran, udělat něco v určitý nevhodný čas a také někam vstoupit či někoho nebo něco zabít. Důsledkem posledně jmenovaných případů je existence posvátných míst, což může být docela obyčejný kousek lesa, vrchol hory anebo velmi často jeskyně (které ostatně bývají posvátné i v mnoha jiných kulturách).

Při ochraně madagaskarských netopýrů se již několik desetiletí s posvátnými jeskyněmi počítá. Podle nedávné studie však tato „zakázaná“ místa nejsou zakázána dost spolehlivě. V rezervaci Tsimanampetsotsa a v jejím okolí na jihozápadě Madagaskaru je několik jeskyní, jež jsou dlouhodobě uváděny jako místa spirituální důležitosti pro místní obyvatele. V devíti vesnicích poblíž rezervace proběhla dotazníková akce. Většina dotázaných (76 %) o posvátném významu jeskyní netušila. Jen 22 % oslovených vědělo, že je zde fady lovit a pojídat netopýry. Naopak 30 % odpovídajících přiznalo, že lidé z jejich vesnice létající savce občas jedí.

Tato a několik dalších studií na podobné téma poukazují na postupný rozpad tradičních spirituálních hodnot a odklon od zvyklostí předků. Důsledkem je nejen ztráta duchovního významu mnohých posvátných míst, ale i potřeba změnit v některých oblastech koncepci ochrany přírody.

Fernández-Llamazares Á. et al., Oryx, 14 February 2018, 1–5, 2018, DOI: 10.1017/S0030605317001648

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Pavel Hošek

Mgr. Pavel Hošek (*1968) vystudoval parazitologii a entomologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Spolupracuje na projektu expedice LEMURIA, který mimo jiné vyústil do mnoha cest na Madagaskar. Zajímá se o vše, co s Madagaskarem souvisí. Z malgaštiny a dalších jazyků přeložil tradiční merinskou poezii (Dotek prolétajícího motýla, 2003) a madagaskarské mýty, legendy a pohádky (Rohatý král, 2003). Napsal také Dějiny Madagaskaru (2011).
Hošek Pavel

Doporučujeme

Milostný život nálevníků

Milostný život nálevníků uzamčeno

Ivan Čepička  |  5. 5. 2025
Pohlavní proces, sex, je jedním ze zásadních vynálezů eukaryot. Projevy s ním spojené jsme zvyklí vídat na makroskopické úrovni, ať už to jsou...
Chromozomy, geny, hormony a pohlaví

Chromozomy, geny, hormony a pohlaví

Jaroslav Petr  |  5. 5. 2025
Na téma „ona a on“ se píšou básně, romány i dramata. Pestré a napínavé příběhy nabízí i příroda. Cesty, jimiž se může ubírat vývoj pohlaví...
Dřevěné mrakodrapy

Dřevěné mrakodrapy uzamčeno

Václav Sebera  |  5. 5. 2025
Nejvyšší člověkem postavené stavby jsou takové, které se přibližují, doslova drápou, k mrakům – mrakodrapy. Nepřekvapuje, že jejich nosné systémy...