Houbičky proti depresi

Už v polovině minulého století, poté co v roce 1938 švýcarský chemik Albert Hofmann poprvé syntetizoval diethylamid kyseliny lysergové (LSD) a o pět let později objevil jeho účinky na člověka, se hojně zkoumalo využívání psychoaktivních substancí při léčbě různých duševních poruch. Leč později LSD i další podobné látky upadly v nemilost a jejich ilegalita zavinila, že se bezmála čtyřicet let nic nedělo (alespoň ne oficiálně). Nyní však začínají ledy mocně povolovat a z využití psychoaktivních látek coby nástrojů psychoterapie se stává velmi žhavé téma, což dokládá i stále rostoucí počet studií, které se tímto tématem zabývají. Výsledky jedné z těch posledních shrnuje článek publikovaný v časopise Scientific Reports, který vyšel loni na podzim. Výzkumníci v rámci studie podali 19 pacientům, kteří trpěli depresí rezistentní na léčbu (Treatment-Resistant Depression), dvě dávky psilocybinu (látka, která se vyskytuje v proslulých lysohlávkách) – a to 10 a 25 mg v rozestupu jednoho týdne. Po užití psilocybinu pacienti skutečně hlásili zmírnění depresivních příznaků – po týdnu všichni, po pěti týdnech stále přibližně polovička. Výzkumníci však osoby podrobili před aplikací i po ní též zkoumání pomocí neurozobrazovacích metod (fMRI), které v mozku odhalilo zajímavé změny. Jednou z nich byl například nižší průtok krve některými částmi mozku, například amygdalou, která souvisí se vznikem úzkosti a strachu, což může vysvětlovat zmírnění příznaků deprese. Autoři rovněž poukazují vzhledem k dlouhodobým účinkům na možnou roli psilocybinu v přenastavení mozku, tedy že efekt léčby nepomáhá pouze proti akutním potížím. Každopádně pomohli poodhalit neurofyziologickou podstatu působení psilocybinu a netrpělivě budeme očekávat, kam se výzkum v nejbližší době posune.

Lysohlávka kopinatá (Psilocybe semilanceata) patří mezi hojné druhy. Kromě psilocybinu obsahuje ještě další psychoaktivní látku – baeocystin.

Robin L. Carhart-Harris et al., Scientific Reports, DOI: 10.1038/s41598-017-13282-7