Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Houbičky proti depresi

 |  8. 3. 2018
 |  Vesmír 97, 126, 2018/3

Už v polovině minulého století, poté co v roce 1938 švýcarský chemik Albert Hofmann poprvé syntetizoval diethylamid kyseliny lysergové (LSD) a o pět let později objevil jeho účinky na člověka, se hojně zkoumalo využívání psychoaktivních substancí při léčbě různých duševních poruch. Leč později LSD i další podobné látky upadly v nemilost a jejich ilegalita zavinila, že se bezmála čtyřicet let nic nedělo (alespoň ne oficiálně). Nyní však začínají ledy mocně povolovat a z využití psychoaktivních látek coby nástrojů psychoterapie se stává velmi žhavé téma, což dokládá i stále rostoucí počet studií, které se tímto tématem zabývají. Výsledky jedné z těch posledních shrnuje článek publikovaný v časopise Scientific Reports, který vyšel loni na podzim. Výzkumníci v rámci studie podali 19 pacientům, kteří trpěli depresí rezistentní na léčbu (Treatment-Resistant Depression), dvě dávky psilocybinu (látka, která se vyskytuje v proslulých lysohlávkách) – a to 10 a 25 mg v rozestupu jednoho týdne. Po užití psilocybinu pacienti skutečně hlásili zmírnění depresivních příznaků – po týdnu všichni, po pěti týdnech stále přibližně polovička. Výzkumníci však osoby podrobili před aplikací i po ní též zkoumání pomocí neurozobrazovacích metod (fMRI), které v mozku odhalilo zajímavé změny. Jednou z nich byl například nižší průtok krve některými částmi mozku, například amygdalou, která souvisí se vznikem úzkosti a strachu, což může vysvětlovat zmírnění příznaků deprese. Autoři rovněž poukazují vzhledem k dlouhodobým účinkům na možnou roli psilocybinu v přenastavení mozku, tedy že efekt léčby nepomáhá pouze proti akutním potížím. Každopádně pomohli poodhalit neurofyziologickou podstatu působení psilocybinu a netrpělivě budeme očekávat, kam se výzkum v nejbližší době posune.

Robin L. Carhart-Harris et al., Scientific Reports, DOI: 10.1038/s41598-017-13282-7

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Pavel Pecháček

Mgr. Pavel Pecháček, Ph.D., (*1988) vystudoval teoretickou a evoluční biologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Zabývá se především významem ultrafialového záření jakožto zvláštního komunikačního signálu v přírodě, konkrétně pak studiem vlastností UV‑reflektantních struktur na křídlech motýlů. Mimoto se věnuje studiu dějin přírodovědného bádání, obzvláště se zaměřením na období viktoriánské a edwardovské Anglie.

Doporučujeme

Najít své těžiště kontroly

Najít své těžiště kontroly uzamčeno

„Svobodu, nebo smrt je návod, jak vyhrát bitvu, ale zároveň recept na rozchod,“ říká bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera. Faktory, které...
Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...