Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Hrob ptactva na soše Svobody v přístavu Newyorském

 |  2. 5. 2018
 |  Vesmír 97, 319, 2018/5

1888: Je známo, že tažní ptáci zvláště za temných nocí dají se zvábiti ze směru svého světly majáků nebo i osvětlením ulic velkoměstských. Tak děje se i světelnou pochodní mohutné sochy Svobody v přístavu Newyorském. Ptáci takto zmámení v prudkém letu narážejí na silné, skleněné čočky pochodně a nárazem omráčeni nebo zabiti spadají na balustrádu ji objímající. Že se tak díti bude, bylo lze předpokládati; avšak smutnější skutečnost daleko předstihla veškerá očekávání; neboť způsobem tímto hyne denně na sta, ale i na tisíce ptáků všeho druhu. Jednoho jitra sebráno na balustrádě 13.400 kusů mrtvých ptáků. „Světozor“ přinesl v č. 16. r. 1888. vyobrazení smutného tohoto výjevu.

f. (Vesmír 17, 167, 1888/14)

„Tažní ptáci zvláště za temných nocí dají se zvábiti ze směru svého světly majáků nebo i osvětlením ulic velkoměstských.““

2018: Socha Svobody stojí na ostrůvku u New Yorku od roku 1886. Po počátečních problémech s instalací osvětlení fungovala od listopadu 1886 do roku 1901 také jako maják, byť bez valného praktického významu. Kromě spodního osvětlení sochy do okolí zářilo i devět světel umístěných v pochodni.

New York leží na migrační trase řady ptačích druhů, pro které vysoké osvětlené budovy a monumenty představují překážku zvláště za špatného počasí. Ptáci jsou světlem dezorientováni a jednak narážejí do vysokých budov, jednak krouží kolem zdrojů světla tak dlouho, že buď umírají na vyčerpání, nebo za rozbřesku přistávají k odpočinku, narážejí do prosklených stěn nižších domů a stávají se obětí dravců a koček. A pokud všem nástrahám uniknou, přinejmenším ztratí cenný čas. Nejčastějšími oběťmi bývají různé druhy lesňáčků a strnadců. V září 1948 takto například zahynuly během jediné noci stovky lesňáčků u Empire State Building, ale celkový rozsah problému je obtížné kvantifikovat.

Národní Audubonova společnost odhaduje, že v New York City ročně kvůli světelnému znečištění zahyne asi 90 000 ptáků. S podobným problémem se potýkají i další města s mrakodrapy, která leží na migračních trasách. Společnost proto od roku 1999 koordinuje projekt Lights Out, New York se k němu připojil v roce 2005. Majitelé některých mrakodrapů v době probíhající migrace vypínají po půlnoci vnější osvětlení budov.

Unikátní příležitost ke studiu vlivu umělého osvětlení na chování ptáků poskytuje každoroční připomínka obětí teroristického útoku na Světové obchodní centrum 11. září 2001. V den výročí události se z místa, kde Dvojčata stála, rozsvěcí světelné sloupy dosahující do výšky 6,5 km. Viditelné jsou ze vzdálenosti až 96 km. Ornitologové chování ptáků sledují, a zaznamenají-li jich větší množství, organizátoři světla na dvacet minut vypnou. Studie v PNAS odhaduje, že během sedmi jedenáctých září, kdy vědci data sbírali, světelné sloupy ovlivnily asi 1,1 milionu ptáků (Van Doren B. M. et al., PNAS, DOI: 10.1073/ pnas.1708574114). Koncentrovali se v blízkosti světelných sloupů (bylo jich tam dvacetkrát více než v širším okolí), snížili rychlost a začali kroužit. Po vypnutí světel se rychle zorientovali a pokračovali po své obvyklé trase. Ztráty na ptačích životech však nebylo možno kvůli složitému městskému terénu vyhodnotit.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ornitologie
RUBRIKA: Vertikála

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Ondřej Vrtiška  |  16. 7. 2018
Manželé Hana a Dalimil Dvořákovi se seznámili v laboratoři. A nebylo to naposledy, co zaujetí pro organickou chemii ovlivnilo jejich životy i mimo...
Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

John Smellie  |  16. 7. 2018
Antarktida je rozlehlá pustina pokrytá největším ledovým příkrovem světa, který obsahuje asi 90 % globálních zásob sladké vody. Funguje jako obří...
Ztracený potápník

Ztracený potápník uzamčeno

Josef Lhotský  |  16. 7. 2018
„Konference jsou od toho, abys tam navazoval styky a chlastal,“ řekl mi kdysi… — Povídka proplétající osudy tří velkých postav biologie.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné