Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Dětská tortura

 |  2. 5. 2018
 |  Vesmír 97, 261, 2018/5

Ad Vesmír 96, 736, 2017/12

Pan doktor Honzák ve svém článku v prosincovém čísle zmiňuje význam citové vazby mezi matkou a dítětem během prvních dvou let života a rozhodující vliv této vazby na budoucí psychický stav v dospělosti. Možný mechanismus, kterým raná citová vazba ovlivňuje psychický stav a chování v dospělosti, pak odhalují epigenetické studie, dokládající trvalé ovlivnění aktivity některých genů.

Z těchto informací bych usuzovala, že pro děti, které nemohou být z nějakého důvodu v nejranějším věku v péči své vlastní rodiny, je zcela jednoznačně pozitivnější, mohou- li být, třebas jen dočasně, v péči náhradní rodiny oproti pobytu v kojeneckém ústavu. Z úst některých dětských psychologů a lékařů však zaznívá, že dětem v kojeneckých ústavech nic nechybí a že se pobyt v těchto ústavech nijak negativně neodráží v jejich dalším vývoji (viz například MUDr. František Schneiberg, PhDr. Milada Šilhová, Mgr. Pavel Weiss v dokumentu České televize „V nejlepším zájmu dítěte“).

Jitka Pavlíková, Přelouč

Odpověď autora : Obávám se, že vychvalování dětských domovů je zde na politickou objednávku, aby byla nějak zakryta otřesná skutečnost, že ČR je oprávněně kritizována za počty dětí umístěných v ústavech (podle statistických ročenek ministerstev v roce 2015: 1174 v kojeneckých a 4987 v dětských, zatímco do pěstounské péče se jich dostalo plných 128).

Společnost, která si nepamatuje vlastní historii, ji prý musí bohužel zopakovat a o stupeň horší je, když si zcela nedávnou historii a světově prioritní práce Langmeiera a Matějčka o dětské deprivaci nepamatují (?!) lidé, kteří to mají v popisu práce.

Potřeby dětí se od těch dob nezměnily, a pokud je možné za čtvrt století předpokládat, že stejně jako zastánci hromadného odchovu zapomenou všichni ostatní, velice se mýlí. Přirozený porod, kojení a pobyt ve stabilní rodině s jedním biologickým otcem a jednou biologickou matkou je to prostředí, které sytí biologické a psychosociální potřeby dítěte optimálním způsobem počínaje stavem střevního mikrobiomu přes tělesný vývoj a harmonické vyzrávání nervového systému a psychiky dítěte.

V prostředí kojeneckých ústavů mohou dostat děti náhradní stravu (a zajistit si tak vyšší výskyt alergií, atopií a v dospělosti obezity, diabetu a astmatu – co je zatím známo – o dalších poruchách z tohoto biologického faktoru nemluvě), nikdy si nemohou v důsledku toho, jak zde organizace péče vypadá, vytvořit připoutávací vazbu a vybudovat si tak pocit bezpečí a jistoty o sobě, o světě a o sobě ve světě. To si uvědomil i profesor Švejcar, důsledný zastánce mateřské péče a kojení, který k tomuto názoru konvertoval v sedmdesátých letech z pozice zběsilého obhájce umělé stravy a časného umístění do kolektivních zařízení, pro kteroužto snahu si vysloužil přezdívku „jesle a Nestlé“.

Jestli dnes dětští psychologové volají na poplach nad již patrnými důsledky stavu rodiny, degenerací otcovské mužské role, střídavou péčí a dalšími negativními jevy, je možné bez nadsázky říci, že mezi všemi těmito zvěrstvy vévodí dětské a kojenecké domovy jako vrchol dětské tortury a líheň budoucích sociopatů.

Radkin Honzák

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé

O autorech

Jitka Pavlíková

Radkin Honzák

Doporučujeme

Najít své těžiště kontroly

Najít své těžiště kontroly uzamčeno

„Svobodu, nebo smrt je návod, jak vyhrát bitvu, ale zároveň recept na rozchod,“ říká bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera. Faktory, které...
Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...