105 t
| 5. 4. 2018Sloní kly zabavené pašerákům bývají demonstrativně páleny. Úřady si od těchto z podstaty marketingových akcí slibují, že veřejnost skrze mediální zprávy o spektakulárních ohních pochopí, že obchodování se slonovinou je nezákonné a nebude tolerováno. Kritici namítají, že stigmatizace černého trhu podobnými kampaněmi příliš nefunguje a likvidace slonoviny naopak vede k růstu její ceny a většímu ohrožení slonů.
Jaké byly mediální ohlasy na dosud největší pálení slonoviny, kterému 30. dubna 2016 padlo v Keni za oběť 105 tun klů v hodnotě 100 milionů dolarů? Mezinárodní studie zjistila, že mediální pokrytí bylo výrazné, ale nejvíce se o akci psalo v zemích, které s pašováním slonoviny nemají zásadní problém. Například 81 % všech online článků vyšlo ve Spojených státech. V Číně a v jihovýchodní Asii byl ohlas výrazně menší. Navíc 59 % zpráv publikovaných v Číně vyšlo v anglicky psaných médiích, takže jejich dopad v širší veřejnosti byl velmi omezený. Tištěná média o události informovala především v Keni, v dalších zemích se objevila spíše výjimečně (např. ve Vietnamu vůbec a v Hongkongu v jediném článku).
Braczkowski A. et al., Conservation Biology, DOI: 10.1111/cobi.13097
Ke stažení
- článek ve formátu pdf [249,06 kB]
O autorovi
Ondřej Vrtiška
Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.