Překážka, nebo výzva pro mimozemský život?

Mezi tělesy cizích planetárních soustav, a to i těmi velikostí podobnými Zemi, nacházíme i oceánické planety s vysokotlakými formami ledu na mořském dně. Jejich vlastnosti vyvolávají otázku: Mohl by na nich existovat život?

Planetologové a astrobiologové zpravidla definují „obyvatelné planety“ jako Zemi podobná tělesa s povrchovými oceány kapalné vody. Vodu na povrchu můžeme totiž snáze detekovat než vodu skrytou pod ním, a také snáze rozpoznáme biomarkery biosféry podobné naší. Přiměřená míra geocentrismu je v tomto případě pochopitelná.

Keplerův kosmický teleskop nám ale jasně ukázal celé spektrum planet – od mimořádně hustých s patrně anomálně velkým železným jádrem přes kamenné jako Země, poněkud méně husté ledové (či vodní) světy až po řídká tělesa tvořená z velké části plyny.

„Obyvatelná planeta“ tvořená převážně horninami s tenkou vrstvou vody na povrchu, a dokonce s kontinenty vyčnívajícími nad hladinu (jakou je Země), může být tedy ve skutečnosti tělesem poměrně ojedinělým. Mnohem typičtější jsou zřejmě oceánické planety, u nichž voda, ať už ve skupenství pevném, nebo kapalném, představuje významný podíl celkové hmotnosti.

Vodní svět

Jak si takové vodní světy představit? Jaké podmínky pro život by mohly skýtat? Žádnou takovou planetu ve sluneční soustavě nemáme a data o exoplanetách jsou zatím zcela nedostatečná. Nejbližšími příbuznými oceánických exoplanet jsou ledové měsíce, například Jupiterův Ganymed. Jsou sice menší než zatím objevované exoplanety, nicméně se jim podobají hustotou a složením (často i přes padesát procent vody a ledu). O vlastnostech jejich kapalného oceánu a hlubokého nitra zatím nevíme téměř nic, na pomoc proto musí přijít teoretické modely podepřené laboratorními experimenty.