i

Aktuální číslo:

2020/4

Téma měsíce:

Jazyk

Překážka, nebo výzva pro mimozemský život?

 |  8. 3. 2018
 |  Vesmír 97, 150, 2018/3

Mezi tělesy cizích planetárních soustav, a to i těmi velikostí podobnými Zemi, nacházíme i oceánické planety s vysokotlakými formami ledu na mořském dně. Jejich vlastnosti vyvolávají otázku: Mohl by na nich existovat život?

Planetologové a astrobiologové zpravidla definují „obyvatelné planety“ jako Zemi podobná tělesa s povrchovými oceány kapalné vody. Vodu na povrchu můžeme totiž snáze detekovat než vodu skrytou pod ním, a také snáze rozpoznáme biomarkery biosféry podobné naší. Přiměřená míra geocentrismu je v tomto případě pochopitelná.

Keplerův kosmický teleskop nám ale jasně ukázal celé spektrum planet – od mimořádně hustých s patrně anomálně velkým železným jádrem přes kamenné jako Země, poněkud méně husté ledové (či vodní) světy až po řídká tělesa tvořená z velké části plyny.

„Obyvatelná planeta“ tvořená převážně horninami s tenkou vrstvou vody na povrchu, a dokonce s kontinenty vyčnívajícími nad hladinu (jakou je Země), může být tedy ve skutečnosti tělesem poměrně ojedinělým. Mnohem typičtější jsou zřejmě oceánické planety, u nichž voda, ať už ve skupenství pevném, nebo kapalném, představuje významný podíl celkové hmotnosti.

Vodní svět

Jak si takové vodní světy představit? Jaké podmínky pro život by mohly skýtat? Žádnou takovou planetu ve sluneční soustavě nemáme a data o exoplanetách jsou zatím zcela nedostatečná. Nejbližšími příbuznými oceánických exoplanet jsou ledové měsíce, například Jupiterův Ganymed. Jsou sice menší než zatím objevované exoplanety, nicméně se jim podobají hustotou a složením (často i přes padesát procent vody a ledu). O vlastnostech jejich kapalného oceánu a hlubokého nitra zatím nevíme téměř nic, na pomoc proto musí přijít teoretické modely podepřené laboratorními experimenty.

Nyní vidíte 12 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geologie, Astronomie a kosmologie, Astrobiologie

O autorech

Tomáš Petrásek

Julie Nováková

Doporučujeme

Ovlivňují léky na vysoký tlak náchylnost k infekci koronavirem?

Ovlivňují léky na vysoký tlak náchylnost k infekci koronavirem?

Stanislav Rádl  |  9. 4. 2020
Vzhledem k vysoké infekčnosti koronaviru SARS-CoV-2 je zajímavý jeho způsob proniknutí do buňky s využitím enzymu ACE-2, který je součástí systému...
Bitva o život začíná

Bitva o život začíná

Marek Janáč  |  6. 4. 2020
Bylo mu 32 let, když opouštěl republiku s vizí dvouleté stáže za velikou louží. Dnes je Karel Pacák celosvětově nejcitovanějším vědcem ve svém...
Záhada „zmenšujícího se“ protonu

Záhada „zmenšujícího se“ protonu uzamčeno

Petr Slavíček  |  6. 4. 2020
Rozměr protonu patřil až do roku 2010 k údajům, o kterých se příliš nepochybovalo. Shodovaly se na něm různé experimenty, všechny vedly k poloměru...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné