mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024

Aktuální číslo:

2024/3

Téma měsíce:

Elektromobilita

Obálka čísla

Inventura předsudků 2018

 |  2. 5. 2018
 |  Vesmír 97, 316, 2018/5

„Není pro mě nyní nic bolestnějšího než ten pocit úlevy, když jdu po ulici, uslyším kroky, ohlédnu se… a uvidím, že za mnou jde běloch“, řekl afroamerický aktivista zabývající se lidskými právy Jesse Jackson1) a jeho slova ukazují na hloubku předsudků, které se prosazují i proti vlastnímu přesvědčení a společenské činnosti.

Meziskupinové předsudky definoval již ve třicátých letech 20. století sociální psycholog Gordon W. Allport jako antipatii vůči skupině lidí a jejím jednotlivým členům, která je založena na chybné a „nepružné“ generalizaci.

Allport zdůrazňoval, že „předčasný soud se stává předsudkem pouze tehdy, je-li nezvratný i tváří v tvář novým poznatkům“. A k této definici zároveň dodává, že vzniká jaksi přirozeným způsobem během socializace, kdy si my lidé potřebujeme svět kolem sebe řadit do kategorií, a to hlavně proto, abychom se v něm lépe vyznali.

Vytvořené škatulky

Na základě takto vytvořených kategorií („škatulek“) se pak necháváme do větší či menší míry vést v běžném životě, aniž bychom museli znovu a znovu všechno o konkrétní situaci či fenoménu zjišťovat. Takto vytvořené kategorie „jsou nebo mohou být více či méně racionální“.

Ani Allport se nepokoušel odlišit míru ( i)racionality, se kterou si škatulky vytváříme v našich hlavách. Tak máme předsudky o kdekom a zdaleka nejen o jinoetnických skupinách: špatných řidičích v klobouku nebo ženách řidičkách, které nedovedou zaparkovat, nepraktických či excentrických vědcích, černých kočkách, hloupých blondýnách nebo ošklivých feministkách, natvrdlých policistech a třeba i o neužitečných sociolozích.2)

Do nějaké škatulky spadá v určitém okamžiku každý. Objekty svých předsudečných soudů vlastně vůbec neznáme, ale v jistých situacích se s těmito více či méně racionálně založenými kategoriemi vytasíme a použijeme je k vysvětlení toho, co, jak a proč se děje. A dost často jde o vysvětlení silně podbarvené emocemi.

Role emocí

Emoční základy předsudků ostatně zmiňuje i jistý český sociolog (a náhodou i první prezident Československa) Tomáš G. Masaryk. V Hovorech s TGM mluví konkrétně o antisemitských postojích, v nichž byl vychováván svou matkou: „Kdy že jsem v sobě překonal ten lidový antisemitism? Panáčku, citem snad nikdy, jen rozumem; vždyť vlastní matka mě udržovala v krevní pověře.“ A sám se snaží s tímto dědictvím pracovat rozumově (racionálně), což se ukázalo hlavně během „hilsneriády“, kdy jako jeden z mála vystoupil proti dlouho tradovaným předsudkům vůči Židům. Masarykovo líčení dětských zkušeností s Židy docela dobře ilustruje „vyhýbání se“, které je jedním z možných typů předsudečného chování: „Židů, těch jsem se bál; věřil jsem, že potřebují křesťanské krve, a proto jsem si raději zašel o pár ulic, než abych šel podle jejich stavení…“

Nyní vidíte 22 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Sociologie

O autorech

Michaela Šmídová

Martin Vávra

Tomáš Čížek

Doporučujeme

Jak to bylo, jak to je?

Jak to bylo, jak to je? uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  4. 3. 2024
Jak se z chaotické směsi organických molekul na mladé Zemi zrodil první život? A jak by mohla vypadat jeho obdoba jinde ve vesmíru? Proč vše živé...
Otazníky kolem elektromobilů

Otazníky kolem elektromobilů uzamčeno

Jan Macek, Josef Morkus  |  4. 3. 2024
Elektromobil má některé podstatné výhody. Ale samotné vozidlo je jen jednou ze součástí komplexního systému mobility s environmentálními dopady a...
Návrat lidí na Měsíc se odkládá

Návrat lidí na Měsíc se odkládá uzamčeno

Dušan Majer  |  4. 3. 2024
Tragédie lodi Apollo 1 nebo raketoplánů Challenger a Columbia se již nesmí opakovat. Právě v zájmu vyšší bezpečnosti se odkládají plánované cesty...