Netopýři a posvátno

Ochránci přírody Madagaskaru hojně pracují s konceptem posvátných míst. Není to nic okultního a myšlenka je prostá. Vychází z tradičních místních zvyklostí, mezi něž patří také propracovaná a košatá soustava četných fady neboli tabu. Fady může být něčeho se dotknout, na něco ukázat, o něčem mluvit, uspořádat věci určitým způsobem podle světových stran, udělat něco v určitý nevhodný čas a také někam vstoupit či někoho nebo něco zabít. Důsledkem posledně jmenovaných případů je existence posvátných míst, což může být docela obyčejný kousek lesa, vrchol hory anebo velmi často jeskyně (které ostatně bývají posvátné i v mnoha jiných kulturách).

Při ochraně madagaskarských netopýrů se již několik desetiletí s posvátnými jeskyněmi počítá. Podle nedávné studie však tato „zakázaná“ místa nejsou zakázána dost spolehlivě. V rezervaci Tsimanampetsotsa a v jejím okolí na jihozápadě Madagaskaru je několik jeskyní, jež jsou dlouhodobě uváděny jako místa spirituální důležitosti pro místní obyvatele. V devíti vesnicích poblíž rezervace proběhla dotazníková akce. Většina dotázaných (76 %) o posvátném významu jeskyní netušila. Jen 22 % oslovených vědělo, že je zde fady lovit a pojídat netopýry. Naopak 30 % odpovídajících přiznalo, že lidé z jejich vesnice létající savce občas jedí.

Tato a několik dalších studií na podobné téma poukazují na postupný rozpad tradičních spirituálních hodnot a odklon od zvyklostí předků. Důsledkem je nejen ztráta duchovního významu mnohých posvátných míst, ale i potřeba změnit v některých oblastech koncepci ochrany přírody.

Fernández-Llamazares Á. et al., Oryx, 14 February 2018, 1–5, 2018, DOI: 10.1017/S0030605317001648