679 TWh

Vítr, slunce a biomasa loni v zemích EU společnými silami poprvé zajistily více elektrické energie než uhlí. Zatímco obnovitelné zdroje energie (OZE, do nichž v této statistice nejsou zařazeny vodní elektrárny) vyrobily 679 TWh, hnědé a černé uhlí pouze 669 TWh. Ještě v roce 2010 přitom uhlí zajistilo 818 TWh a OZE 302 TWh. Uvádí to zpráva zveřejněná think tanky Sandbag a Agora Energiewende (jdem.cz/dtzzm4).

Jaderné elektrárny se na výrobě elektřiny v EU podílely z 25,6 %, OZE z 20,9 % (vítr 11,2 %, biomasa 6 %, slunce 3,7 %), uhlí pouze z 20,6 %. Dalších 19,7 % dodaly elektrárny plynové, 9,1 % vodní a 4,1 % další fosilní zdroje. Detailnější pohled na dostupná data však nabízí složitější obrázek než jednoznačný trend směrem k obnovitelným zdrojům. Spotřeba černého uhlí na výrobu elektřiny sice poklesla o 7 %, ale hnědé uhlí si naopak o 2 % „polepšilo“, podobně plyn (+7 %). Celková spotřeba fosilních paliv pro výrobu elektrické energie stoupla o 1,6 % (+23 TWh), přičemž spotřeba elektřiny se zvýšila o 0,7 %. Největší pokles zaznamenala kvůli mimořádnému suchu produkce vodních elektráren (o 16 %, v absolutních číslech –54 TWh).

Prostřednictvím OZE zajišťuje zdaleka největší část elektřiny větrné Dánsko (74 %) následované Německem (30 %) a Portugalskem (29 %), Česká republika pouze 9 %. Uhlí se v České republice podílí na produkci elektřiny z 49 %, vyšší podíl má pouze v Polsku (77 %). Německo navzdory mohutným investicím do OZE stále produkuje 37 % své elektřiny z uhlí, i v důsledku útlumu svých jaderných elektráren. Na opačném konci žebříčku jsou Belgie (0 %) s dominantní rolí jaderných a plynových elektráren, jaderná Francie (2 %) a Rakousko (4 %), které ze 60 % spoléhá na vodní elektrárny.

Vývoj podílu uhlí a obnovitelných zdrojů energie (bez vodních elektráren) na výrobě elektrické energie v EU.Upraveno podle Agora Energiewende and Sandbag: The European Power Sector in 2017. State of Affairs and Review of Current Developments, 2018