i

Aktuální číslo:

2021/5

Téma měsíce:

150 let Vesmíru

Překážka, nebo výzva pro mimozemský život?

 |  8. 3. 2018
 |  Vesmír 97, 150, 2018/3

Mezi tělesy cizích planetárních soustav, a to i těmi velikostí podobnými Zemi, nacházíme i oceánické planety s vysokotlakými formami ledu na mořském dně. Jejich vlastnosti vyvolávají otázku: Mohl by na nich existovat život?

Planetologové a astrobiologové zpravidla definují „obyvatelné planety“ jako Zemi podobná tělesa s povrchovými oceány kapalné vody. Vodu na povrchu můžeme totiž snáze detekovat než vodu skrytou pod ním, a také snáze rozpoznáme biomarkery biosféry podobné naší. Přiměřená míra geocentrismu je v tomto případě pochopitelná.

Keplerův kosmický teleskop nám ale jasně ukázal celé spektrum planet – od mimořádně hustých s patrně anomálně velkým železným jádrem přes kamenné jako Země, poněkud méně husté ledové (či vodní) světy až po řídká tělesa tvořená z velké části plyny.

„Obyvatelná planeta“ tvořená převážně horninami s tenkou vrstvou vody na povrchu, a dokonce s kontinenty vyčnívajícími nad hladinu (jakou je Země), může být tedy ve skutečnosti tělesem poměrně ojedinělým. Mnohem typičtější jsou zřejmě oceánické planety, u nichž voda, ať už ve skupenství pevném, nebo kapalném, představuje významný podíl celkové hmotnosti.

Vodní svět

Jak si takové vodní světy představit? Jaké podmínky pro život by mohly skýtat? Žádnou takovou planetu ve sluneční soustavě nemáme a data o exoplanetách jsou zatím zcela nedostatečná. Nejbližšími příbuznými oceánických exoplanet jsou ledové měsíce, například Jupiterův Ganymed. Jsou sice menší než zatím objevované exoplanety, nicméně se jim podobají hustotou a složením (často i přes padesát procent vody a ledu). O vlastnostech jejich kapalného oceánu a hlubokého nitra zatím nevíme téměř nic, na pomoc proto musí přijít teoretické modely podepřené laboratorními experimenty.

Nyní vidíte 12 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geologie, Astronomie a kosmologie, Astrobiologie

O autorech

Tomáš Petrásek

Julie Nováková

Doporučujeme

Jaké to je být fanouškem

Jaké to je být fanouškem

Dan Bárta  |  3. 5. 2021
Jsem ročník 1969. Poprvé jsem uviděl Vesmír na stole v kuchyni u svého spolužáka z gymplu v půlce osmdesátek. Na mou nejapnou otázku, jestli „jede...
Složitá jednoduchost virů

Složitá jednoduchost virů uzamčeno

Ivan Hirsch, Pavel Plevka  |  3. 5. 2021
Místo tradičního redakčního rozhovoru tentokrát nabízíme dialog virologů dvou generací a odlišných specializací, Ivana Hirsche a Pavla Plevky.
Časy Vesmíru

Časy Vesmíru

Tomáš Hermann  |  3. 5. 2021
První číslo Vesmíru vyšlo 3. května 1871, časopis tedy letošním květnovým číslem slaví 150. narozeniny. Při cestě do jeho historie můžeme za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné