Aktuální číslo:

2019/12

Téma měsíce:

Odpady

Kdy se lidem začaly kazit zuby?

 |  8. 3. 2018
 |  Vesmír 97, 178, 2018/3

Měli pravěcí lovci a sběrači zuby jako perličky? Zkazilo si lidstvu chrup zemědělstvím?

Vznik zemědělství patří k přelomovým událostem v dějinách civilizace. Pěstováním plodin a chovem zvířat získávali lidé dostatek potravy z poměrně malého území a mohli se usadit v trvalých sídlech. Zároveň vznikly podmínky pro diferenciaci společnosti. Na lidské zdraví neměl nástup zemědělství pozitivní dopad. Vyšší koncentrace lidí ve vsích a městech vytvářela příhodné podmínky pro šíření infekčních chorob. K těm přispívalo i těsné soužití lidí s domácími zvířaty. Zemědělství vyžadovalo ve srovnání s lovem a sběrem méně pohybu, a to se projevilo úpadkem fyzické zdatnosti našich předků.

Potrava s vysokým obsahem škrobu vyvolala u zemědělců radikální změny mikroflóry. V ústní dutině se jim rozmohly bakterie Streptococcus mutans, a to mělo za následek zvýšený výskyt zubního kazu. Na paleolitických a mezolitických sídlištích lovců a sběračů se obvykle vyskytují zubní kazy u 2 % obyvatel. U pravěkých zemědělců se často uvádí nejméně pětinásobný výskyt zubního kazu.

Představa, že všichni lovci a sběrači měli zuby jako perličky, ale neodpovídá realitě. V roce 2014 popsal mezinárodní tým vedený Louise Humphreyovou z londýnského Natural History Museum častý výskyt zubního kazu u lovců a sběračů, kteří žili před 15 000 roky na území dnešního Maroka. V jídelníčku těchto lidí byly hojně zastoupené žaludy z dubu cesmínovitého (Quercus ilex) a semena ze šišek borovice přímořské (Pinus pinaster). Pravěcí obyvatelé Maroka sbírali plody a semena dalších rostlin, ale žaludům a semínkům borovic dávali přednost. „Sladké“ žaludy dubu cesmínovitého neobsahují na rozdíl od semen jiných druhů dubu velká množství hořkých taninů a lze je konzumovat bez složité přípravy. Semena borovice přímořské mají jen tenkou „slupku“, a nemusí se proto loupat. Jak žaludy, tak i semena borovic se dají dlouhodobě skladovat a jsou bohaté na živiny. Daní za tento vydatný zdroj potravy byl hojný výskyt zubního kazu. Dospělí měli průměrně v ústech zkaženou více než polovinu všech zubů.1)

Nejnověji ukazuje na špatný stav chrupu lovců a sběračů studie tanzansko-amerického týmu pod vedením Petera Ungara z Arkansaské univerzity. Vědci se zaměřili na tanzanské Hadzy. Ze zhruba tisícovky jich asi 150 stále ještě shání živobytí lovem a sběrem, zatímco zbývající se buď živí pěstováním kukuřice, rýže a sóji, nebo se ocitli „na půl cesty“ mezi oběma životními styly. Hadzové jsou tedy na přechodu od lovu a sběru k zemědělství a Ungar se svými spolupracovníky hledal v jejich ústech odpověď na otázku, co taková změna udělá s lidským chrupem.

Výsledky studie publikované v časopise PLOS ONE odhalily nečekaný obrázek.2) Ženy Hadzů žijících dosud jako lovci a sběrači měly kazy na 16 % zubů, ženám ze zemědělských vesnic se však zkazilo 42 % zubů. U mužů byl obrázek přesně opačný. Zatímco zemědělci měli zkažených 35 % zubů, u lovců a sběračů dosahoval podíl zubů s kazem 52 %. Lovci a sběrači měli tedy chrup v nejhorším stavu a jejich ženy naopak v nejlepším. Na špatném stavu chrupu zemědělců se zjevně podepsala strava s vysokým zastoupením kukuřice a dalších plodin bohatých na škrob. Ženy lovců a sběračů konzumují hodně nasbíraných hlíz. I ty obsahují velké množství škrobů, ale zároveň jsou bohaté na vlákninu a Hadzové je nejedí dokonale očištěné. Vláknina a nečistoty zřejmě stírají ženám ze skloviny plak a působí podobně jako zubní kartáček. Lovci zkonzumují na svých výpravách spousty medu divokých včel, k jejichž hnízdům se nechávají navést medozvěstkou. Pokud uspějí, pořádají medové hody a v extrémních případech za den zkonzumují až 22 000 kilokalorií. Během lovecké výpravy čerpají Hadzové z medu v průměru 40 až 80 % celkového příjmu energie. Samotný med by jim zuby až tolik nekazil, protože obsahuje látky, které „zubokazným“ bakteriím nesvědčí. Při kousání do plástů však Hadzům ulpí na zubech i kousky vosku a pod nimi nacházejí bakterie příhodné podmínky.

Přechod od lovu a sběru k zemědělství tedy nemá na zdraví chrupu obou pohlaví stejné dopady. Muži, kteří se živí lovem a sběrem, by si přechodem na jídelníček zemědělců chrup výrazně vylepšili. Ženám by taková změna stravy přinesla naopak zhoršení. Představa, že lovci a sběrači měli zdravý chrup a přechod k zemědělství znamenal automaticky prudký nárůst výskytu zubního kazu, se tedy ukazuje jako silně zjednodušená. O tom svědčí i další nálezy z nejrůznějších míst světa.

Prokazatelné zhoršení chrupu je patrné například u původních obyvatel Ameriky poté, co v jejich jídelníčku převládla kukuřice. Pěstování pšenice v podmínkách pravěké Evropy nebo rýže v Asii však tak výrazné rozšíření zubního kazu nepřineslo.

Na druhé straně jsou známé populace lovců a sběračů, kteří si se zubními kazy užili své. Kromě již zmíněných pravěkých obyvatel Maroka trápily zkažené zuby už v mezolitu lidi na Sicílii a v Portugalsku. K poškození jejich zubů přispívaly kromě medu i další potraviny s vysokým obsahem cukru, např. datle a fíky. Hodně zkažené zuby měli také předkolumbovští lovci a sběrači ze severního Mexika, kteří hojně konzumovali sladké plody kaktusů.

Pokud tedy dnes Světová zdravotnická organizace uvádí, že zubním kazem trpí ve světě více než 60 % školní mládeže a bezmála 100 % dospělých, jde o fenomén, který není tak úplně nový a jeho historie sahá překvapivě daleko do minulosti.

Poznámky

1) Humphrey L. T. et al.: PNAS, DOI: 10.1073/pnas.1318176111.

2) Crittenden A. N. et al.: PLOS ONE 12, e0172197, 2017; DOI: 10.1371/journal.qpone.0172197.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Antropologie

O autorovi

Jaroslav Petr

Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., (*1958) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi se zabývá regulací zrání savčích oocytů a přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze. Je členem redakční rady Vesmíru.
Petr Jaroslav

Doporučujeme

Recyklace plastového odpadu

Recyklace plastového odpadu

Zdeněk Kruliš  |  9. 12. 2019
Plastové odpady a jejich neblahý vliv na životní prostředí jsou poslední dobou námětem mnoha populárních i populárně- -naučných článků tištěných i...
Odpad, nebo surovina?

Odpad, nebo surovina?

Vladimír Wagner  |  9. 12. 2019
Pokud se ukáže hrozba rostoucí koncentrace CO2 pro vývoj klimatu opravdu tak veliká, jak předpokládají některé scénáře, bude třeba zrychlit cestu...
Modré moře pod blankytnou oblohou

Modré moře pod blankytnou oblohou

Jaromír Plášek  |  9. 12. 2019
Při pohledu na blankytnou oblohu si většina čtenářů určitě vzpomene, že za její barvu může jakýsi Rayleighův rozptyl slunečního světla. V případě...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné